Doomscrolling je nový digitální návyk, kvůli kterému sledujeme negativní zprávy

Je pozdě večer. Řeknete si, že si na telefonu rychle projdete zprávy, než půjdete spát. Otevřete sociální sítě nebo zpravodajský web a během několika minut čtete o politických krizích, klimatických katastrofách, válkách nebo ekonomických problémech. Jeden článek střídá další, algoritmus vám nabízí další titulky a vy scrollujete dál.

Najednou uběhne půl hodiny a místo pocitu informovanosti přichází spíš únava, napětí a neklid. Poznáváte se v tom? Kolikrát jste si řekli, že už přečtete jen jeden poslední článek?

Právě tento moment dobře vystihuje fenomén známý jako doomscrolling. Termín vznikl spojením anglického slova „doom“, tedy zkáza či katastrofa, a „scrolling“, což označuje neustálé posouvání obsahu na obrazovce telefonu. Popisuje návykové sledování negativních zpráv a krizových událostí, které se v digitální době stalo běžnou součástí každodenního života. Přestože nám takový obsah často způsobuje nepříjemné emoce, mnoho lidí má problém přestat. Proč nás vlastně tak přitahuje něco, po čem se cítíme ještě hůř?

Doomscrolling však není jen drobný zlozvyk. V kombinaci s neustálým přístupem k informacím, algoritmy sociálních sítí a přirozenou lidskou tendencí vnímat hrozby může vést k dlouhodobému stresu, úzkosti nebo pocitu bezmoci. V době, kdy máme zprávy z celého světa doslova v kapse, se tak schopnost odložit telefon a přestat scrollovat stává překvapivě důležitou dovedností.

Psychologické studie ukazují, že dlouhodobé sledování negativního obsahu může souviset se zvýšenou mírou stresu a úzkosti. Výzkum publikovaný v databázi PubMed například naznačuje, že časté sledování krizových zpráv během pandemie bylo spojeno s vyšší úrovní psychické zátěže.

Přesná statistika doomscrollingu jako samostatného jevu zatím neexistuje, protože jde o relativně nový termín. Data o používání sociálních sítí však naznačují, proč je tento zvyk tak rozšířený.

Podle analýzy DataReportal používá sociální sítě více než polovina světové populace a průměrný uživatel na nich tráví více než dvě hodiny denně. Takto dlouhý čas strávený v prostředí, které je plné rychle se měnících informací, vytváří ideální podmínky pro vznik návykového scrollování.

Zkuste se na chvíli zamyslet: kolik času denně trávíte na sociálních sítích vy? A kolik z toho času připadá právě na čtení zpráv nebo diskusí pod nimi?

Lidé jsou přirozeně přitahováni k informacím, které vyvolávají silné emoce. Negativní zprávy se tak na sociálních sítích často šíří rychleji než ty pozitivní. Algoritmy platforem navíc upřednostňují obsah, který vyvolává reakce a diskuse, což často znamená právě kontroverzní nebo alarmující témata.

Podobné trendy lze sledovat i v České republice. Podle dat DataReportal využívá internet přibližně 93 % české populace, což znamená téměř deset milionů lidí. Velká část z nich používá internet každý den a často právě prostřednictvím mobilního telefonu.

Sociální sítě jsou v Česku také velmi rozšířené. Aktivně je používá zhruba 76 % obyvatel. Mezi nejpopulárnější platformy patří YouTube, Facebook, Instagram a stále rychleji rostoucí TikTok.

Vysoká míra digitální aktivity znamená, že mnoho lidí je neustále vystaveno velkému množství informací, od zpravodajství až po komentáře a diskuse na sociálních sítích. V takovém prostředí je velmi snadné sklouznout k neustálému sledování negativních zpráv, aniž bychom si to zpočátku vůbec uvědomili. Stalo se vám někdy, že jste otevřeli telefon jen na chvíli a najednou zjistili, že uplynula skoro hodina?

Doomscrolling není jen otázkou slabé vůle nebo špatného návyku. Za tímto chováním stojí několik hlubších mechanismů, které souvisejí s fungováním lidského mozku i s designem moderních digitálních platforem.

Jedním z hlavních důvodů je takzvaný negativity bias tedy přirozená tendence mozku věnovat větší pozornost negativním informacím než těm pozitivním. Z evolučního hlediska to dávalo smysl. Lidé, kteří dokázali rychle rozpoznat hrozbu, měli větší šanci přežít. V dnešním digitálním světě však tento mechanismus znamená, že naši pozornost automaticky přitahují zprávy o krizích, konfliktech nebo katastrofách.

Dalším faktorem je potřeba kontroly. Když se ve světě dějí nejisté nebo stresující události, lidé mají tendenci vyhledávat stále více informací. Doufají, že díky nim situaci lépe pochopí nebo získají pocit, že mají věci pod kontrolou. Paradoxně však často nastává opak. Čím více negativních zpráv člověk sleduje, tím bezmocněji se může cítit. Pomáhá vám sledování zpráv cítit se informovanější, nebo spíš zahlcenější?

Významnou roli hrají také algoritmy sociálních sítí. Ty jsou navrženy tak, aby udržely uživatele na platformě co nejdéle. Pokud tedy někdo klikne na několik zpráv o konfliktech nebo krizích, algoritmus mu začne zobrazovat podobný obsah častěji. Uživatel tak může mít pocit, že celý svět je zaplaven negativními událostmi, i když jde pouze o výběr informací, který mu platforma servíruje.

Dlouhodobé vystavení negativním informacím může mít výrazný dopad na psychickou pohodu. Neustálé sledování krizových zpráv může zvyšovat stres, úzkost a pocit bezmoci. Člověk je vystaven velkému množství problémů, které sám nemůže ovlivnit, což může vyvolávat frustraci nebo pocit zahlcení.

Schválně se zamyslete a zeptejte se, jak se cítíte po delším čtení negativních zpráv vy?

Dalším problémem je narušení spánku. Mnoho lidí totiž doomscrolluje večer před spaním, kdy procházejí sociální sítě nebo zpravodajské aplikace přímo v posteli. Mozek však v takové chvíli zpracovává emocionálně silné informace, což může ztěžovat usínání a zhoršovat kvalitu spánku.

Některé studie také naznačují, že intenzivní sledování negativních zpráv může souviset s vyšším výskytem depresivních symptomů. Výzkum publikovaný v databázi PubMed například ukazuje souvislost mezi nadměrným sledováním zpráv na sociálních sítích a zvýšenou psychickou zátěží.

Zbavit se tohoto návyku není jednoduché, protože je úzce spojený s každodenním používáním telefonu a sociálních sítí. Pomoci však může několik kroků.

Jedním z nejúčinnějších opatření je omezení času stráveného na sociálních sítích. Moderní telefony nabízejí nástroje, které umožňují sledovat a regulovat dobu používání jednotlivých aplikací. I malé snížení času stráveného online může mít pozitivní vliv na psychickou pohodu.

Důležité je také vědomé sledování zpráv. Místo neustálého kontrolování sociálních sítí může být užitečné vyhradit si konkrétní čas během dne, kdy si člověk přečte zpravodajství z několika důvěryhodných zdrojů. Tím se vyhne nekonečnému proudu informací, který často přichází právě prostřednictvím sociálních sítí.

Před otevřením aplikace nebo webu si můžete položit také jednoduchou otázku: proč teď vlastně beru telefon do ruky? Je to z nudy, ze zvyku, nebo opravdu kvůli tomu, že nás něco opravdu zajímá?

Pokud jde jen o automatický reflex z nudy nebo stresu, může být někdy lepší telefon odložit a věnovat se jiné aktivitě, například krátké procházce, četbě nebo rozhovoru s přáteli.

S rostoucím povědomím o dopadech sociálních sítí se stále častěji mluví o takzvané digitální hygieně. Tento pojem označuje vědomé a zdravé používání technologií, které zahrnuje například omezení času online, pravidelné digitální pauzy nebo vypínání notifikací.

O dopadech sociálních sítí se dnes diskutuje i na politické úrovni. Některé evropské státy například zvažují omezení přístupu k sociálním sítím pro děti a mladší teenagery, protože právě u nich mohou mít digitální návyky výrazný vliv na psychické zdraví.

Doomscrolling je jedním z paradoxů digitální doby. Přestože nás často stresuje a vyčerpává, máme tendenci se k němu stále vracet. Kombinace evoluční psychologie, algoritmů sociálních sítí a nepřetržitého toku informací vytváří prostředí, ve kterém je velmi snadné sklouznout k nekonečnému sledování negativních zpráv. Opravdu ale potřebujeme vědět o každé špatné zprávě na světě?

Dobrou zprávou ale je, že změna digitálních návyků je možná. Omezení času na sociálních sítích, vědomé sledování zpráv a pravidelný digitální odpočinek mohou výrazně přispět k lepší psychické pohodě. V době, kdy jsme online téměř neustále, se totiž schopnost vypnout a odpojit stává jednou z nejdůležitějších dovedností moderního života.

Zdroje: https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/35157484/, https://www.reuters.com/sustainability/society-equity/czech-prime-minister-favour-social-media-ban-under-15s-2026-02-08/, https://datareportal.com/reports/digital-2024-global-overview-report, https://datareportal.com/reports/digital-2024-czechia, https://www.verywellmind.com/negative-bias-4589618, https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/36275044/