Článek
Země, která měla být vzorem, čelí nečekané demografické krizi
Ještě před několika lety bylo Švédsko často uváděno jako příklad toho, jak může moderní stát úspěšně podporovat rodiny s dětmi. Švédský model kombinující rovnost pohlaví, dostupnou péči o děti a flexibilní pracovní podmínky byl inspirací pro řadu evropských zemí. O to větší překvapení vyvolala data zveřejněná statistickým úřadem SCB, podle nichž dosáhla porodnost v roce 2024 hodnoty pouhých 1,43 dítěte na ženu. V roce 2025 následoval další pokles na 1,42 dítěte na ženu, což představuje nejnižší úroveň od roku 1749, kdy se ve Švédsku začaly vést systematické záznamy.
Takto nízká porodnost znamená, že populace bez migrace není schopna dlouhodobě zajistit svou reprodukci. Pro jednoduché zachování počtu obyvatel je totiž potřeba přibližně 2,1 dítěte na jednu ženu. Švédsko se tak připojuje k rostoucímu počtu evropských zemí, které čelí stárnutí populace a úbytku nových generací.
Ulf Kristersson chce zachraňovat porodnost pomocí dostupnějšího IVF
Pokles porodnosti se stal natolik závažným tématem, že jej premiér Ulf Kristersson zařadil mezi klíčové body své volební kampaně. Jeho vláda letos zdvojnásobila počet státem hrazených pokusů o umělé oplodnění pro páry usilující o první dítě ze tří na šest.
Kristersson zároveň slíbil, že pokud jeho strana zůstane po parlamentních volbách u moci, rozšíří podporu IVF také na rodiče, kteří chtějí druhé nebo další dítě. V současnosti si totiž páry musejí další pokusy financovat samy, přičemž jeden cyklus může stát kolem 50 tisíc švédských korun.
Premiér zdůrazňuje, že cílem není přesvědčovat lidi, kolik dětí mají mít, ale odstranit překážky těm, kteří děti chtějí, avšak narážejí na biologické nebo ekonomické limity. Podle něj značná část lidí ve skutečnosti nemá méně dětí dobrovolně, ale jednoduše nestihne založit rodinu v době, kdy je to biologicky možné.
Mladí nechtějí zakládat rodiny z mnoha důvodů.
Jeden ze šesti párů ve Švédsku je nedobrovolně bezdětný
Argumentem zastánců rozšíření IVF je také rostoucí počet lidí, kteří se potýkají s neplodností. Švédská ministryně zdravotnictví Elisabet Lann upozornila, že přibližně jeden ze šesti párů ve Švédsku je nedobrovolně bezdětný.
Podle ní nejde pouze o zdravotní problém, ale také o otázku kvality života, psychického zdraví a sociálního začlenění. Touha založit rodinu zůstává pro mnoho lidí důležitou životní hodnotou, přesto se stále více párů potýká s překážkami, které jim v rodičovství brání.
Někteří odborníci však upozorňují, že samotné rozšíření asistované reprodukce pravděpodobně nedokáže zásadně změnit celostátní populační trend. IVF může pomoci jednotlivcům, ale nevysvětluje, proč klesá počet lidí, kteří se vůbec rozhodnou stát rodiči.
Problém možná neleží v ekonomice, ale v proměně životních hodnot
Nejzajímavější část současné debaty se týká otázky, proč porodnost klesá navzdory relativně příznivým podmínkám pro rodiče. Sociolog Martin Kolk ze Stockholmské univerzity upozorňuje, že příčina může souviset s hlubší kulturní změnou.
Podle něj dnes rodičovství stále častěji soupeří s jinými životními prioritami. Kariéra, cestování, osobní rozvoj, koníčky nebo budování sociálních vztahů získávají v životě mladých lidí větší prostor než v minulosti. Založení rodiny už není automatickou součástí dospělosti, ale jednou z mnoha možných životních cest.
Tento trend se neprojevuje pouze ve Švédsku. Podobný vývoj zaznamenávají také další severské země, především Norsko, Finsko a Island. Výjimkou zůstává pouze Dánsko, kde se porodnost drží na o něco vyšších hodnotách.
Dobrovolné nerodičovství nesouvisí jen s otázkou financí.
Mladí lidé mají práci, ale necítí jistotu
Přestože švédská ekonomika patří k nejsilnějším v Evropě, výzkumníci upozorňují na rostoucí pocit nejistoty mezi mladými generacemi. Demografka Livia Oláh poukazuje na změny pracovního trhu, kde přibývá krátkodobých kontraktů, flexibilních úvazků a méně stabilních pracovních pozic.
Pro mladé lidi je tak obtížnější plánovat budoucnost. Rodičovská dovolená i systém sociální podpory byly vytvořeny v době, kdy většina zaměstnanců pracovala na trvalé pracovní smlouvy. Současná generace však často čelí úplně jiné realitě.
Nejistota spojená s bydlením, hypotékami a kariérním vývojem vede mnoho párů k odkládání rodičovství. A protože biologické hodiny nelze zastavit, odložené rodičovství se někdy promění v rodičovství neuskutečněné.
Rodiče mají děti později než kdykoliv za poslední století
Dalším výrazným trendem je rostoucí věk prvorodiček. Podle dat Statistiky Švédska dosáhl průměrný věk žen při narození prvního dítěte nejvyšších hodnot za mnoho desetiletí. Demografové dokonce upozorňují, že podobně vysoký věk matek bychom museli hledat až ve 30. letech minulého století.
Odkládání rodičovství samo o sobě nemusí znamenat méně dětí. Problém však nastává ve chvíli, kdy se první dítě narodí později a následně zbývá méně času na další potomky. Mnoho párů tak skončí s jedním dítětem, přestože původně plánovalo dvě nebo tři.
Právě proto se švédská vláda nyní zaměřuje i na možnost financovat IVF pro rodiče, kteří si přejí sourozence pro své první dítě.
Vláda se snaží zlepšit podmínky pro nastávající rodiče.
Klimatická úzkost, sociální sítě i obavy z budoucnosti
Výzkumníci stále častěji zkoumají také psychologické a společenské faktory. Vedle ekonomiky a bydlení se objevují témata jako klimatická změna, geopolitická nestabilita, rostoucí kriminalita nebo zhoršující se duševní zdraví mladých lidí.
Ekonomka Åsa Hansson, kterou vláda pověřila vedením nové státní studie, upozorňuje, že samotné finanční pobídky nemusí být rozhodujícím faktorem. Podle ní mohou hrát významnou roli také obtížnější navazování partnerských vztahů, tlak na perfektní rodičovství a rostoucí nejistota ohledně budoucnosti.
Demografové proto připravují nové celoevropské výzkumy, které budou sledovat mimo jiné důvěru ve společnost, pocit bezpečí nebo vliv sociálních sítí na rozhodování o rodičovství.
Švédsko hledá odpověď, kterou zatím nikdo nezná
Pokles porodnosti ve Švédsku ukazuje, že ani štědrý sociální stát automaticky nezaručuje vysoký počet narozených dětí. Zatímco politici hledají řešení v rozšíření podpory IVF a experti analyzují ekonomické či kulturní příčiny, skutečnost je pravděpodobně mnohem složitější.
Současná generace mladých Evropanů vyrůstá ve světě, kde je budoucnost méně předvídatelná než kdy dříve. Rozhodnutí mít dítě dnes stále více souvisí nejen s financemi, ale také s pocitem stability, důvěrou v budoucnost a představou o tom, jaký život chce člověk vést.
Právě proto se otázka nejnižší porodnosti ve Švédsku, demografické krize v Evropě, poklesu porodnosti, odkládání rodičovství, stárnutí populace a budoucnosti sociálního státu stává jedním z nejdiskutovanějších společenských témat současnosti.
