Článek
Nevím, čí to byl nápad, ale vím, že to byl velmi špatný nápad.
Nebo to byl záměr?
O čem mluvím?
Mluvím o uvedení dokumentu Jarek na veřejnoprávní žumpě, kteréhožto zločinu jsme byli svědky v neděli večer.
„Co si o tom myslíte?“ bombardovali mě, jakožto autora knihy o J. Nohavicovi, celý večer vyděšení lidé svými dotazy.
„Uvedení dokumentu Jarek na veřejnoprávní žumpě je házení perel sviním. Jarek Nohavica je zářivým démantem, který ti, kteří sledují veřejnoprávní žumpu, zašlapou do bahna,“ odpovídal jsem všem těm lidem, kteří byli vyděšení z toho, že vidí Jarka Nohavicu ve veřejnoprávní žumpě, kterou ovládají bruselští LGBT aktivisti a váleční hradní štváči.
A o to nejspíše šlo.
Co nejvíce pošpinit Jarka Nohavicu tím, že se filmový dokument o něm objevil ve veřejnoprávní žumpě.
Ale nás opozice neoblafne!
Nezačneme věřit té její veřejnoprávní žumpě jen proto, že uvedla dokument o Jarkovi Nohavicovi, ani nepřestaneme poslouchat Jarka Nohavicu proto, že se byl dokument o něm vysílán v České televizi.
Opoziční žumpa chtěla zabít dvě mouchy jednou ranou, ale místo toho se pořádně klepla přes svoje hrabivé prsty.
„Dál budeme nenávidět veřejnoprávní televizní žumpu a dál budeme milovat a poslouchat Jarka Nohavicu!“ vzkazuji těm, kteří si mysleli, že nás v neděli večer opijí na té své veřejnoprávní žumpě rohlíkem.
Ne, neopili nás rohlíkem, ani nás rohlíkem neopijí, my máme totiž raději koblihy…
zdroj: Karel Trčálek, Jarek (dezolát z Těšína), 2026
