Článek
Sterzik chtěl být, už jako dítě a následně mladý dospívající muž, evangelickým farářem. To se nakonec z jakéhosi dúvodu nepodařilo, ale ten nutkavý pocit, že je cosi jako Martin Luther a Jan Hus v jedné osobě, se už v něm nadobro uhnízdil, už jej nikdy neopustil, dodávaje Sterzikově osobě punc výjimečnosti, o které její majitel, tedy Sterzik sám, moc dobře věděl.
„Já jsem nepřišel na tento svět pro nic za nic!“ vykládal Sterzik každému na potkání, tedy i Maláčové a Zaorálkovi, když si od nich bral vstupní poplatek za vstup do Stačilo!“
„To já taky ne, já jsem něco jako Jan Křtitel, protože jsem pokřtil prof. Druláka, uvedl ho do problematiky mezinárodních vztahů,“ odpověděl na to Zaorálek.
„Ale já jsem víc, já jsem nejvíc,“ odpověděl Sterzik a když si schoval svazek bankovek do trezoru, který dostal darem od svého přítele, slovenského miliardáře, pokračoval. „Budou vás pro mé jméno pomlouvat a pronásledovat, všechna ta liberální žumpa.
Ale tím se nedejte zastrašit!
Je tady mnohem vážnější problém!
Je ohrožena samotná existence celého Stvoření!
Vládci pekel, to znamená globální liberální elity, získali vládu nad velkou částí Stvoření a začínají ohrožovat samotná nebesa. Kdyby se jim podařilo proniknout do nebes (duchovního světa pozitivního stavu) a trvale se tam usadit, znamenalo by to smrt pro celé Stvoření.
Nebesa totiž dávají život prostřednictvím levných energií celému Stvoření, a kdyby je ovládli pekelníci, to znamená světové liberální elity, tuto funkci by přestala plnit. To si ovšem pekelníci neuvědomují, a tak reálně hrozí zánik Stvoření i se všemi jeho obavyteli.
Proto musel zasáhnout sám Bůh a skrze mne, který jsem sjednotil českou levici, v následujících volbách, jež nejsou ničím jiným než rozhodující bitvou s pekelníky o budoucnost Stvoření, tyto pekelníky zlikvidovat.
Až je v těchto volbách pod mým vedením zlikvidujeme, můžeme začít přemýšlet o spáse lidí a všech, co ještě v pekelných světech, tedy světech, které ovládají pekelníci, žijí. To ale nebude nic jednoduchého, protože jedním z principů, kterým se Stvoření řídí, je princip svobodné vůle.
Co to pro nás, vlastence, znamená?
Znamená to, že ti, kteří se nacházejí v pekle, tedy se nechávají ovládat liberální světovými elitami, život v pekle milují, protože jsou tam na základě vlastního rozhodnutí, neboť neuvěřili naší Pravdě, kterou jsme jim zjevili. Kdyby Nebesa v tuto chvíli zničila pekla svými jadernými zbraněmi, což je v jejich moci, nezahynuli by jen pekelníci, ale zahynuli bychom i my, kteří jsme na straně Nebes.
Naše země proto sehrává v této bitvě klíčovou roli. Je totiž jedinou zemí, kterou mají pekelníci, zásluhou fialové hrůzovlády k dispozici. Cílem pekelníků je, aby se naše země stala výkladní skříní pekel. Proto jsem musel přijít já a sjednotit levici. Uvědomme si, že vládci pekel usilují o převzetí vlády nad celým Stvořením.
Věří, že mají větší moc než Bůh, který stvořil levnou energii a levné suroviny, věří, že mají větší moc než Bůh a myslí si, že když u nás podvodem zase vyhrají podvodem volby, tak budou u nás v bezpečí.
Ale přepočítali se!
Sjednotil jsem levici a volby budou pro pekelníky Stalingradem, dostanou ode mne takový výprask, že odtud sami rychle potáhnou. A když nepotáhnou, tak jim tady uděláme takové peklo, že sami budou litovat, že zůstali, i kdybychom to tady všechno museli rozvrátit, abychom odvrátili hněv Nebes a jejich jaderný trest!
Když se necháte mnou vést do Nebes, nic se vám nestane, když ne, jaderný Boží trest vás nemine!“
Tak promluvil Sterzik a když domluvil, požádala ho Maláčová: „Mohl byste mi to dát vytištěné na papíře, ať se to naučím nazpaměť?“
Ale Zaorálek žádný papír nepotřeboval. Byl skvělý řečník a jako takový se učil velmi rychle, všechno si zapamatoval hned na poprvé, stačilo mu něco říct jednou a hned to ze sebe sypal, jako by na to přišel docela sám, člověk by do něj ni neřekl, když spustil, že je to živořící důchodce, který se vrací do Sněmovny jen proto, aby doma nezmrzl, protože holomráz je fakt prevít…
