Pod stanem v Itálii - kemp Garden Paradiso, výlet do Caorle a Lido di Jesolo

Naše první zastávka směřovala na sever Itálie na Benátsko. Cestu jsme po zkušenostech naplánovali normálně přes den, žádné noční přejezdy. Vyjeli jsem dopoledne a první zastávku naplánovali u Rakouského Grazu. Objednala jsem ubytování přes Airbnb v hezké vesničce Gleisdorf kousek od dálnice. Večer jsme tam dojeli za vichru, bouřky, sirén a sirén hasičů. Druhý den už ale bylo zase krásně, co krásně, přímo vedro, čekaly nás dva týdny těch nejšílenějších veder, co jsem kdy zažila. V Itálii jsem vybrala kemp Camping Village Garden Paradiso v oblasti Cavallino.

Už v dubnu, kdy jsme tu byli s obytňákem, jsme se rozhodli, že se do této oblasti vrátíme. Garden Paradiso je kemp čtyřhvězdičkový a vybrala jsem ho ze tří okolních, sice od pohledu mi přišlo, že nemá tolik vyžití v bazénech pro děti, ale zato měl wellness centrum, ve kterém bych si případně mohla nechat udělat pedikúru, a to je přece podstatné (dělám si legraci, samozřejmě).

Po prozkoumání kempu jsme si vybrali „pitch“, který nám původně recepční doporučila jako první. Naše hlavní kritérium bylo hlavně blízko sociálek. Protože bez wc jsme pod stanem ztraceni. Parcelu jsme měli v podstatě nejblíže pláži, co to šlo a zároveň blízko nových sociálek.

Zábava mohla začít. A zábavou myslím stavění stanu, kterého se manžel ujal v podstatě sám, protože 2leté dítě se nepohlídá samo. Po zjištění, že stavění nezabere 15 minut nýbrž 2 hodiny jsme byli zralí na rozvod a odjezd domů. Už jsem zmínila, že bylo tak 50 stupňů na slunci? V duchu úmorných veder proběhla v podstatě celá naše dovolená. V takovém vedru je namáhavé se pohnout, kolikrát se i nadechnout a člověk vyčerpá veškerou svou energii na pouhé přežívání, natož aby ještě stavěl stan.

S kempem jsme byli spokojeni, a jako každé místo má své plusy i minusy. Nakonec, každému člověku vyhovuje něco jiného a člověk se řídí hlavně jakýmsi pocitem z onoho místa.

Moře je tady stejné jako všude okolo, dlouhé široké pláže a mělká teploučká voda. Ideální pro děti i pro neplavce jako jsem já. Vzhledem k vedru se mi popravdě na pláž ani moc nechtělo, navíc jsem dost světlý typ, takže se rychle spálím a ani dětem jsem nechtěla přivodit úpal (nebo úžeh?). Větší nároky na zábavu měl samozřejmě starší syn, takže to se obětoval manžel a chodil s ním na pláž, vytáhli paddleboard a pluli. Někde na benzínce jsem taky koupila nafukovací člun, na kterém se syn taky skvěle vyřádil. Pro vstup na pláž bylo třeba projít brankou na čip, což bylo fajn, protože tak byla menší pravděpodobnost, že vám dítě zdrhne na pláž a utopí se v moři.

A pokud nemáte zrovna náladu na moře nebo písek, kemp má super koupaliště. Tři venkovní bazény a jeden vnitřní. Ve dvou velkých bazénech nedosáhnou děti na dno, v jednom se odehrává aqua aerobic kombinovaný s jízdou na vodních kolech. To jsem nezkoušela, ale aerobic jsem jednou stihla. Taky se tam odehrává cvičení na souši, nejspíše pilates. Druhý veliký bazén je opravdu dlouhý a má dráhy na plavání, v druhé častí se dá i posedět v masážních tryskách. Do tohoto bazénu jsem vlezla jen jednou a zděsila jsem se teplotou vody, připadala jsem si spíše jak v termálech. Pak je zde také menší brouzdaliště s menšími skluzavkami pro děti. Pro úplně malé děti to ale také není. Nejlepší část mi přišla ta vnitřní, kde byl vodní vír a pak úplně mělké brouzdaliště a hromada trysek a vodních prvků pro úplně ty nejmenší. Výhoda byla, že vás tady nesežehlo slunce a že tato část jako jediná byla otevřená i během odpoledního klidu, který byl někdy od 13 do 15. I při dešti nebo horším počasí by se tato část dala skvěle využít.

Nad bazénem je pak wellness centrum, které nabízí všemožné služby - saunu, vířivku, různé masáže, pedikúru či manikúru, samozřejmě za příplatek. Hezké mi přijdou třeba i služby pro děti, taková manikúra nebo skincare. Kdybych měla nějakou dceru fintilku, tak toho asi využiju a takovou zábavu jí na dovolené dopřeju.

Co se týče dalšího vyžití pro děti, je tady jenom jedna prolézačka, tedy dvě, ale jsou v podstatě totožné. A jsou tak nešťastně umístěné, že na ně celý den paří slunce a nedá se po nich lézt, ani žádné houpačky nebo něco podobného zde nenajdeme. Prolézačky jsou taky na pláži, ale tam je samozřejmě taky permanentně vedro, tam jsme byli jenom poslední den, kdy bylo trochu pod mrakem. Kousek od hlavního vjezdu jsou další zábavné prvky pro děti jako třeba skákací hrady, nebo motokáry, ale všechno je to za příplatek. V kempu také funguje dětský klubík, ale ten je taky otevřený pouze sporadicky a to 10-12 a 16-18, prostě jen pár hodin denně. Jinak ale animační tým funguje skvěle na jiných místech, pořádají akce na pláži, různé tanečky, barevnou party a večer třeba bazénovou party.

Kemp ale také nabízí hromadu sportovního vyžití – venkovní posilovnu, tenis, minigolf, hřiště na fotbal, možnost půjčit si kola - na co si jen vzpomenete. Většinou za poplatek. V tom vedru člověka láká tak maximálně vodní aerobic.

Obchody a služby: kemp má jednu hlavní restauraci, kde jsme bohužel nebyli, asi jak jsme byli permanentně zpoceni a olepeni kombinací opalovacího krému a repelentu, na taková vznešená místa bychom se báli vkročit. Častěji jsme ale chodili do bufetu, kde se dalo koupit něco k snědku nebo dát si kávu, ledovou tříšť a podobně. Na „hlavní třídě“ byly taky nesčetné podniky, kadeřnictví, prodejna šperků, oblečení, i různé obchůdky. V obchodě se smíšeným zbožím seženete opravdu všechno. Chtěla jsem zapalovač, měli pět druhů. Chtěla jsem kolíčky na prádlo, měli čtyři druhy. Takový malý krámek to byl, ale opravdu nebylo nic co byste tam nenašli, asi jenom kromě léků. Ale mast na poštípání hmyzem tam také byla k dostání. Součástí kempu je také supermarket, samozřejmě vše je tam o dost dražší než v obchodě mimo kemp, s čímž se ale počítá. Nic vám nebrání vyjet na nákup do Lidlu, který je autem do deseti minut. V supermarketu mají též vše a obzvláště se mi líbila různá rizota, která se takhle při kempování pod stanem s omezenými podmínkami na vaření velmi hodí. Opět ovšem pozor na siestu – obchod je zavřený mezi 13 a 16 hodinou.

Umývárny: já osobně mám velmi ráda moderní čisté umývárny. Přeci jenom kromě kusu trávy na kempování je to jedna z nejpodstatnějších věcí, kterou vám kemp může nabídnout. V části, ve které jsme byli, byly opravdu krásné nové sociálky, i s takovými vymoženostmi jako je wc s výhledem do zeleně nebo sprcha pod širým nebem. No, to bych možná i oželela, to jsou spíš takové vtipné drobnosti. Na sprchách bylo super, že zde byla vrchní sprcha i sprcha do ruky, která se také hodila na úklid, nebo i spláchnutí nějakého toho písku. Nechyběly ani rodinné sprchy a vaničky pro miminka či přebalovák, já jsem to sice nikdy nevyužila, ale vždycky to potěší a krásně to vypadá. V nějaké recenzi na jiný kemp si pán stěžoval, že ve sprchách byla pokaždé minimálně jedna uklízečka. No tak tady by si trhal vlasy, protože tady mi přišlo, že je těch uklízeček permanentně tak pět. Ale aspoň ty koupelny byly stále čisté. Ona i údržba koupelen je náročnější, pokud jste u písčité pláže. Písek se dal hezky vyřešit před umývárnami, kde byla tryska na nohy, kde jste mohli přebytečný písek smýt ještě než jste vešli.

Co ovšem nebylo moc fajn byli všudypřítomní cvrčci. Ráno v každém umyvadle jeden. I o těch jsem četla v recenzích, kde je paní nazývala šváby. Podle manžela cvrčci i létali, ale bylo jich jen pár a nijak hrozivé to nebylo, Pokud tedy nemáte fobii z hmyzu, to byste ale asi nespali v kempu, že? V nových umývárnách bohužel nebyly fény, na které já si potrpím. Ty jsem ale našla v jiných starších umývárkách v jiné části kempu, takže v případě potřeby byly k dispozici.

Kapitola sama o sobě byl noční klid, nebo spíše neklid. Musíte počítat s tím, že ta pravá zábava začíná až večer. Nejlépe až když uspíte děti, které chodí spát třeba v 9. Navíc ve stanu, který má naprosto nulovou zvukovou izolaci. Takže ve 21:30 začne po kempu jezdit vyhlídkový vláček, který houká a svítí a nejspíš se trochu leknete, když vám projede přímo kolem stanu. Ve 22 pak začíná bazénová party. A když už si myslíte, že máte ve 23 klid, tak ve 23:10 vám přes rozhlas velmi hlasitě začne paní oznamovat, že nastává noční klid. Děkujeme pěkně. Naštěstí naše děti spí tvrdě, takže nic z toho je nebudilo, ale jako rodiči vám trochu zatrne. Vtipný byl poslední den, kdy se večer blížila bouře, zvedal se vítr a blesky blýskaly. Z rozhlasu se nám pokoušeli něco říci, ale já nerozuměla ani v jednom jazyce - italštině, němčině ani angličtině. Usoudila jsem, že varují před bouří a že si máme schovat věci, které by mohly nějak odletět. Ráno se ukázalo, že upozorňovali na noční postřik proti komárům, kdy snad v 1 v noci auto objíždělo celý kemp. Věděl o tom jenom manžel, protože ho to budilo. Co ho budilo byla taky rolba na pláži v 6 hodin ráno. To my ostatní jsme naštěstí prospali. A jako třešnička na konec vedle nás předposlední den zakempila rodinka s karavanem, přičemž jejich venkovní klima, která byla dost hlučná a jela celou noc byla přímo vedle našich hlav. To už nebylo příjemné nikomu z nás, ale já mám alespoň špunty v uších, i na noc. Zpětně jsou ale všechny tyto zážitky celkem úsměvné, I když nevím, jak pro manžela, který se díky nim moc nevyspal.

Třetí den, kdy už to bylo všechno pořád dokola, jsme se rozhodli vydat na výlet do městečka Caorle. Usoudili jsme navíc, že auto je vlastně skvělým místem, kde se díky klimatizaci zchladit. A navíc si děti mohou po cestě případně trochu zdřímnout. V Caorle bylo kupodivu celkem příjemně, mnohem lépe než v kempu. Asi tím, jak budovy vrhaly pořádný stín, na rozdíl od řídkých stromů v kempu. Podařilo se nám zaparkovat zdarma poblíž jednoho parčíku, jako první jsme si koupili zmrzlinu a procházeli jsme se po malebných uličkách a sledovali barevné domečky a malované krávy. Po chvíli jsme našli restauraci, kde jsme se usadili – Allo Squero. Až později jsem se dívala, že na googlu má hodnocení pouze 3,9 a znovu bychom do ní asi nešli. Manžel si dal boloňskou a velikost porce nebyla nic moc, já jsem měla pizzu a popravdě horší pizzu jsem už dlouho neměla. Za tři jídla a tři pití jsme platili snad kolem 1700 kč, což mi přišlo hodně. Jediná výhoda byla, že hned vedle byl podnik s různými automaty a hrami pro děti, takže děti si tam vesele běhaly a zabavily se.

Po večeři jsme se vydali směrem k majáku v Caorle a ke zvonici, což byla moc příjemná procházka kolem moře. Zajímavá byla take různá umělecká díla vytesaná v kamenech. Moc se nám líbil i klid, který v Caorle vládl, až na tu ne moc povedenou večeři to bylo moc hezké.

Předposlední den jsme se vzdali a seznali jsme, že je třeba koupit větrák, vedro bylo stále nesnesitelné a i v noci teplota neklesala pod 26 stupňů, takže aby se nám spalo dobře v noci a dítěti dobře i přes den, vydali jsme se do města. Kousek od Lido di Jesolo je veliká prodejna všeho možného ke kempování Multi Store. Po chvilce rozjímaní and čtyřmi větráky jsme koupili ten nejmenší a od té doby už jsme si užívali blaženého vánku. Jel u nás každou noc, celou noc.

Taky jsme se ještě vydali do Lido di Jesolo, využili jsme placené parkoviště Aquilea Parking Jesolo. Zapadli jsme do téměř nejbližšího podniku New Gi Bar Pizzeria s hodnocením 4,5. Bylo teprve odpoledne, takže návštěvníků tam nebylo moc a dali jsme si pouze nějaké nápoje a zmrzlinu. Ale bylo to celkem fajn. Třebaže skoro nerozuměli anglicky a omylem nám přinesli cizí zmrzlinu. Z reproduktorů tam hrály italské retro hity, které všichni moc dobře známe, takže jsem si zpívali „Ital neznááá ten zááázrak…“ a přišlo nám to celkem úsměvné. Jinak na hlavní ulici Lido di Jesolo to večer celkem žije a i veliké přehledné pláže v okolí vybízejí ke konání nejrůznějších akcí. Když jsme ke konci června dorazili, zrovna probíhala letecká show, jindy se tam zase koná přehlídka obrovských létajících draků. Mimo Jesolo a Caorle jsou oblíbeným výletním cílem samozřejmě také blízké Benátky.

Poslední noc jsme tedy konečně prožili ovíváni větrákem a další den už nás čekalo pouze balení stanu a všeho haraburdí. Setřepali jsem ze sebe poslední zbytky písku a vydali se směrem na Chorvatskou Istrii.