Článek
Já se za něj stydím. Ne za něj, ale za to, jak žije a jak žijeme my jako rodina. Nesnáším To, že do toho padá. To, že si s tím neumí poradit.
Já ho lituji. Já lituji svého syna. Lituji sebe. Jak jsem takhle mohla dopadnout? Já na to nechci ani pomyslet. Pořád před tím utíkám. Nechci si to přiznat. Nechci to říct nahlas. Slyším se o tom mluvit s někým blízkým. Jak to, že jsem takhle dopadla? Vždyť jsem se tolik snažila vybrat si dobrého manžela. Vdala jsem se jako poslední ze svých kamarádek, jak jsem dlouho čekala a hledala. A stejně to dopadlo takhle. Ze všech těchto myšlenek a pocitů mi snad praskne hlava. Já ho lituji. Já lituji svého syna. Lituji sebe. Jak jsem takhle mohla dopadnout? Já na to nechci ani pomyslet. Pořád před tím utíkám. Nechci si to přiznat. Nechci to říct nahlas. Slyším se o tom mluvit s někým blízkým. Jak to, že jsem takhle dopadla? Vždyť jsem se tolik snažila vybrat si dobrého manžela. Vdala jsem se jako poslední ze svých kamarádek, jak jsem dlouho čekala a hledala. A stejně to dopadlo takhle. Ze všech těchto myšlenek a pocitů mi snad praskne hlava.
Nebaví mě tenhle život. Většinu dní ho omlouvám. Ale teď po společně strávených Vánocích vidím, že je třeba přestat si lhát. Můj manžel je závislý a sžírá to mě i mého syna. Nic z něj nemáme. Pořád je uzavřený v sobě. Neusměje se. Má dobré tak dva, maximálně tři dny z týdne. Jak to můžu tak hrubě přehlížet? Vždyť já z toho manželství ani z rodiny nic nemám. Vždy jsem si představovala, jak budu mít naplněný partnerský život. A teď jdeme na rande jednou za x měsíců a stejně to není kdovíjaké. Je to ovlivněné tou jeho závislostí.
Musím začít žít jinak. Musím zachránit sebe a syna. Musím začít přemýšlet jinak a jednat jinak. Udělala jsem už tolik a nic nepomohlo. Vkládám moc do jeho rukou. On musí sám se sebou něco udělat. Já mu nepomůžu. Já musím pomoct sobě a synovi.
Manželka závislého
