Hlavní obsah
Cestování

Cesta z Chorvatska: nejpodivnější odpočívadlo a zastávka ve Slovinské Ptuji

Foto: Brut Carniollus/Unsplash

Město Ptuj je hned vedle dálnice a je tam spousta vyžití i pro děti.

A tak nastal poslední den naší chorvatské dovolené. Do Chorvatska jsme jeli autem téměř na jeden zátah, kdy jsme vyjeli někdy v 11 večer a ve 4 ráno jsme si dali šlofíka na odpočívadle v Rakousku.

Článek

Stejně jsme se moc nevyspali a dva dny se z toho ještě vzpamatovávali. Rozhodli jsme se tedy, že cestu zpátky si rozdělíme na dvě etapy. Navíc jsme se během toho týdne posunuli na jih, takže celkově zpátky pojedeme o několik stovek kilometrů více. Zastávku jsem naplánovala ve Slovinsku ve městě Ptuj a objednala tam apartmán na přespání.

V den našeho odjezdu se citelně ochladilo a celou cestu lilo jak z konve. Byla jsem ráda, cestovat v rozžhaveném autě není nic moc a nižší teploty po těch vedrech člověk ocení. Namísto po pobřeží jsme zpátky jeli po dálnici. Udělali jsme si pár zastávek, ale ta nejzajímavější, která se nám navždy vryla do paměti, nás čekala kousek od Záhřebu. Přijeli jsme na odpočívadlo Záhřeb-sever, kde se nachází také jakýsi Motel Plitvice. Sestává z několika budov, jedna z těch budov je také jídelna na jedné straně dálnice a budova na druhé straně dálnice. Obě budovy jsou nad dálnicí spojené koridorem. Motel je opravdu svérázná budova postavená asi v 80. letech. Na odpočívadle byla klasicky benzínka Ina, ale dost špatně vybavena. Na záchod jsem se tedy rozhodla jít do bufetu/motelu. Největší dojem na nás ovšem udělalo okolí, všude byly rozházené odpadky! Chvíli jsem přemýšlela, jestli se tudy neprohnal třeba uragán, pak jsem si říkala, že třeba to je jen nějaká vyjímečná událost, ale podle všeho to tady tak vypadá stále. Záchody se mimochodem platily a slavně to tam tedy nevypadalo, všechno počmárané, mokro, možná i dveře vypadlé z pantu… nevím, už jsem tu vzpomínku raději vytěsnila z paměti.

Foto: Karnitina

Odpadky všude a ještě dál.

Odpočívadlo jsem si vyhledala na google mapách, má závratné hodnocení 2,8 z 5 (i to mi teda přijde nějak moc dobré) a recenze opravdu nezklamaly. Nechávám tak, jak je přeložil automaticky google:

„Čistý hnůj. Nedoporučuji ani zastavovat. Při cigaretě a přestávce se člověk bojí, jestli něco nechytí…“ - Dod Ec

„Mizerný záchod, ale aspoň je tam mýdlo. Cena za toto „potěšení“ je 3 kuny neboli 0,5 EUR. Vypadá to na zlatá 80. léta :D“ - Kamil S

„Naprosto nechutné. Je lepší zastavit na rohu dálnice, než používat tyto toalety.“ - Samuel

Ovšem i pětihvězdičkové hodnocení se dá najít:

„Skvělé retro místo :D“ - Ondřej

Tak obrázek si udělejte sami, koneckonců to můžete brát jako takovou kuriozitu a skoro bych řekla, že to stojí za navštívení :-)

Foto: Karnitina

Motel Plitvice

Zastávka v Ptuji

Po této výživné zastávce bez kafe (to bych se tam bála kupovat) jsme už jeli směr Slovinsko. Manželova výborná navigace nás opět vedla velmi zajímavým způsobem, takže jsme do Ptuje jeli přes nějaké dědinky a nakonec serpentinama přes kopec, kde se pasažérům zejména na zadních sedadlech může udělat notně nevolno. Ještěže tam byla místa na odstavení, a ještěže jsme měli v autě kyblíček na písek, neboť syn ho velmi potřeboval. Jsme rádi, že to stihl!

V Slovinské Ptuji jsme měli objednaný domeček, kde byly vlastně dva apartmány, ale kuchyň byla společná. Venku byla i krásná zahrada, ale vzhledem k počasí jsme ji nevyužili, a ani na to sezení s kafíčkem na terase to nebylo. Jen chvíli po nás přijeli paní s pánem, kterým bylo tak 70 let a projížděli Evropou na kolech. Fascinující! Manžel si po dlouhém řízení šel odpočinout a já se s dítkem vydala na procházku do obchodu. Škoda, že jsme neměli více času, protože Ptuj je opravdu krásné město, nejstarší ve Slovinsku, město vína a termálů. Všude to vypadalo moc hezky upraveně a čistě. Za návštěvu v Ptuji stojí určitě hrad Ptuj anebo termální lázně s aquaparkem. My jsme navštívili pouze místní Lidl, ale popravdě i ten vypadal nějak nezvykle pěkně. Nakonec jsem se ještě jako správný bláznivý turista pokoušela ulovit kešku někde v křoví poblíž fotbalového hřiště. Bohužel jsem ji nenašla, prostě nejsem přirozený talent.

Na druhý den jsme už vyrazili konečně domů. Po dvouhodinové koloně ve Vídni jsme se pak za odměnu kochali vinicemi na Jižní Moravě, kde jsme ještě nikdy nebyli (já vím, jsme barbaři) a slibovali si, že tam musíme brzy zajet.

Dovolená v Chorvatsku byla sice krátká, ale poznali jsme více míst a těšíme se, že zase příště se podíváme na místa jiná.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz