Článek
Když se mluví o válečných hrdinech, většina lidí si představí slavné generály, stíhací esa nebo velitele tankových jednotek. Jen málokdo se však dokázal během několika minut proměnit z téměř neznámého vojáka v národní legendu. Alvin Cullum York to dokázal. Jeho příběh je fascinující nejen kvůli tomu, co se stalo 8. října 1918 v lesích severní Francie, ale také kvůli tomu, kým byl předtím. York totiž nevyrůstal jako člověk, který by snil o vojenské kariéře. Naopak. Pocházel z chudé farmářské rodiny v Tennessee a dlouhou dobu se zdálo, že jeho život bude probíhat daleko od velkých dějin.
Věřil, že zabíjení je hřích
Narodil se roku 1887 v horské oblasti státu Tennessee jako třetí z jedenácti dětí. Rodina žila skromně a děti se od útlého věku podílely na práci kolem hospodářství. Lov nebyl koníčkem, ale nutností. Právě zde získal York schopnosti, které mu později přinesly světovou slávu. Už jako chlapec dokázal přesně střílet na dlouhé vzdálenosti a byl považován za jednoho z nejlepších střelců v okolí.
Jeho mládí však nebylo bez problémů. Po smrti otce musel pomáhat uživit rodinu a nějaký čas vedl poměrně bouřlivý život. Teprve víra změnila jeho pohled na svět. Stal se aktivním členem církve Církve Krista v křesťanské unii a začal vážně přemýšlet o otázkách víry, morálky a násilí. Právě proto pro něj bylo vyhlášení amerického vstupu do první světové války mimořádně složité.
Dům seržanta Alvina Yorka v historickém parku seržanta Alvina C. Yorka v Pall Mall v americkém státě Tennessee
York věřil, že zabíjení je hřích. Když byl povolán do armády, požádal o status odpírače vojenské služby z náboženských důvodů. Jeho žádost však byla zamítnuta. Vojenské úřady dospěly k závěru, že jeho náboženské přesvědčení nesplňuje podmínky pro osvobození od služby. Tím začalo jedno z největších dilemat jeho života. Na jedné straně stála víra, na druhé straně povinnost vůči zemi.
Německé kulomety kosily jednoho za druhým
York strávil dlouhé týdny rozhovory s důstojníky i armádními kaplany. Nakonec dospěl k přesvědčení, že služba ve válce není v rozporu s jeho vírou, pokud slouží vyššímu dobru. Přijal uniformu a odplul do Evropy. Nikdo tehdy netušil, že za několik měsíců se stane nejznámějším americkým vojákem celé války.
Na podzim roku 1918 se německá armáda nacházela pod obrovským tlakem. Spojenecké síly zahájily ofenzivu Meuse-Argonne, největší operaci americké armády během první světové války. Cílem bylo prorazit německou obranu a urychlit konec války. Zde se York ocitl v centru událostí. Dne 8. října dostala jeho jednotka rozkaz zaútočit na německé pozice ukryté v kopcovitém a zalesněném terénu. Postup Američanů však zastavila soustava dobře rozmístěných kulometných hnízd. Německé zbraně kosily útočící vojáky a celá operace se začala hroutit.
Skupina amerických vojáků dostala úkol obejít nepřátelské pozice a zaútočit zezadu. Zpočátku se zdálo, že plán funguje. Američané zajali několik německých vojáků a pronikli do týlu obrany, pak však byli objeveni. Německé kulomety okamžitě zahájily palbu. Během několika okamžiků bylo několik Američanů zabito a další zraněni. Velitel skupiny padl a situace se změnila v chaos. V tomto okamžiku vstoupil do dějin Alvin York.
Hrob Alvina C. Yorka (velký kamenný kříž uprostřed) a jeho manželky Gracie na hřbitově Wolf River Cemetery v Pall Mall v americkém státě Tennessee
Postupoval jako při lovu krocanů
Podle svědectví přeživších se chopil iniciativy a začal systematicky likvidovat německé střelce. Využíval zkušenosti z lovu v horách Tennessee. Neútočil bezhlavě, každý výstřel měl svůj cíl. Později vzpomínal, že střílel podobně jako při lovu krocanů, vždy nejprve na nejvzdálenější cíl, aby ostatní neměli čas zareagovat. Když se skupina německých vojáků pokusila o protiútok, York vytáhl pistoli Colt M1911 a zastřelil několik útočníků v rychlém sledu.
Německý důstojník si nakonec uvědomil, že jeho jednotka čelí mnohem větší hrozbě, než ve skutečnosti představovala. Rozhodl se kapitulovat. Výsledek byl ohromující. York a několik přeživších Američanů přivedli zpět 132 německých zajatců. Podle oficiálních údajů bylo během akce zabito nejméně 20 německých vojáků a zničena síť kulometných pozic, která blokovala postup celé americké jednotky.
Ještě téhož dne se z neznámého desátníka stala celebrita. Americká armáda jeho čin rychle zdokumentovala a začala jej prezentovat jako příklad odvahy a iniciativy. York obdržel Medal of Honor, nejvyšší americké vojenské vyznamenání. Francouzi jej ocenili řádem Croix de Guerre a dalšími vyznamenáními.
Po návratu do Spojených států byl vítán jako národní hrdina. Noviny o něm psaly téměř každý den. Politici ho zvali na slavnostní akce. Filmová studia nabízela astronomické částky za práva na jeho příběh. York však odmítal využít své slávy k osobnímu obohacení. Místo toho investoval energii do vzdělávacích projektů a rozvoje rodného Tennessee. Jeho popularita dosáhla nového vrcholu v roce 1941, kdy měl premiéru film Sergeant York.
Alvin York
Hlavní roli ztvárnil Gary Cooper a snímek se stal jedním z nejúspěšnějších válečných filmů své doby. Cooper za výkon získal Oscara a Yorkův příběh se dostal k milionům lidí po celém světě. Přesto se časem objevily otázky. Opravdu jednal York téměř sám? Nebyly některé detaily později přikrášleny? Základní události jsou určitě dobře doložené. Některé detaily se mohou lišit podle jednotlivých svědectví, ale není pochyb o tom, že York sehrál klíčovou roli při vyřazení německých kulometných pozic a zajetí mimořádně vysokého počtu nepřátelských vojáků. Diskuse se vedou spíše o přesném průběhu boje než o samotné podstatě jeho činu.
Stal se symbolem obyčejného hrdiny
Mnohé válečné legendy se po bližším zkoumání rozpadnou. Yorkův příběh naopak zůstává pozoruhodný i tehdy, když od něj odečteme desetiletí romantizace a hollywoodských úprav. Možná právě proto přežil více než sto let. Nejde totiž pouze o příběh mimořádně schopného střelce. Je to také příběh člověka, který se snažil sladit víru s povinností, který pochyboval o válce a který se navzdory vlastním pochybnostem ocitl v situaci, jež změnila dějiny jeho života.
Když 11. listopadu 1918 utichly zbraně první světové války, Alvin York už byl legendou. Na rozdíl od mnoha jiných válečných hrdinů však nezůstal symbolem pouze jedné bitvy. Stal se symbolem obyčejného člověka, který se v mimořádné situaci dokázal zachovat mimořádně.
Časová osa života Alvina Yorka
1887 – narození v Pall Mall v Tennessee.
1914–1916 – vstup do církevního života.
1917 – povolán do americké armády po vstupu USA do první světové války.
1918 – odplouvá do Francie jako příslušník 82. pěší divize.
8. října 1918 – během ofenzivy Meuse-Argonne zajímá 132 německých vojáků.
1919 – obdrží Medal of Honor a stává se americkým národním hrdinou.
20.–30. léta – věnuje se vzdělávacím a charitativním projektům v Tennessee.
1941 – premiéra filmu Sergeant York s Garym Cooperem.
Druhá světová válka – podporuje válečné úsilí USA, zdravotní stav mu však nedovolí aktivní službu.
1964 – umírá ve věku 76 let.
Zdroje: autorský článek s využitím
