Článek
A řešíte, jak dítě na zkoušky co nejlépe připravit, aby uspělo a dostalo se na vytouženou školu? A zároveň propadáte lehkému zděšení, když se z médií dozvíte, že pro 4leté maturitní obory v denním studiu je v rámci celé ČR k dispozici 84 149 míst a z nich asi tak 1 500 zůstane neobsazených. To ale neplatí pro Prahu. Podle dostupných dat, která zpracoval Cermat, je letos v Praze na 4letých maturitních oborech v denním studiu připraveno 13 593 míst a předpokládá se, že asi 12 % přihlášených žáků se na 4leté maturitní obory nedostane.
Kde se stala chyba? Špatné plánování kapacit středních škol vzhledem k demografickému vývoji sahající do dávné minulosti? Je jasné, že uchazeč, který získá v přijímacích testech Cermatu co nejvíce bodů, má reálnou šanci na přijetí. V mnoha rodinách tak nastává diskuze obdobná názvu slavné povídky J. Nerudy: Kam s ním či s ní. Rozumějte, jedná se o výběr a zajištění přípravných kurzů, jejichž provozovatelé slibují žákům, ale i jejich rodičům, téměř modré z nebe a kde si děti „dopilovávají“ znalosti z matematiky a českého jazyka, které by měly mít ze svých základních škol. A tak se otevírá prostor pro různé agentury, které od října do dubna zažívají ten správný ekonomický boom podle hesla – kde je poptávka, je i nabídka a naopak.
K tomu mám jedno velké ale. Jednotné přijímací zkoušky byly v ČR zavedeny v roce 2017 a standardizované testy připravuje Cermat z matematiky a z českého jazyka na základě Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Z toho vyplývá, že testy jsou připraveny z učiva, které se na základních školách běžně vyučuje a neměl by tak nastat problém, aby žáci při testech neuspěli. Nebo je tomu jinak? Zájem o přípravné kurzy ukazuje něco jiného. A proto se ptám: proč žák navštěvující základní školu bez absolvování drahých přípravných kurzů má často jen velmi omezenou možnost se na vytoužený 4letý maturitní obor dostat, obzvláště v Praze a v jejím okolí. V cenících některých agentur pořádajících přípravné kurzy najdeme informaci, že cena za výuku jednoho předmětu (český jazyk nebo matematika) v rozsahu 90 minut stojí 400 Kč, za oba předměty rodiče jednorázově zaplatí 800 Kč. Pokud by své dítko přihlásili do dlouhodobého kurzu v rozsahu 22 lekcí z jednoho předmětu (při délce lekce 85 minut), zaplatili by 5 900 Kč. Pokud by dítě navštěvovalo dlouhodobý kurz z matematiky i z českého jazyka, celková výše kurzovného by byla 11 800 Kč.
Jak se s touto situací vyrovnávají rodiny, které počátkem října nemají k dispozici na přípravné kurzy 11 800 Kč? A jakou šanci má žák základní školy, aby ho na přijímací zkoušky řádně připravili učitelé na jeho „kmenové“ škole v rámci výuky v 9. ročníku nebo formou doučování? Nebo jsou testy připravované zaměstnanci Cermatu mimo běžnou realitu výuky na základních školách? Kde je ten zakopaný pes…? Proč nejsou ve veřejném prostoru dostupná data, která by vysvětlila podstatu tohoto problému. Je ten černý Petr na straně základních škol nebo Cermatu? Hodně otázek, málo odpovědí. Řešení je výhradně na straně MŠMT, které nese odpovědnost za projekt, jehož důsledkem je stres pro žáky 9. ročníků, kteří chtějí studovat na 4letých maturitních oborech, ale i finančně a organizačně náročný nátlak na rodiče při zajištění přípravy svých dětí na přijímací zkoušky.
