Zapomeňte na gatekeeping. Dredy nosily všechny kultury

Dnes dredy často vnímáme jako módní trend nebo symbol konkrétní subkultury, jejich historie však sahá mnohem dál. Podle odborníků a historických pramenů se zplstnatělé či jinak zamotané účesy vyskytovaly napříč kontinenty již ve starověku. To neznamená, že měl stejný účes ve všech kulturách totožný význam, ale že lidská potřeba upravovat si vlasy do podobných tvarů se objevila nezávisle v mnoha částech světa. Archeologické nálezy i textové prameny dokazují, že podobná praxe existovala ve starověkém Egyptě, v Indii, později i v různých afrických kulturách a dalších společenstvích.

V dnešní době dredy mohou, ale nemusí být módním výstřelkem, přičemž se jejich nositelé mnohdy setkávají na internetu s vlnou hejtů. Často lze narazit na lidi, kteří tvrdí, že by běloši dredy nosit neměli, protože údajně nechápou jejich pravý význam. Podle nich jsou dredy symbolem otroctví. Zdá se vám tento názor ujetý a zcela zcestný? Samozřejmě že je. Kromě toho, že se jedná o nepodložené tvrzení, dnes existuje mnoho způsobů, jak dredy nosit i s evropským typem vlasů.

Nutno však podotknout, že ne všichni lidé s odlišnou barvou pleti tento názor sdílejí. I někteří Afroameričané dokážou ocenit kvalitně odvedenou práci nebo se o vašich dredech otevřeně a s nadhledem pobavit.

Jedním z nejstarších důkazů účesů podobných dredům jsou zplstnatělé paruky či vlasy nalezené u egyptských mumií starých tisíce let. Tyto útvary sice nemusely být vždy zcela přirozené, protože často šlo o paruky připojené k přírodním vlasům, jejich existence však ukazuje, že lidé už tehdy experimentovali s dlouhými, záměrně tvarovanými a zplstnatělými prameny.

Pokud jste někdy viděli film nebo dokument z období starověkého Egypta, určitě vám neuniklo, že vlasy měly v této civilizaci velký společenský význam.

„Vidíte? Z Mrskače je Tahač a z Tahače Mrskač,“ prohlásil Numerobis v komedii Asterix a Obelix: Mise Kleopatra během scény, kdy si dva muži vyměňovali své paruky.

Vlasy ve starověkém Egyptě totiž symbolizovaly postavení, čistotu i náboženské aspekty. Byly také důležitou součástí vzhledu panovníků a vysokých úředníků, kteří používali různé typy paruk.

V textech starověkých hinduistických svatých knih, jako je například Rigvéda, se objevují popisy boha Rudry, později spojovaného s bohem Šivou, s dlouhými svázanými či jinak zamotanými vlasy, které na některých vyobrazeních připomínají dredy. V sanskrtu se tomuto stylu říká jata, přičemž jde o slovo, které je často překládáno jako „zamotaný“ nebo „svázaný pramen vlasů“.

U hinduistických sádhů, tedy asketů, kteří jsou známí i dnes, představují takové vlasy symbol duchovní oddanosti, odpoutání od světských starostí a spojení s božským principem. Podobné účesy se objevují i v buddhistických tradicích, například u některých tibetských mnichů zvaných ngakpa, kteří nosí dredy.

Již tisíce let před moderní dobou nosily různé africké etnické skupiny rozmanité formy zapletených vlasů, copů a záměrně uzlovaných či blátem obalených pramenů, jako je tomu například u kmene Himba nebo Mwila.

V západní Africe někteří duchovní vůdci či šamani nosili vlasy uzlované či svázané, protože takový účes symbolizoval spirituální sílu, spojení s přírodou nebo ochranu před zlými duchy. U jiných etnik byly dlouhé uzly znakem síly, dospívání či společenského statusu.

To ukazuje, že dredy nemusely být v Africe pouze estetickou záležitostí, ale pro mnohé komunity měly hluboký kulturní význam.

I v Evropě najdeme zmínky o účesech podobných dredům v různých kontextech už ve starověku. Například minojské fresky z Kréty zobrazují muže s dlouhými vlasy, které mohou připomínat dredy.

Existují také zmínky o tom, že některé germánské kmeny či rané evropské komunity upravovaly vlasy do různě zamotaných forem. To však neznamená, že šlo o stejný typ dredů, jaký známe dnes. Spíše se jednalo o různé způsoby úpravy vlasů, které se regionálně lišily.

A jak to bylo s Vikingy? Jedna z nejživějších internetových debat se týká otázky, zda Vikingové opravdu nosili dredy. Mnoho lidí na Redditu či Tumblr argumentuje, že ano, ale bylo tomu skutečně tak?

Doposud neexistují vědecké ani archeologické důkazy o tom, že by Vikingové běžně nosili dredy v podobě, jakou známe dnes. Spíše se setkáte s informací, že většina Seveřanů měla dlouhé, pečlivě udržované vlasy. Není žádným tajemstvím, že si lidé žijící na severu na osobní hygienu skutečně potrpěli.

Tvrzení, že Vikingové měli dredy v dnešní podobě, tudíž není podloženo spolehlivými historickými nálezy a spíše se jedná o moderní mýtus.

Zatímco se dredy historicky objevovaly v mnoha kulturách, jejich globální popularita je úzce spjata s rastafariánským náboženstvím, které se vyvinulo ve 30. letech 20. století na Jamajce. Rastafariánství klade důraz na spiritualitu, odpor vůči útlaku a návrat k africkým kořenům a dredy se staly silným symbolem této identity.

Díky reggae hudbě, kterou proslavil zejména Bob Marley, a globálním kulturním výměnám se tento účes rozšířil do hlavního proudu a dodnes bývá spojován s myšlenkami odporu, hrdosti a autenticity.

Diskuze o kulturní apropriaci upozorňuje na situace, kdy dominantní skupina převezme prvek menšinové kultury bez porozumění jeho významu. V případě dredů je důležité rozlišovat mezi tím, že různé podoby zplstnatělých účesů existovaly již ve starověku napříč mnoha kulturami, a tím, že v určitých komunitách mají konkrétní politický nebo náboženský význam.

Dredy dnes nejsou jen módním doplňkem. Mnoho nositelů je volí z praktických důvodů, jiní jimi vyjadřují blízkost k duchovnímu světu nebo symbolický nesouhlas s politickým režimem či stavem současné společnosti. Místo hádek o tom, kde tkví „skutečný“ význam dredů, je možná důležitější vést debatu o respektu a kontextu.

Zdroj: https://www.britannica.com/topic/dreadlocks, https://www.timesmojo.com/where-do-dreadlocks-originally-come-from, https://www.norsevk.com/2024/11/viking-locks-vs-dreadlocks-unraveling.html, https://time.com/4501037/cultural-appropriation-marc-jacobs-dreadlocks, https://sreenivasaraos.com/tag/rudra-in-rigveda/, https://www.atlasofhumanity.com/mwila