Článek
Nevím, čí to byl nápad, ale vím, že to byl velmi špatný nápad.
Nebo to byl záměr?
O čem mluvím?
Mluvím o uvedení dokumentu Jarek na veřejnoprávní žumpě, kteréhožto zločinu jsme byli svědky v sobotu večer a neděli
„Co si o tom myslíte?“ bombardovali mě, jakožto autora knihy o J. Nohavicovi, celou noc vyděšení naši lidé svými dotazy a klouzavými pumami.
„Uvedení dokumentu Jarek na veřejnoprávní žumpě je házení perel sviním. Jarek Nohavica je zářivým démantem, který ovčané sledující veřejnoprávní žumpu, zašlapou do bahna,“ odpovídal jsem všem těm lidem, k smrti vyděšeným z toho, že vidí Jarka Nohavicu ve veřejnoprávní žumpě, kterou ovládají bruselští LGBT aktivisti a váleční hradní štváči.
A o to nejspíše šlo.
Co nejvíce pošpinit Jarka Nohavicu tím, že se filmový dokument o něm objevil ve veřejnoprávní žumpě.
Ale nás opozice neoblafne!
Nezačneme věřit té její veřejnoprávní žumpě jen proto, že uvedla dokument o Jarkovi Nohavicovi, ani nepřestaneme poslouchat Jarka Nohavicu proto, že se byl dokument o něm vysílán v České televizi.
Opoziční žumpa chtěla zabít dvě mouchy jednou ranou, ale místo toho se pořádně klepla přes svoje hrabivé prsty.
„Dál budeme nenávidět veřejnoprávní televizní žumpu a dál budeme milovat a poslouchat Jarka Nohavicu!“ vzkazuji těm, kteří si mysleli, že nás v neděli večer opijí na té své veřejnoprávní žumpě rohlíkem.
Ne, neopili nás rohlíkem, ani nás rohlíkem neopijí, my máme totiž raději koblihy…
zdroj: Karel Trčálek, Jarek (dezolát z Těšína), 2026
