Článek
„Udělal to znovu. Nikdo ho nezastavil,“ povzdechl si po loňském závodě Toms Skujinš, který dojel druhý téměř tři minuty za vítězem. Závodníci a jejich týmy měli celý rok na to, aby přišli na způsob, jak podobné situaci zabránit. „Musíme být odvážnější. Pokud čekáte, až Tadej zaútočí, bývá už pozdě,“ vidí situaci jasně Tom Pidcock, vítěz závodu z roku 2023.
Jenže toskánský štěrk mívá vlastní představy o průběhu závodu. Bílé prašné cesty – odtud název jednodenního závodu Strade Bianche – jsou proslulé svou nepředvídatelností. Jediný defekt může znamenat konec nadějí. Stačí jedno špatné rozhodnutí a favorit se rázem ocitá hluboko v poli poražených.
Malé Peklo severu
Strade Bianche není oficiálním monumentem (první ročník se uskutečnil pod názvem Monte Paschi Eroica až v roce 2007), přesto si tato jednorázovka získala respekt rychleji než kterýkoli jiný závod. 213 kilometrů, 3700 výškových metrů, 16 štěrkových úseků. Když závodníci najíždějí na sektor Monte Sante Marie („malé Peklo severu“), nejde jen o to, kdo má nejsilnější nohy. Jde také o správnou pozici, techniku jízdy a ano, i o štěstí. Své o tom ví Julian Alaphilippe, který v roce 2022 kvůli pádu přišel o vítězství, nebo Wout van Aert, jemuž v roce 2021 těsně před cílem došly síly.
Trať se jako had vine mezi sienskými kopci a svou dramatickou pointu nachází až v závěrečném stoupání Via Santa Caterina s pasážemi o sklonu 16 %. Právě tady se láme chleba. Anebo jak říkají Italové: „Qui si vince o si perde.“ („Tady se vítězí, nebo prohrává.“)
Dva důvody, proč letos Pogačar nezvítězí
1. Letos nejede proti duchům
Tentokrát Tadej Pogačar nebude bojovat jen s historií a vlastní pověstí. Minulý rok soupeře zaskočil a ujel jim už daleko před cílem. Teď měli soupeři i jejich týmy celý rok na přípravu. Známe taktizování UAE Emirates, které může paradoxně situaci favoritovi zkomplikovat – silný tým znamená více možností, a právě to může hrát proti němu. Pokud budou všichni čekat na Pogačarův útok, může vzniknout prostor pro jiné jezdce, včetně jeho týmového kolegy Tima Wellense.
2. Nová generace cítí šanci
Peloton už není pasivní. Mladší generace závodníků má dost odvahy i ambicí na to, aby se pokusila přepsat scénář, který se zdá být pevně v rukou slovinského šampiona. Tentokrát už nejde o to jen sledovat dominantního jezdce, ale zkusit jeho hegemonii narušit. Mladí talentovaní cyklisté cítí, že jejich příležitost přišla. A Strade Bianche je ideální závod, kde mohou ukázat svou sílu i taktické schopnosti.
Ilustrační foto.
Tři vyzyvatelé a borec na konec
Tom Pidcock (Q36.5 Pro Cycling): Bývalý vítěz závodu vyměnil Ineos za Q36.5 a našel novou motivaci. Jeho spojení horského kola a cyklokrosu z něj dělá technického virtuosa. V AlUla Tour potvrdil, že jeho forma stoupá právě včas. Pokud někdo může následovat Pogačara při rozhodujícím útoku, je to právě tento Brit.
Matej Mohorič (Bahrain Victorious): Mistr světa v gravelu z roku 2023 a jezdec známý svou technickou vynalézavostí. Už při vítězství na Milán–San Remo ukázal, že myslí jinak než většina soupeřů. Pro Strade Bianche může mít opět připravenou taktiku, kterou soupeři neočekávají. Jeho terénní zkušenosti mu mohou poskytnout výhodu, kterou nemá ani Pogačar.
Alan Hatherly (Jayco-AlUla): Divoká karta. Jihoafrický mistr světa v cross-country teprve sbírá zkušenosti na silnici, ale jeho výkony na AlUla Tour naznačily, že právě na nestabilním povrchu by mohl excelovat. Pokud někdo umí překvapit a využít technických nástrah trati, je to právě Hatherly.
Outsider, který může překvapit - Maxim van Gils (Red Bull-BORA-hansgrohe): Belgičan skončil loni třetí, a přestup do nového týmu mu zjevně dodal sebevědomí. Nedávné vítězství v první etapě Vuelta a Andalucía ukazuje, že má formu. Pokud budou hlavní favorité příliš soustředění na Pogačara, může být právě van Gils tím, kdo závod nakonec rozhodne.
Rozuzlení na Piazza del Campo
Aby Pogačar letos nezvítězil, musí nastat alespoň jedna z těchto situací: včasná reakce na jeho útok – Pidcock, Kwiatkowski a další soupeři nesmějí otálet, až Slovinec odjede; taktický manévr – některý z týmů musí vsadit na dvě silné karty najednou a donutit Pogačara reagovat; předčasný útok – soupeři budou muset zaútočit dřív než Pogačar, aby ho dostali pod tlak a vyčerpali.
Až v sobotu peloton vyrazí ze Sieny, začne se psát další kapitola tohoto mladého závodu. Možná se nakonec dočkáme dalšího projevu dominance Tadeje Pogačara. Možná se ale naopak staneme svědky momentu, kdy i zdánlivě neporazitelný šampion zjistí, že toskánský štěrk nezná slitování ani s největšími favority. Jedno je ale jisté – cesta k vítězství bude i letos lemována oblaky bílého prachu a krásnými, ale nemilosrdnými toskánskými kopci…
---------------------------------------------
Zdroje: https-/cyclinguptodate.com/cycling/analysis-who-are-tadej-pogacars-main-rivals-at-strade-bianche-2025, https-/cyclinguptodate.com/cycling/preview-strade-bianche-2025-can-anyone-beat-tadej-pogacar-in-his-race-of-specialty, https://velo.outsideonline.com/road/road-racing/these-5-riders-can-usurp-tadej-pogacar-at-strade-bianche/
