Článek
Když v roce 2015 vstoupil do kin film Revenant Zmrtvýchvstání, mnoho diváků si myslelo, že jde o hollywoodskou legendu plnou přehnaných scén. Jenže základ příběhu je skutečný. Hugh Glass opravdu existoval, opravdu ho téměř rozsápal grizzly. A opravdu ho jeho společníci opustili v divočině, protože byli přesvědčeni, že během několika hodin zemře. A především – opravdu se dokázal vrátit. Skutečný příběh je přitom v mnoha ohledech ještě fascinující než samotný film.
Muž, o kterém se dodnes mnoho neví
Život Hugha Glasse je zahalen řadou nejasností. Narodil se kolem roku 1783 v Pensylvánii, ale o jeho mládí existuje jen minimum spolehlivých záznamů. Podle pozdějších vyprávění měl být dokonce zajat piráty vedenými Jeanem Lafittem, následně uprchnout a několik let žít mezi příslušníky kmene Pawnee. Tyto příběhy však nelze jednoznačně doložit.
Jisté je až to, že se na počátku 20. let 19. století přidal ke skupině lovců kožešin podnikatele Andrewa Henryho. Tehdy bylo americké pohraničí jedním z nejnebezpečnějších míst na světě. Každá výprava znamenala měsíce putování bez lékařské pomoci, zásob i jistoty, že se vůbec někdo vrátí domů. V létě roku 1823 se Glass vydal hledat zvěř pro výpravu. V hustém porostu ale nečekaně narazil na samici grizzlyho se dvěma mláďaty.
Film Revenant měl úspěch po celém světě
To byla jedna z nejhorších situací, jaké může člověka v divočině potkat. Rozzuřená medvědice se na něj vrhla dříve, než stačil pořádně zareagovat, srazila ho k zemi, opakovaně ho kousala, drásala mohutnými drápy a doslova trhala jeho tělo. Když přispěchali ostatní lovci, museli medvědici několikrát střelit, než útok ukončili. Glass však vypadal jako mrtvý.
Nechali ho, aby zemřel
Lovec měl roztrhaný krk, hluboké rány na zádech, zlomenou nohu a z těla mu visely cáry masa. Některé dobové popisy tvrdí, že měl obnažená žebra a poškozenou průdušnici. Nikdo nevěřil, že přežije. Vedoucí expedice Andrew Henry nechtěl svého muže opustit bez pohřbu. Nabídl proto odměnu dvěma dobrovolníkům, kteří u něj měli zůstat, dokud nezemře.
Přihlásili se John Fitzgerald a mladý muž označovaný jako Bridges, kterého pozdější tradice ztotožnila se slavným hraničářem Jimem Bridgerem. Dodnes se ale vedou spory, zda to skutečně byl on. Po několika dnech se oba rozhodli, že už nemá cenu čekat. Tvrdili, že se v okolí pohybují nepřátelští Arikarové a že riskují vlastní životy. Sebrali Glassovu pušku, nůž i další vybavení a odešli. Zbytku výpravy oznámili, že Hugh Glass zemřel. Jenže on nezemřel.
Šest týdnů plných bolesti
Když znovu nabyl vědomí, čekalo ho děsivé zjištění. Ležel uprostřed pustiny stovky kilometrů od nejbližší pevnosti. Neměl zbraň, koně ani jídlo, nemohl pořádně chodit. Každý pohyb znamenal nesnesitelnou bolest, přesto se rozhodl nevzdat. Nejdříve si srovnal zlomenou nohu. Potom se zabalil do medvědí kožešiny, kterou přes něj druhové položili jako rubáš, a začal se plazit. Centimetr po centimetru.
Glassova cesta trvala přibližně šest týdnů. Přesná délka jeho putování je dodnes předmětem sporů, ovšem zdá se, že překonal kolem 200 mil, tedy více než 320 kilometrů. Některé pozdější verze uvádějí ještě delší vzdálenost. Živil se lesními plody, kořínky a vším, co dokázal najít.
Když se mu rány začaly zaněcovat, nechal larvy much požírat odumřelou tkáň. Dnes se podobná metoda – takzvaná larvální terapie – skutečně používá v medicíně při léčbě některých chronických ran. V Glassově případě šlo o zoufalý pokus zabránit gangréně. Později dorazil k řece Cheyenne, kde si z provizorních materiálů postavil jednoduchý vor a část cesty absolvoval po vodě. Nakonec se dostal do pevnosti Fort Kiowa.
Film se v některých věcech liší
Po zotavení měl jediný cíl, a to najít muže, kteří ho opustili. Nejprve vypátral Bridgese. Protože byl velmi mladý, Glass se nakonec rozhodl ho ušetřit a pokračoval za Fitzgeraldem. Zjistil ale, že mezitím vstoupil do americké armády. Zabít vojáka by znamenalo okamžitou popravu, a tak Glass od pomsty ustoupil. Vymohl si alespoň vrácení své pušky, kterou mu Fitzgerald při odchodu vzal. Právě tento závěr je jedním z největších rozdílů oproti filmu.
Leonardo DiCaprio předvedl v hlavní roli parádní výkon
Film Alejandra Gonzáleze Iñárritua je označován jako příběh „inspirovaný skutečnými událostmi“, nikoli jako přesná rekonstrukce. Tvůrci přidali řadu dramatických motivů, které historické prameny nepotvrzují. Ve filmu má Hugh Glass indiánskou partnerku a syna Hawka. Ve skutečnosti neexistují žádné důkazy, že by syn vůbec někdy žil. Ve filmu Fitzgerald chladnokrevně zavraždí Glassova syna přímo před jeho očima. Nic takového se ale nikdy nestalo.
Ve snímku Glass pronásleduje Fitzgeralda až do krvavého finále. Ve skutečnosti k žádnému souboji nedošlo. Ani slavná scéna, kdy přečká noc uvnitř mrtvého koně, nemá historický základ. Stejně tak útěk před Indiány přes zasněžené hory nebo pád z vysokého útesu jsou čistě filmovou fikcí. Film zachytil atmosféru americké divočiny velmi věrně, ale samotný děj je z velké části dramatizovaný.
Legenda, která přežila dvě století
Jisté je naopak to, že Hugh Glass se po svém návratu nevzdal života v divočině, právě naopak. Pokračoval jako lovec kožešin a průzkumník dalších deset let. Ironií osudu je, že nezemřel po útoku medvěda ani při putování divočinou, ale v roce 1833 zahynul při útoku Arikarů během další výpravy. Bylo mu přibližně padesát let.
Jeho příběh se začal šířit už krátce poté, co se zraněný dostal do pevnosti. První publikované vyprávění vyšlo v roce 1825 v časopise The Port Folio a během dalších desetiletí se z Hugha Glasse stal jeden z největších hrdinů americké hranice. Později vznikly knihy, básně i filmy. Největší popularitu mu ale přinesl až román Michaela Punkeho z roku 2002, podle něhož vznikl oscarový snímek Revenant Zmrtvýchvstání s Leonardem DiCapriem v hlavní roli.
Časová osa příběhu Hugha Glasse
- kolem roku 1783 – pravděpodobné narození Hugha Glasse v Pensylvánii.
- 1821 – připojuje se k obchodníkům s kožešinami na americkém pohraničí.
- léto 1823 – při lovu ho brutálně napadne medvědice grizzly.
- 1823 – John Fitzgerald a druhý lovec ho ponechávají v divočině napospas smrti.
- 1823 – během přibližně šesti týdnů překonává více než 320 kilometrů k pevnosti Fort Kiowa.
- 1824 – nachází Bridgese a později i Fitzgeralda, ale nakonec se spokojí s vrácením své pušky.
- 1833 – umírá při útoku Arikarů během další lovecké výpravy.
- 2002 – vychází román The Revenant Michaela Punkeho inspirovaný jeho osudem.
- 2015 – do kin vstupuje film Revenant Zmrtvýchvstání s Leonardem DiCapriem, který za roli získává Oscara.
Zdroje:
