Článek
V nouzi poznáš přítele a Andrej Babiš měl na přátele, díkybohu, opravdu velké štěstí, nikdy ho nenechali ve štychu, protože přítel je, jak známo, člověk, který zná melodii vašeho srdce a proto vám ji přezpívá, když ji zapomenete.
A tak se Andrej Babiš ani nemohl divit, když se u něho objevili Orbán a Fico, jeho dva, dá se říct, nejlepší přátelé, zrovna když byl v té nejpilnější práci, jelikož dělal kampaň proti neschopné vládě, která nejenže vůbec nemyslela na občany, ale ještě je navíc o všechno okradla.
„Pěkně vás vítám, Ukážu vám svoje motýle, chcete?“ uvítal Babiš svoje přátele a už se hrnul, aby jim ukázal svoje motýle.
Ale Orbán ho rázně zadržel.
„Až pak, Andreji, až pak. Teď není na motýle čas, situace je vážná,“ pronesl Orbán.
„Ano, situace je vážná. Chystá se u vás po volbách státní převrat,“ přikývl Fico.
„Panebože, státní převrat! Tak měla Monika přece jen pravdu, když mě varovala z Dubaje, že se proti mně chystá spiknutí!“ vyjekl Babiš.
„Protičeské liberálně progresivistické síly, financované Sorosem, se nehodlají smířit s volební prohrou, kterou jim uštědříš. Vědí, že v rovném a férovém souboji nemají proti tobě nejmenší šanci. A proto chystají státní převrat, kdyby jim nepomohl ani volební podvod s korespondenční volbou,“ informoval Orbán Babiše.
„To se navezou před vaši sněmovnu a před úřad vlády autobusy s demonstranty, které Soros vyzbrojí motykami a za chvíli z vás nezbude vůbec nic. Zjistila to moje tajná služba, takové jsou plány zahraničních agentů na státní převrat, až vyhraješ volby, vtrhnout s motykami na úřad vlády!“ seznámil Fico Babiše s podrobnostmi plánu na státní převrat.
„Tady máš seznam všech českých neziskovek, financovaných ze zahraničí, které se budou na puči podílet. Podařilo se mi ten seznam získat v Moskvě od jednoho známého, dělá nočního vrátného v mauzoleu. Hned jsem věděl, že ti ho musím předat,“ předal Orbán Babišovi tlustý fascikl, v němž byly uvedeny všechny neziskovky financované ze zahraničí, které mají za úkol podílet se na státním převratu.
„Hned se na ten seznam podívám,“ slíbil Babiš a srdečně tiskl svým přátelům ruce, „děkuji vám, kamarádi. Oni nepotřebují, aby vyhrál Babiš, protože oni se Babiše bojí, že by přišli o ty svoje penězovody, ale největší strach maj z toho, že vrátím lidem všechno, o co je okradli. Fiala je největší strašidlo!
Zařídíme levné energie a plyn, levnější bydlení, ale to chvilku potrvá, nebude to hned. A pro mladé vrátíme slevy na jízdném, zastropujeme věk odchodu do důchodu na 65 let, zrušíme rozhlasové a televizní poplatky.
A z toho oni mají strach, a proto straší, proto chtěj státní převrat!
Co jsem dlužen, za to varování?
Aspoň tuhle svoje párky vám ohřeju, chcete?“
„Neblázni, co bys byl dlužen? Párky si nech pro svoje voliče, já už dneska jedl,“ usmál se Orbán a připomněl, „Úspěch, sláva a bohatství jsou všechno iluze. Všechno, co je reálné, je přátelství, co dva mohou sdílet.“
Ani Fico párky nechtěl, i když mu je nabízel jeho přítel.
„Opravdové přátelství může vyrůstat jen ze spojení podobných povah,“ připomněl Fico, že takové přátelství je ta nejvzácnější věc na celém světě, na důkaz čehož si smyslně olízl svoje rty k zulíbání.
A nikdo nemá na Slovensku pěknější rty než Fico, ani Šimkovičová ne, když člověk s takovými rty řekne něco o přátelství, má to už svoji váhu, donutí vás to zamyslet nad sebou samotným, nad tím, kolik takových skutečných přátel máte vy…
