Článek
V našem týmu hospodského kvízu se osvědčilo, že univerzální odpovědí na otázky ohledně kuriozit, bizáru a zvláštních úkazu je Brno. A velmi často to byla možnost správná. Cokoliv se stane v naší zemi neobvyklého, je moravská metropole nejpravděpodobnější variantou místa výskytu. Nicméně osobně mám Brno rád. Jistě, jako obyvatel „nejhoršího kraje úplně ve všem“ mám laťku postavenou nízko, ale na výlet je to město velmi fajn.
Co je dobré pro několikadenní návštěvu, může být složitější pro život. Nejkrásnější město na Zemi od Stanislava Bilera je bezesporu nejlepší z jeho tří dosavadních románů a do určité míry navazuje na Destrukci, ve které se podíváme, že život na současném venkově má daleko do idylky. No a možná ještě dále k ideálu má i život v Brně (to ale můžeme nahradit takřka libovolným českým, moravským nebo slezským městem).
K Bilerovým románům je obtížnější se prokousat, nicméně pak je čtenář odměněn výtečným zážitkem – mixem Kafky a Havla pro 21. století. Důležitým aspektem je bezpochyby nadčasovost. Kniha netrpí potřebou vykreslovat současné aktéry, ty by stejně každý za dva roky zapomněl, ale poukazovat na principiální problémy, které trápí každé české větší město – doprava, bytová situace nebo místa v mateřských školách.
Úsměv na tváři z trefných hlášek často tuhne. A po přečtení jsem měl chuť spálit svůj modrý oblek.
