Článek
Když Boeing 767 společnosti Ethiopian Airlines odstartoval 23. listopadu 1996 z Addis Abeby, nic nenasvědčovalo tomu, že se jeho let zapíše do historie. Pravidelná linka číslo 961 mířila do Abidžanu s plánovanými mezipřistáními v Nairobi, Brazzaville a Lagosu. Na palubě se nacházelo 163 cestujících a 12 členů posádky, dohromady tedy 175 lidí. Nikdo z nich netušil, že přibližně dvacet minut po startu začne drama, které skončí jednou z nejznámějších katastrof způsobených únosem letadla.
Únos začal necelou půlhodinu po startu
Krátce po dosažení cestovní výšky vyskočil jeden z cestujících ze svého sedadla a rozběhl se ke kokpitu. Další dva muži ho následovali. Jeden z nich vykřikl, že má bombu, a nařídil všem, aby zůstali sedět. Posádka neměla možnost zjistit, zda je výhrůžka skutečná, a proto se rozhodla neklást ozbrojený odpor.
Únosci požadovali jediné – letět do Austrálie, kde chtěli získat politický azyl. Byli přesvědčeni, že Boeing 767 takovou vzdálenost bez problémů zvládne. Své přesvědčení opírali dokonce o palubní časopis Ethiopian Airlines, ve kterém byla uvedena maximální technická vytrvalost letounu. Netušili však zásadní skutečnost: dopravní letadla nevzlétají s plnými nádržemi, ale pouze s množstvím paliva potřebným pro konkrétní trasu a bezpečnostní rezervu.
Piloti se snažili únoscům vysvětlit nemožné
Kapitán Leul Abate únoscům opakovaně vysvětloval, že do Austrálie není možné doletět. Na palubě jednoduše nebylo dost paliva. Argumentoval, ukazoval navigační údaje i stav palivoměrů. Únosci však byli přesvědčeni, že jde pouze o lest. V jednu chvíli se piloti pokusili přesvědčit únosce, aby dovolili nouzové mezipřistání k doplnění paliva. Ani to neuspělo. Každý návrh považovali za pokus dostat letadlo zpět pod kontrolu úřadů.
Posádka se proto snažila získat čas. Letadlo zamířilo nad Indický oceán směrem ke Komorským ostrovům, kde existovala alespoň teoretická šance na nouzové přistání. Ve skutečnosti už ale piloti dobře věděli, že jejich největším nepřítelem není únosce, ale rychle ubývající palivo.
Když se zastavily motory
Po několika hodinách letu nastala chvíle, které se kapitán obával od samého začátku. Nejprve vysadil jeden motor, krátce nato i druhý. Obrovský Boeing 767 se změnil v kluzák vážící přes sto tun. Moderní dopravní letadlo dokáže bez motorů ještě určitou dobu plachtit, ale jeho možnosti jsou omezené. Kapitán okamžitě zamířil k ostrovu Grande Comore, kde se pokusil přiblížit co nejblíže pobřeží. Věděl, že každá minuta navíc může znamenat vyšší šanci na přežití.
Na rozdíl od slavného přistání na řece Hudson o třináct let později čekaly posádku mnohem horší podmínky. Hladina Indického oceánu byla rozbouřená a vlny několikanásobně vyšší než na klidné řece. Přesto se kapitán rozhodl riskovat kontrolované dosednutí na vodu, protože jiná možnost už neexistovala.
Poslední sekundy rozhodly o stovkách životů
V závěrečné fázi letu se situace ještě zhoršila. Podle vyšetřovací zprávy se únosci snažili zasahovat do řízení letadla a mezi nimi a piloty došlo ke konfliktu právě v okamžiku, kdy bylo potřeba maximální soustředění. Kapitán chtěl přistát rovnoběžně s vlnami. Jenže levé křídlo zachytilo o hladinu dříve než zbytek letounu. Náraz způsobil prudkou rotaci, trup se rozlomil na několik částí a trosky se během několika sekund začaly potápět.
Celou katastrofu náhodou natočili turisté odpočívající na pláži. Z Videa, které obletělo svět a dodnes patří mezi nejznámější autentické záznamy letecké nehody, mrazí i po tolika letech. Přestože byl samotný dopad extrémně silný, řada cestujících jej přežila. Tragédie však pokračovala uvnitř zaplavované kabiny.
Mnoho lidí totiž udělalo osudovou chybu, před kterou posádka během bezpečnostní instruktáže varuje dodnes. Nafoukli si záchranné vesty ještě uvnitř letadla. Jakmile se kabina začala plnit vodou, vztlak je vytlačil ke stropu trupu. Nebyli schopni se protlačit ke dveřím ani rozbitými otvory ven a utonuli. Tato nehoda se stala jedním z nejznámějších příkladů toho, proč se záchranná vesta smí nafouknout až po opuštění letadla. Bezpečnostní instrukce aerolinek na tento postup od té doby kladou ještě větší důraz.
Poslední vteřiny letu Ethiopian Airlines Flight 961
Bilance byla tragická
Na palubě bylo celkem 175 lidí – 163 cestujících a 12 členů posádky. Katastrofu přežilo 50 osob, zatímco 125 lidí zahynulo, včetně všech tří únosců. Ze dvanácti členů posádky přežilo šest. Mnozí z přeživších utrpěli velmi vážná zranění a čekala je dlouhá léčba.
Mezi oběťmi byl také světoznámý keňský fotoreportér Mohamed Amin, držitel řady mezinárodních ocenění, jehož fotografie v předchozích desetiletích upozorňovaly svět na hladomor v Etiopii i další humanitární katastrofy.
Hrdinství kapitána Leula Abateho
Vyšetřování jednoznačně dospělo k závěru, že technická závada nebyla příčinou nehody. Letoun byl plně provozuschopný až do okamžiku, kdy mu došlo palivo. Za hlavní příčinu byla označena činnost únosců, kteří odmítli uvěřit opakovanému varování posádky o nedostatku paliva. Přesto je třeba vyzdvihnout výkon kapitána Leula Abateho. Udržel těžce ovladatelné letadlo ve vzduchu dlouho poté, co vysadily oba motory, a pokusil se o co nejkontrolovanější přistání na mořské hladině. Bez jeho zkušeností by pravděpodobně nepřežil téměř nikdo.
Případ Ethiopian Airlines Flight 961 je dodnes probírán při výcviku pilotů, bezpečnostních specialistů i krizových vyjednavačů. Ukazuje totiž, že ani špičkově vycvičená posádka nedokáže překonat fyzikální zákony, ale zároveň může svými rozhodnutími zachránit desítky lidských životů.
Časová osa tragédie
- 23. listopadu 1996, 08:09 UTC – let ET961 odlétá z Addis Abeby.
- Přibližně 20 minut po startu – tři únosci přebírají kontrolu nad letem.
- Během následujících hodin – únosci požadují let do Austrálie, posádka se je marně snaží přesvědčit, že na palubě není dostatek paliva.
- Před polednem – letadlu postupně vysazuje první a následně druhý motor.
- Přibližně 12:43 UTC – kapitán se pokouší nouzově přistát na hladině Indického oceánu u ostrova Grande Comore.
- Po dopadu – Boeing 767 se rozlomí a potopí.
- Konečná bilance – 175 lidí na palubě, 50 přeživších a 125 obětí.
Zdroje: autorský článek s využitím
