Puma Punku fascinuje vědce i milovníky záhad. Kamenný chrám v Bolívii dodnes vzdoruje vysvětlení

Puma Punku, v překladu „Brána pumy“, je součástí rozsáhlého archeologického komplexu Tiwanaku nedaleko jezera Titicaca v Bolívii. Nachází se přibližně 70 kilometrů západně od města La Paz na náhorní plošině ve výšce téměř 3 900 metrů nad mořem.

Podle radiokarbonového datování organických materiálů vznikl chrámový komplex pravděpodobně mezi lety 500 až 600 našeho letopočtu během vrcholného období civilizace Tiwanaku, která mezi lety 300 a 1000 ovládala rozsáhlé oblasti dnešní Bolívie, Peru i Chile. Přestože archeologové považují toto datování za nejpravděpodobnější, samotný způsob výstavby dodnes vyvolává řadu otázek.

Největší pozornost poutají monumentální bloky z červeného pískovce a tvrdého andezitu. Největší dochovaný kámen měří téměř osm metrů na délku, více než pět metrů na šířku a podle odhadů váží přibližně 131 tun.

Ještě pozoruhodnější než jejich velikost je způsob opracování. Kameny mají dokonale rovné hrany, přesně definované úhly, charakteristické H-bloky i pravidelné kruhové otvory stejného průměru a hloubky. Jednotlivé bloky do sebe zapadají s mimořádnou přesností, takže mezi některé spoje nelze zasunout ani čepel žiletky. Stavitelé přitom nepoužili žádnou maltu – stabilitu zajišťovalo samotné geometricky přesné opracování kamenů.

Právě tato přesnost vedla některé odborníky k úvahám, že kameny mohly být vyráběny podle předem stanovených rozměrů podobně jako dnešní prefabrikované stavební prvky. Dodnes proto představují jednu z největších ukázek kamenického umění předkolumbovské Ameriky.

Na první pohled mohou kameny působit dojmem, jako by byly opracovány moderními stroji. Současný archeologický výzkum však nabízí podstatně střízlivější vysvětlení.

Na několika nedokončených blocích jsou dochovány stopy po výrobním procesu. Nejprve byly kameny opracovávány tvrdými kamennými kladivy, která vytvářela drobné prohlubně. Následovalo dlouhé broušení pomocí plochých kamenů, písku a vody, až vznikly mimořádně hladké povrchy a přesné hrany.

Civilizace Tiwanaku podle současných poznatků neznala písmo ani nepoužívala kolo jako dopravní prostředek. Přesto dokázala díky zkušenostem kameníků, důkladnému plánování a obrovskému množství lidské práce vytvořit stavbu, jejíž kvalita zpracování dodnes překvapuje i moderní inženýry.

Samotné opracování kamenů ale není jedinou záhadou. Otázky vyvolává také jejich doprava.

Chemické analýzy ukázaly, že červený pískovec pochází z lomu vzdáleného přibližně deset kilometrů od Puma Punku. Tvrdší andezit byl těžen dokonce na poloostrově Copacabana, asi 90 kilometrů daleko na druhé straně jezera Titicaca.

Jak byly více než stotunové bloky dopraveny do téměř čtyřkilometrové nadmořské výšky, není dodnes jednoznačně objasněno. Nejpravděpodobnější hypotézy počítají s využitím početné pracovní síly, lan z lamí kůže, dřevěných saní a zemních ramp. Přímý archeologický důkaz potvrzující přesný způsob přepravy se však dosud nepodařilo objevit.

Dnes leží monumentální stavba v troskách. Obrovské kamenné bloky jsou rozházené po okolí, jako by je rozmetala obrovská síla.

Badatelé předpokládají, že lokalitu mohlo zasáhnout silné zemětřesení, případně vlna z nedalekého jezera Titicaca. Další hypotézy spojují zánik komplexu s dlouhodobým suchem a postupným rozpadem říše Tiwanaku kolem roku 1000. Když do oblasti o několik století později dorazili Inkové, nalezli už pouze opuštěné ruiny.

Právě neobvyklá přesnost kamenického zpracování dala vzniknout celé řadě spekulací. Některé alternativní teorie připisují stavbu dosud neznámé vyspělé civilizaci, jiné hovoří o návštěvnících z jiných kontinentů. Nejznámější populární hypotéza dokonce tvrdí, že se na výstavbě podílely mimozemské bytosti.

Přestože podobné scénáře pravidelně ožívají v dokumentech nebo knihách o světových záhadách, archeologická obec je nepovažuje za vědecky podložené. Dosavadní výzkumy nejlépe podporují závěr, že Puma Punku vznikla zásluhou civilizace Tiwanaku, jejíž technické schopnosti byly na svou dobu mimořádně vyspělé.

Puma Punku patří mezi nejpozoruhodnější archeologické lokality Jižní Ameriky. Spojuje monumentální architekturu, mimořádnou kamenickou preciznost i otázky, na které věda zatím nedokáže dát jednoznačné odpovědi.

Moderní archeologie dnes dokáže vysvětlit mnohé - od původu kamenů přes jejich opracování až po přibližné stáří celé stavby. Přesto zůstávají některé detaily, například organizace výstavby nebo doprava více než stotunových bloků, předmětem dalšího výzkumu. A právě tato kombinace ověřených poznatků a dosud nevyřešených tajemství činí z Puma Punku jedno z nejfascinujících míst světa.

Zdroj:

wikipedia.org, amusingplanet.com, a-z-animals.com, studie Sistema de Bibliotecas, studie Nature