Článek
Takový výjev, který byl k viděni za oknem do něhož jsem zcela náhodou nahlédl, se jen tak často nevidí. Vlastně se ani tak často nevidí kůň uvázaný před domem. No, možná se sem tam vidí kůň, který je uvázaný u domu, ale málokdy se vidí uvázaný u domu kůň, který stojí dvě stě padesát miliónů. Byl to právě ten kůň, respektive cena, za kterou byl kdysi koupený, co mě přimělo, abych nahlédl oknem do domu, před nímž byl přivázaný a spatřil tam něco rovněž málokdy vídaného.
Co jsem tam tedy viděl?
Viděl jsem tam stůl. Pěkný, dle všeho dubový stůl. Na jedné straně toho stolu seděly čtyři ženy, které se dle všeho jmenovaly Renáta, Anna, Lara a Marie Isabella. Na druhé straně seděl muž, který se, jak mi hned došlo, jmenoval Petr. A před nimi leželo na stole v hotovosti rovných čtyřicet miliard.
To mne zaujalo.
Na účtu už jsem čtyřicet miliard viděl, ale takto v hotovosti ještě ne. Kupa z těchto peněz byla tak vysoká, že ženy a muž přes ně na sebe sotva viděli. Když na sebe mluvili, museli si pokaždé stoupnout na špičky, aby si hleděli do očí
To mne pobavilo tak, že jsem se rozhodl poslechnout si, o čem se baví, což nebyl žádný problém, protože okno bylo pootevřené.
Stoupl jsem si k němu a poslouchal o, čem je řeč.
„Je to v hotovosti do posledního miliónu, přesně, jak sis přál,“ říkala žena, která se jmenovala Renáta, muži schovanému za hradbou prachu.
„Děkuji vám, matinko, a vám, sestřičky taky, že jste vyhověly mé prosby a vyplatily mě v hotovosti,“ děkoval muž ženě.
„Rádo se stalo. Byl jsi dobrý menšinový vlastník, i když jen tak krátce,“ řekla Renáta. „A co s těmi penězi budeš dělat? Je to dost peněz na to, aby ti posloužily jako základ pro vybudování stejného impéria, jaké vybudoval tvůj otec, po němž jsi ty peníze de facto zdědil.
Ale je to i dostatečně velká částka, abys nemusel dělat vůbec nic, protože i když nebudeš dělat nic, budeš stále velmi, velmi bohatým člověkem.
Pro co se rozhodneš, smíme-li to vědět?“
„Samozřejmě, že to smíte vědět, vždyť jsme jedna rodina,“ odpověděl muž. „Rozhodl jsem pro druhou variantu. Na co budovat nějaké další impérium? Těch peněz je opravdu dost na to, abych neměl chuť do budování nějakého dalšího impéria. Nebudu dělat nic. Už jsem si na okraji Prahy vyhlédl chatrč, kterou si koupím a do níž se přestěhuji. Budu v ní žít, budu miliardářem z chatrče.
To je skutečná podstata bohatství, matinko a sestřičky!
Že máte čtyřicet miliard a přitom žijete v nuzné chatrči jako nějaký žebrák, nemáte v ní vůbec nic, chodíte v otrhaných šatech, protože máte čtyřicet miliard a tedy už k životu nic nepotřebujete!
Můj otec doplatil na to, že chtěl stále víc a proto musel létat na Aljašku, aby tam lyžoval.
To byl jeho omyl!
Když máte čtyřicet miliard, můžete být žebráci, protože právě tato chudoba, jistě jen zdánlivá, ale co dnes není zdánlivého, vaše bohatství znásobí a to právě hodlám udělat, matinko a drahé sestřičky!“
Právě v tu chvíli kůň uvázaný u domu hlasitě zaržál. Jedna z žen jako splašená vyskočila od stolu a běžela se podívat k oknu, co se děje. Bylo by jistě trapné, kdyby mě viděla, jak stojím u okna, a tak jsem na nic nečekal a pelášil pryč.
O čem se ti lidé bavili dál nevím, a vlastně mě to ani nezajímá. Čtyřicet miliard v hotovosti jsem viděl a to mi ke štěstí stačí…
zdroj: seznam.cz „Kellner junior prodal svůj podíl v PPF za 40 miliard korun - Seznam Zprávy“
