Hlavní obsah
Satira

Vláda si před volbami kupuje hlasy důchodců, důchody budou chodit penzistům výrazně dřív!

Po korespondenční volbě přichází vládní koalice s dalším majstrštykem, který ji má zajistit volební vítězství, a to dřívějším zasíláním důchodů!

Článek

To, o čem vám teď referuji, abyste byli mezi prvními, kdo se to ode mě dozví, se teď děje spoustě lidí.

Dost možná se to stalo i vám, jen necítíte potřebu, na rozdíl ode mne, o tom psát, nebo jste to jen celé odbyli krátkým statusem na facebooku či na síti X.

Já však tuto potřebu detailněji se rozvykládat o tom, co jsem zažil, cítím. A proto jsem zvolil tuto cestu a tuto formu, protože dobře vidím, že se obyčejné lidské slovo tak nějak nezadržitelně z našich životů, jsa nahrazeno právě statusy či videi na sociálních sítích, a tak se snažím udržet toto obyčejné lidské slovo aspoň takto udržet při životě.

Ale k věci.

Byl jsem nedávno venčit svého psa. Pes je to dobrý, spolehlivý hlídač i stopař, nemůžu si jej vynachválit. A když jsem se vracel z našeho tradičního okruhu, na kterém se můžete setkat se všemi myslitelnými terény, uviděl jsem, že u našeho, nedávno splaceného, domu, přesněji bungalovum stojí nějaká ženská a usilovně zvoní na zvonek.

Přijdu blíž a vidím, že je to listonoška, která má přes rameno velkou koženou kabelu, naditou tak, že by jí tu kabelu mohl závidět i sám Křetínský.

„Co mi chcete?“ zeptám se.

„Nesu vám váš starobní důchod, pane Trčálku,“ odvětí listonoška.

„Ale já nejsem ještě tak starý, abych pobíral starobní důchod. To bude asi omyl, mám jít do důchodu až za patnáct let, možná ještě o hodně později, pokud na podzim nevyhraje volby Stačilo!, nebo aspoň Babiš, Okamura ne, protože Svobodní se Šichtařovou sociální stát úplně zruší,“ namítnu.

Jenže, lidi drazí, co to čtete, nebyl to omyl, i když to na první pohled jako omyl vypadalo!

„Není to omyl. To je teď takové nové vládní nařízení, že důchody mají chodit lidem dřív,“ vysvětlí mi listonoška a dodá, „ve vašem případě to tedy znamená, že jste se dočkal důchodu o patnáct let dřív, než jste si myslel.“

Pokrčím rameny: „Aha, když je to tak, když je to vládní nařízení, tak mi ten můj důchod teda dejte.“

Listonoška hbitě sáhne do kabely, napočítá mi můj důchod a řekne: „Tady mi to podepište.“

Podepíšu jí to, dám ji stovku nazpátek a strčím si svůj důchod do kapsy.

Je to skoro dvacet tisíc. Vláda, jinak suverénně nejhorší, si mě před volbami právě koupila.

Ale nenacházím v sobě dostatek mravní síly hodit jí ten její žebrácký důchod pod nohy, asi je budu volit, co mi sakra taky zbývá?

A co vy?

Jak jste na tom?

Máte taky takovou zkušenost, že vám přišel před volbami důchod o patnáct let dřív?

A nechali jste se taky koupit, nebo jste na tom mravně mnohem výš než já?

Člověk dělá co může, aby byl poctivý a čestný, ale proti těm zlodějům z vlády často nezmůže vůbec nic, zkorumpují vás, ani nevíte jak, a něco mi říká, že je to právě tento případ, kdy lež a nenávist zase jednou drtivě vyhrála nad pravdou a láskou…

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz