Proč je Andrej Babiš horší premiér než Petr Fiala

Kdykoli se řekne Andrej Babiš, jeho příznivci začnou mluvit o vyšších důchodech, levnějších energiích nebo tom, že „maká“. Odpůrci naopak vytáhnou Čapí hnízdo, Agrofert nebo střet zájmů. Pravda je, jako obvykle, složitější. Jenže právě ta složitost je důvodem, proč bych dal přednost Petru Fialovi.

Petr Fiala rozhodně nebyl premiér, kterého by si člověk pověsil na plakát. Jeho vláda často komunikovala špatně, některé reformy přicházely pozdě a mnoho lidí jí dodnes vyčítá výši inflace nebo propad životní úrovně. Jenže velká část těchto problémů měla kořeny v době po pandemii, energetické krizi a ruské invazi na Ukrajinu.

Na druhé straně Andrej Babiš vždy působil dojmem, že stát je firma a premiér její generální ředitel. To může znít dobře na billboardu, ale stát není holding. Ve firmě rozhoduje majitel. V demokracii mají rozhodovat instituce, zákony a kontrolní mechanismy. Tady Babiš dlouhodobě selhává.

Ani po návratu do premiérské funkce se nezbavil pochybností kolem svého vztahu ke koncernu Agrofert. Evropská komise i letos zkoumá, zda přijatá opatření skutečně dostatečně řeší možné střety zájmů a zda firmy spojené s jeho bývalým impériem nemohou nadále čerpat evropské prostředky. Premiér by přitom měl být člověkem, u kterého podobné otázky vůbec nevznikají.

Další rozdíl vidím ve vztahu k institucím. Fiala se dal kritizovat za pomalost nebo akademický styl vystupování, ale málokdy vytvářel dojem, že stát stojí na jednom člověku. U Andreje Babiše je naopak politika často postavená na osobní autoritě, silném marketingu a přesvědčení, že právě on ví všechno nejlépe. To může fungovat při řízení soukromé firmy. Ve státě už méně.

Není náhoda, že současná vláda čelí kritice kvůli změnám financování veřejnoprávních médií. Kritici upozorňují, že přesun financování ze systémů poplatků přímo na státní rozpočet může zvýšit závislost médií na vládní moci. Vláda to odmítá a tvrdí, že jde pouze o úspory a efektivnější systém. Už samotný fakt, že se o nezávislost veřejnoprávních médií vedou takto ostré spory, ale není dobrá vizitka.

Podobně rozporuplně působí i současná rozpočtová politika. Andrej Babiš se vracel do čela vlády s kritikou zadlužování předchozího kabinetu. Jenže schválený rozpočet na rok 2026 počítá s ještě vyšším schodkem, zároveň omezuje výdaje na obranu a zvyšuje výdaje v jiných oblastech. Zastánci vlády tvrdí, že jde o podporu ekonomiky. Kritici namítají, že jde hlavně o politicky atraktivní rozdávání peněz.

Petr Fiala nebyl dokonalý premiér. Andrej Babiš také není. Rozdíl ale spočívá v tom, jak oba chápou výkon moci. Fiala se snažil přesvědčovat, někdy až nudně. Babiš chce především dominovat veřejnému prostoru. Fiala spoléhal na koaliční kompromisy. Babiš staví politiku hlavně na vlastní osobnosti. Fiala možná nebyl charismatický lídr, Babiš jím pro část populace bezpochyby je. Jenže charisma není totéž co dobré vládnutí.

I proto „souboj premiéru“ vyznívá pro Petra Fialu. Ne proto, že bych souhlasil se vším, co dělal. Ale proto, že si myslím, že demokracie potřebuje spíš nudné správce než neustálé spasitele. A premiér by měl být především služebníkem státu. Ne jeho hlavní značkou.

Zdroj: autorský článek