Článek
Kdysi mi snad mohla být Slavia čímsi sympatická, když ještě hrávala na starém, podivně nepřívětivém a nehostinném stadiónu ve Vršovicích, jakkoliv nemám žádný důvod sympatizovat s kterýmkoliv týmem z hlavního města.
Ale už několik sezón Slavia v nesympatičnosti suverénně překonává i kdysi v tomto směru jasně favorizovanou Spartu, které se nedá upřít jedno velmi krátké období, na počátku devadesátých let, kdy patřila nesporně k řekněme širší, ať neurazíme FC Barcelonu či Real Madrid, evropské klubové špičce.
To, že nyní Slavia vyhrála tzv. titul, mi přijde mnohem spíše velmi trapné, než kdovíjak obdivuhodné.
Skoupit hráče z celé republiky, doplnit to několika Afričany, kteří berou českou ligu jako přestupní stanici k angažmá někde na tzv. západě a kterým je úplně jedno, za koho tady hrají (na jejich místě by mi to bylo taky úplně jedno), to úplně stačí k tomu, abyste se v České republice stali fotbalovými mistry, víc k tomu opravdu.
Ale možná je opravdu trenér Trpišovský geniální stratég, který žije fotbalem v režimu 24/7 a snad je opravdu mistrovský fotbalový titul to jediné, co chybělo majiteli Slavie panu Tykačovi ke skutečnému štěstí a co konečně dalo jeho životu jasný a nepopiratelný smysl, takže může slavit titul ještě několik dní a spolu s tím se těšit na peníze z ligy mistrů.
Proto se fotbal ostatně hraje, aby se bylo v televizi na co dívat, když se hraje Liga mistrů, jenom to nesmí být nějaký neatraktivní soupeř, třeba Sherif Tiraspol…
Ovšem nikdy jsem nebyl tak rád jako letos, že nejsem slávista, a proto nemusím skákat na tribuně a křičet: „Slavia, mistr ligy!“
Bylo by mi totiž trapně při pohledu na všechny ty hráče, kteří mají se Slavií společného pouze to, že je někdo do Slavie kdysi koupil a pak je zase ze Slavie někdo výhodně prodá někam jinam.
Kdybych byl slávista, radoval bych se mnohem víc, kdyby titul získal třeba takový Varnsdorf, naprostý trpaslík, který by vyzrál na všechny obry, včetně Slavie, a když ne Varnsdorf, což je samozřejmě naprosto nereálné, aspoň třeba takové Teplice. Kdybych byl slávista, ocenil bych právě takového mistra mnohem víc, než kdyby se mistrem, zcela podle očekávání, jak tomu bylo i letos, stala Slavia.
Ale já slávista, naštěstí, nejsem. A ti, co se za slávisty považují, teď nadšeně slaví titul, který nikoho nepřekvapil, který nemá v sobě nic z toho, co by se dalo nazvat zaslouženým vítězstvím, protože mít v českých podmínkách takový rozpočet jako má Slavia a přitom získat titul, je příliš jednoduché a nijak záslužné a může si Slavia hrát, jaký chce atraktivní fotbal, její letošní tažení za titulem prostě postrádá jakýkoliv příběh, který by strhl i ty, kteří na nějaký titul z vysoka kašlou, pokud ovšem za takový příběh nepovažujeme to, že pan Tykač kvůli oslavám nestihl vyzvednout na letišti manželku, odkud přiletěla však netuším…
