Hlavní obsah
Satira

SATIRA: Komu se u nás v Česku vlastně žije dobře? Jak to před volbami vypadá, tak nikomu…

U nás se nežije dobře nikomu. Důchodcům se nežije dobře, komunistům se nežije dobře, mladým lidem se nežije dobře, pracujícím lidem se nežije dobře, ba dokonce ani těm miliardářům a zlodějům se u nás nežije dobře…

Článek

Nežije-li se u nás už dobře ani advokátovi Rajchlovi, či europoslankyni Konečné, či miliardářovi Babišovi, komu se potom u nás může žít dobře?

Ale jak by se jim mohlo taky u nás dobře žít?

Rozhlédneme-li se kolem sebe, nevidíme nic než jen spálenou zemi. A když se nadechneme, nakolik nám to ovšem totalita, ve které žijeme, dovolí, neudeří nás do chřípí nic jiného než je pach spáleniny, nebo rovnou nesnesitelný hnilobný puch z toho, jak se všechno u nás rozkládá a jak všechno hnije.

Nežije-li se u nás dobře ani Rajchlovi, ani Konečné, ani Babišovi, jak se u nás může žít dobře obyčejným lidem?

Ani obyčejným lidem se u nás nežije dobře a nejhorší je, že destrukce a demolice všeho, kterou jsme v tomto volebním období bezmocně sledovali, pokročila tak daleko, že se u nás dobře nežije ani zlodějům, ani těm, kteří nedělají nic jiného, než jen pořád kradou a kradou, rozkrádají a rozkrádají všechno, ba dokonce kradou a rozkrádají i to, co už bylo předtím, v mnoha případech už několikrát, ukradeno a rozkradeno.

„Musíme pořád krást, protože se nemáme dobře. Kdybychom se měli dobře, tak už nekrademe!“ říkají na svou obhajobu ti, co kradou a rozkrádají.

A to je opravdu důvod k vážnému zamyšlení.

Pokud se nemají u nás dobře ani ti, co kradou a všechno rozkrádají, kdo se u nás může mít dobře?

Evidentně nikdo, nebo snad jen ty kostelní myši.

Včera jsem zrovna jednu viděl. Měla opravdu oduševnělý pohled. Díval jsem se do jejích černých očí hodně dlouho, možná i hodinu. Chtěl jsem přijít na to, proč jediný, kdo se má u nás dobře, je právě jen ta kostelní myš, zatímco lidé jen bohapustě živoří, obklopení ze všech stran spálenou zemí.

Dívám se, dívám, do těch jejich očí, ale nic se mi z nich nedaří vyčíst, žádný recept na to, jak se mít dobře, když máte všude kolem jen spálenou zemi.

Po hodině to vzdávám, vyprostím myš z pasti, do které se chytila a na lopatce ji nesu ven, abych ji mohl hodit do speciální jámy, kam chycené myši vyhazuji.

„Dobře ti tak, potvoro. Strkala jsi čumák, kam jsi neměla,“ loučím se s ní, každý, komu se u nás žije dobře, si ani nic jiného nezaslouží…

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz