Článek
To víte, že nejsem hlupák a zvláště ne, když jde o volby, protože vím, že to nakonec vždy zaplatím z vlastní kapsy, zvyšování důchodů, dotace pro agrobarony jako je Jandejsek, zvýšení platů učitelům, atd. atd.
Když už jdu k volbám, tak taky koukám, abych z toho něco měl, protože jsem, jak už jste jistě pochopili, levičák. A abych k těm volbám došel, tak denně trénuji, prostě se chvíli procházím sem a tam, aby, až nadejde ten svátek demogracie, jak tomu říkáme u nás v čeledníku, nebyl udýchaný a náhodu nestrčil do obálky nějaký špatný volební lístek, zkrátka, abych zase nezvolil nějaké zloděje, kteří to tady už pětatřicet let, včetně Klause a Zemana, úspěšně rozkrádají.
I dnes jsem trénoval a jak tak trénuji, vidím, že proti mně jde nějaký člověk, který se prohýbá pod těžkou nůší tak, že div nedře svými vousy o zem, a klobouk má od té dřiny propocený tak, až z jeho dýnku crčí krev, pot a slzy.
Samozřejmě, že mu chci hned pomoct. Přiskočím k němu, pohlédnu mu do tváře a on to sám Sterzik, sjednotitel levice a postrach všech liberálů.
„Jářku, vždyť vás to přimáčkne k zemi!“ chci mu nůši strhnout ze zad a taky mu ji strhnu.
Sterzik se s vypětím všech sil narovná a otře si tvář hedvábným, příjemně vonícím šátkem, na kterém zůstane otištěna jeho tvář, tak šátek vypadá teď jako turínské plátno (čímž samozřejmě nechci říct, že je Sterzik obřezaný).
„Uff, nesu výslužku od Jandejska,“ oddechne si Sterzik.
„Jandejsek je dobrý hospodář. A těch hektarů, co má!“ pochválím Jandejska.
„Dal mi plnou nůši jitrnic. Poctivých, proto je ta nůše tak těžká,“ řekne Sterzik.
„No, jo to se hned pozná poctivý člověk, podle toho, že nešidí jitrnice!“ souhlasím.
„Bože, to je horko!“ povzdechne si Sterzik a sedne si jako turek. „A já to mám domů ještě kus cesty. Dám vám polovinu těch jitrnic, stejně by se zkazily v takovém vedru. Chcete?“
„Jak by ne? Já jsem taky levičák!“ zvolám a začnu se cpát jitrnicemi, jsou opravdu poctivé, i špejle jsou z poctivého lipového dřeva a lípa je náš národní strom.
„Jo, všichni jsme levičáci,“ pokývá hlavou Sterzik a jeho moudré oči se zalesknou. „Chystáme pro naše lidi nový lepší svět. Nový a lepší svět bez liberálů. Už víme, jak bude vypadat a jak ho budeme řídit. Je to náramně jednoduché, všechno budeme dělat, aby se měli lidi líp než teď, o hodně líp.
A lidi se líp budou mít, protože to tady vyčistíme od liberálů, liberálové, to jsou největší nepřátelé nás levičáků. A taky zavede svobodu slova, jakož i svobodu všeobecnou. Kdo bude proti nám, levičákům, sám se rozhodne, jestli chce být potrestán, nebo se obrátí, a bude taky levičák jako my.
Jak říkám, je to docela jednoduché, to co se tady chystáme zavést, to bude ráj na zemi.
Já například celé noci nespím z toho, že lidé nemají dnes obvoďáka, trápím se tím a užírám.
A přitom je to tak jednoduché!
Zvýšíme obvoďákům platy a hned jich bude jako máku!
A když to nepomůže, tak vydáme zákon, který bude nařizovat, aby každá rodina dala jedno dítě na medicínu, a kdo tak neudělá, tomu zabavíme majetek a ten dáme zrovna těm rodinám, které děti na medicínu daly.
Proto jsme levičáci!
Dnes musí rodiny povinně děti posílat do války na Ukrajině, aby tam padly za cizí zájmy. Ale za nás budou rodiny povinně posílat děti na medicínu, aby všichni měli obvodního lékaře!
Takový obvodní lékař bude brát pětkrát víc než takový ministr vnitra!
A elektřina taky bude levná, vystoupíme z lipské burzy a všechny zisky ČEZ, které zestátníme, budeme hezky platit ze svého, abychom neprodávali naši českou poctivou elektřinu z uhlí Němcům.
Proto jsme levičáci, protože víme jak na to, protože až vyhrajeme volby, bude jíst tyhlety jitrnice každý.
Tedy kromě našich nepřátel. Těm se postavíme čelem.
Jsi náš nepřítel, tak tu máš provaz, protože my chceme dobro pro lidi!
No nic, musím už jít, ať jsem včas doma a poklidím to svoje prase, co si chovám ze zbytků, které mi vozí důchodci.“
Sterzik vstal, jenže já mu mezitím, protože jsem taky levičák, sežral všechny jitrnice, které měl v nůši, takže nůše byla prázdná.
Ale naštěstí Sterzik patří Mezi ty, kteří jsou i po pětatřiceti letech rozkrádání ochotni to znovu zkusit. Mezi ty, kterým Vlast nezemřela v srdcích. Možná, až to tady povede, nebudeme zemí, která dá světu nový fejsbůk nebo novou umělou inteligenci.
Ale můžeme být zemí, kde se dobře žije, kde budou mít lidé plné břicho jitrnic, jako já teď…
