Článek
Když se dnes mluví o zakladatelích moderní výpočetní techniky, jméno Alana Turinga zaznívá téměř vždy jako jedno z prvních. Matematik, logik a vizionář už ve třicátých letech navrhl teoretický model univerzálního počítače, který se stal jedním ze základních kamenů informatiky. Přesto většina lidí jeho jméno zná především kvůli událostem druhé světové války.
Jeho úkol byl zdánlivě nemožný
Po vypuknutí konfliktu byl Turing povolán do přísně utajeného centra britských kryptologů v Bletchley Parku. Jeho úkol byl zdánlivě nemožný, a to prolomit německou šifru Enigma. Tuto elektromechanickou šifrovací mašinu používal Wehrmacht, Luftwaffe i Kriegsmarine a nacisté byli přesvědčeni, že její kód nelze rozluštit.
Realita byla složitější. Zásadní základ položili už před válkou polští kryptologové Marian Rejewski, Jerzy Różycki a Henryk Zygalski, kteří Britům a Francouzům předali své poznatky. Turing na jejich práci navázal a společně s kolegy vyvinul nové metody i zdokonalenou podobu zařízení známého jako Bombe, které dokázalo výrazně urychlit hledání správného nastavení Enigmy. Nebyl na to sám, ale právě jeho matematické postupy patřily k nejdůležitějším pilířům celého projektu.
Alan Turing se vztahem s mužem netajil
Génius, který pomohl změnit průběh války
Rozluštění německých zpráv znamenalo obrovskou výhodu. Spojenci získávali informace o pohybu ponorek v Atlantiku, plánovaných útocích i přesunech vojsk. Získané zpravodajské informace nesly krycí označení Ultra a patřily k nejstřeženějším tajemstvím války.
Jak velký byl jejich význam, se historici přou dodnes. Britský oficiální historik Harry Hinsley odhadoval, že práce kryptologů zkrátila válku v Evropě o více než dva roky. Přesný počet zachráněných životů nelze spočítat, ale většina odborníků se shoduje, že šlo o miliony lidí.
Paradoxem je, že veřejnost o Turingově přínosu dlouhá desetiletí vůbec nevěděla. Veškeré informace zůstaly podléhaly zákonu o státním tajemství a lidé, kteří v Bletchley Parku pracovali, nesměli o své činnosti mluvit ani s nejbližší rodinou. Když byl Turing v roce 1946 vyznamenán Řádem britského impéria (OBE), jen málokdo tušil, za co ocenění vlastně získal.
Předběhl svou dobu o desítky let
Po válce se Turing pustil do další oblasti, která tehdy působila téměř jako science fiction. Zabýval se otázkou, zda mohou stroje samostatně myslet.
V roce 1950 publikoval slavnou práci Computing Machinery and Intelligence, ve které položil jednoduchou otázku: „Mohou stroje myslet?“ Místo filozofických úvah navrhl praktický experiment, který dnes známe jako Turingův test. Pokud člověk při rozhovoru nedokáže spolehlivě rozlišit, zda komunikuje s člověkem nebo počítačem, lze podle Turinga hovořit o inteligentním chování stroje. Myšlenka byla na svou dobu natolik odvážná, že ji mnozí považovali za fantazii. Dnes se k ní pravidelně vracejí vývojáři umělé inteligence po celém světě.
Jeden z největších paradoxů britských dějin
Zatímco Turing posouval hranice vědy, jeho soukromý život se mu stal osudným. V roce 1952 oznámil policii vloupání do svého domu v Manchesteru. Během vyšetřování vyšlo najevo, že udržuje vztah s mladým mužem Arnoldem Murrayem. Homosexuální styk byl tehdy ve Velké Británii trestným činem. Turing přitom vztah nijak netajil, protože neviděl důvod, proč by měl lhát.
Socha Alana Turinga v Sackville Gardens, Manchester, Velká Británie
Soud ho uznal vinným z takzvané hrubé neslušnosti (gross indecency). Dostal na výběr, buď vězení, nebo hormonální léčbu, která měla potlačit jeho sexuální orientaci. Zvolil druhou možnost.
Po dobu jednoho roku dostával injekce syntetického estrogenu. Léčba, dnes označovaná jako chemická kastrace, měla závažné vedlejší účinky. Turing trpěl depresemi, přibýval na váze a začala se u něj rozvíjet gynekomastie, tedy zvětšení prsní tkáně. Zároveň přišel o bezpečnostní prověrku a jeho možnosti pracovat na utajovaných projektech byly výrazně omezeny.
Smrt dodnes obklopují otázky
Dne 8. června 1954 našla hospodyně Turinga mrtvého v jeho domě ve Wilmslow. Bylo mu pouhých 41 let. Vyšetřování dospělo k závěru, že zemřel po otravě kyanidem a případ uzavřelo jako sebevraždu. Vedle postele leželo nakousnuté jablko, které se stalo jedním z nejznámějších symbolů spojených s jeho příběhem. Přestože se často tvrdí, že právě ono obsahovalo jed, nikdy nebylo chemicky analyzováno. Je tedy možné, že šlo o nešťastnou náhodu při laboratorních pokusech, jimž se Turing doma věnoval. Definitivní odpověď ale pravděpodobně už nikdy nepoznáme.
Teprve mnoho let po jeho smrti začala veřejnost zjišťovat, jak mimořádnou roli během války sehrál. Britská vláda v roce 2009 vydala oficiální omluvu za jeho stíhání. O čtyři roky později mu královna Alžběta II. udělila posmrtnou milost. Jeho jméno dnes nese nejvyšší britské ocenění za informatiku, objevuje se na britské padesátilibrové bankovce a Alan Turing je považován za jednoho z otců moderní informatiky i umělé inteligence. Ironií osudu se muž, kterého jeho vlastní stát kdysi označil za zločince, stal jednou z nejuznávanějších osobností britských dějin.
Časová osa života a smrti Alana Turinga
- 23. června 1912 – narození Alana Mathisona Turinga v Londýně.
- 1936 – publikuje práci On Computable Numbers, v níž představuje koncept Turingova stroje.
- 1938 – dokončuje doktorát na Princetonské univerzitě.
- 1939 – nastupuje do Bletchley Parku.
- 1940–1941 – podílí se na vývoji zařízení Bombe pro prolomení šifry Enigma.
- 1945 – končí válka, jeho práce zůstává utajena.
- 1946 – získává Řád britského impéria (OBE).
- 1950 – publikuje článek Computing Machinery and Intelligence a představuje Turingův test.
- 1952 – odsouzen za homosexualitu, podstupuje hormonální léčbu.
- 8. června 1954 – umírá ve věku 41 let.
- 2009 – britská vláda se za jeho pronásledování oficiálně omlouvá.
- 2013 – královna Alžběta II. mu uděluje posmrtnou milost.
- 2021 – jeho portrét se objevuje na britské bankovce v hodnotě 50 liber.
Zdroje: autorský článek s využitím
