Článek
Dálnici D35 miluji, je prostě boží. Je to moje nejoblíbenější dálnice, ze všech dálnic v naší republice, kolem žádné naší dálnice se tak rád neprocházím jako kolem D35.
Úsek dálnice D35 poblíž Velkého Týnce, malebné, většinově české obce, kde se stala dopravní nehoda, při níž museli čekat její účastníci sedm hodin na kvalifikovanou pomoc, znám proto moc dobře.
Skoro každý den se tudy podél dálnice D35 okolo pravého poledne a pozoruji přitom každodenní drobný život, který zde bují, jako všude jinde každou roční dobu. Jedná se o hmyz, drobné savce, vegetaci, nebo i baktérie, jen žádného člověka jsem zde, když nepočítám lidi, sedící v autech, která frčí po dálnici, ještě nikdy nezahlédl.
A vždy, když procházím kolem místa, kde nebohá polská rodina čekala sedm hodin v mrazu na spásnou záchranu, se otřesu nepříjemným pocitem: „Brr, tady bych se fakt nechtěl vymlátit s autem! Vždyť tu z dálnice není vůbec vidět! A ještě je tu navíc betonový blok! Do toho tak vrazit!“
A že tento můj pocit není vůbec lichý, se bohužel nyní potvrdilo.
Už jsem řekl, že mám dálnici D35 velmi rád, je to moje nejoblíbenější dálnice, rád se kolem ní procházím. Ale v tomto místě udělali ti, kteří dálnici stavěli chybu, když ji vyprojektovali tak, že z ní není dobře vidět na místo, kde polské auto české výroby německého automobilového koncernu havarovalo a jeho osádka musela čekat na záchranu dlouhých a především neuvěřitelných sedm hodin.
Tentokrát to naštěstí dopadlo ještě relativně dobře, ale jistě nejsem sám, kdo si po této události myslí, že by se tím mělo něco dělat, aby v budoucnosti už k ničemu takovému nikdy nedošlo!
