Článek
Byla jednou jedna matka a ta měla dvě dcery. Jedna z těch dcer byla vlastní, ta se jmenovala Holena a nebyla moc pěkná, na Instagramu, ani na Onlyfans neměla skoro žádné sledující, i když si už nechala asi pětkrát zvětšit prsa i rty a ještě byla navíc celá potetovaná.
Druhá dcera byla nevlastní, jmenovala se Maruška a na Instagramu a Onlyfans měla tolik sledujících, že kdyby se všichni její sledující sešli na jednom místě, nevešli by se ani do velké tovární haly postavené na zemědělské půdě.
Není divu, že macecha s Holenou Marušce pořád ubližovaly, šikanovaly ji, páchaly na ní domácí násilí a někdy jí třeba i na půl dne zabavily mobil, takže chuděra Maruška nemohla dávat své fotky na sociální sítě.
Ale to těm dvěma zmijím nestačilo a tak jednou, zrovna uprostřed zimy, řekla Holena Marušce: „Dostala jsem chuť na lesní jahůdky! Dones mi je! Nebo tě zabiju!“
„Vždyť je leden! Lidé ve Špindlu lyžují jako o život, zimní střediska praskají ve švech! Jak ti můžu donést lesní jahůdky, když je všude umělý sníh?“ zhrozila se Maruška.
„To už je tvoje věc. Buď mi je přineseš, nebo…,“ udělala Holena výmluvné gesto rukou.
Marušce tedy nezbývalo, než jít hledat jahody. Šla a šla a nikde žádné jahody neviděla, i když rozhrabávala umělý sníh holýma rukama, které měla od toho celé zkrvavené. Už byla hodně unavená, když došla k nějaké velké vile, na jejíž zahradě sedělo na kamenech dvanáct mužů okolo totemu, takového, jaký bývá na benzinkách. Na nejvyšším kameni pak seděl takový bělovlasý stařík, který se tvářil velmi moudře.
„Dobří muži, mohla bych si u vás na chvilku odpočinout?“ zeptala se Maruška a jedním dechem dodala, „kdo vlastně jste? Vypadáte tak moudře! Nikdy jsem neviděla moudřejší muže, než jste vy!“
Bělovlasý stařík, který seděl na nejvyšším kameni, se skromně usmál: „Jsem Václav Klaus, profesor. A to je můj Institut. A tito mužové, to jsou mí služebníci. Jsou velmi moudří, protože jim každý celý den čtu své knihy. I tobě přečtu něco ze svých knih, je v nich hodně lesní moudrosti, chceš?“
„Moc ráda bych si vás poslechla, jak mi čtete něco ze svých knih. Ale hledám jahody. Zlá macecha s mojí sestrou mi nařídily, abych jim přinesla domů jahody, jinak mne zabijí,“ postěžovala si Maruška.
„Jahody, teď v lednu?“ podivil se prof. Václav Klaus a pohladil Marušku po vlasech, „není nic lehčího! Tady u nás v Institutu Václava Klause rostou jahody i v lednu. Zrušili jsme green deal a tak máme jahody i v lednu, člověk je svobodný jen tehdy, když má auto se spalovacím motorem, tak je to moje milá!
Tuhle Macinka udělal konzervativní kontrarevoluci a tak už v lednu není žádná zima, naopak, je hezky teploučko a všude rostou jahůdky. Jakl ti jich natrhá plný kyblík a tuhle Turek tě potom hodí autem domů.
Filipe, byl byste tak hodný a hodil tady slečnu autem domů, ať se nemusí tahat s jahodami sama?“
Bělovlasý stařík se obrátil na vysokého blonďatého muže.
„Jo, ale kterým autem ji mám hodit domů?“ přikývl vysoký blonďatý muž.
„Tím nejdražším, co máte. Je přece nějaké auto, co máte, to nejdražší,“ řekl bělovlasý stařík.
„Jo, to je,“ přikývl blonďák, a zvedl se, aby šel pro auto, které měl zaparkované asi tři kroky daleko.
„Nebojte se, Filip, je dobrý řidič. Umí držet volant i jednou rukou. Kolikrát mě už taky vezl domů a taky držel volant jen v jedné ruce,“ ubezpečil Marušku bělovlasý stařík.
Ale to už přiběhl Jakl, který držel v každé ruce kýbl nádherných lesních jahod, jež v lednu natrhal na zahradě Institutu Václava Klause.
„Jé, ty jsou pěkné!“ vydechla Maruška, když ty jahůdky uviděla.
„Přibalím vám k nim ještě svoji Puškinovu cenu, tu máte,“ přiložil bělovlasý stařík k jahodám svoji Puškinovu cenu.
„Jé, ta je pěkná!“ vydechla Maruška, když uviděla Puškinovu cenu.
Ale to už přijel Turek i se svým nejdražším autem, které zastavilo přímo u Marušky.
„Jé, to je pěkné!“ zvolala Maruška, když to auto uviděla.
Bělovlasý stařík dal kýble s jahodami do auta, pak si do auta sedla i Maruška, načež se auto rozjelo.
„Líbí se vám muži, kteří mají takové luxusní auto?“ ptal se Turek Marušky, když ji vezl domů.
„Ano, líbí,“ přikývla Maruška a celá se u toho začervenala.
„To je v pořádku, protože mámě jen dvě pohlaví,“ řekl Turek a zbytek cesty už nemluvil o ničem jiném než o svých autech.
Tak Maruška šťastně dojela domů i s jahodami, protože Turek načepoval plnou nádrž. Ale macecha s Holenou si na jahodách pranic nepochutnaly. Když viděli, že Marušku přivezl vysoký statný blonďák v luxusním fáru, zezelenaly vztekem a závistí tak, že vypadaly úplně jako libtardi a progresivní levice, která nedokáže přijmout výsledek demokratického hlasování.
A Maruška?
Ta měla za fotku s autem a Turkem na Instagramu tolik lajků, že už nemusela nikdy poctivě pracovat stejně jako těch dvanáct měsíčků v Institutu Václava Klause…
