Hlavní obsah

Babišův Agrofert má státu vrátit peníze, za které by si třeba senioři polepšili o 246 Kč měsíčně

Foto: Wikimedia Commons / volná licence

Skupina Agrofert a její majitel — bývalý premiér a lídr hnutí ANO, Andrej Babiš — se dlouhodobě ocitají v centru pozornosti veřejnosti i státních úřadů kvůli podezření ze střetu zájmů.

Článek

Avšak nejpropíranější tématem je právě využívání veřejných dotací v době, kdy podniky Andreje Babiše mohly z tohoto postavení profitovat.

Aktuálně vláda a ministerstvo zemědělství deklarují úmysl vymáhat po firmách z holdingu Agrofert vratku dotací přesahující 7 miliard Kč, které měly být přiděleny neoprávněně v letech 2017 až 2021, kdy Babiš stále de facto ovládal skupinu.

Klíčovým sporem je, zda dotace byly poskytnuty navzdory střetu zájmů. V letech před novelou zákona o střetu zájmů (účinnou od února 2017) vlastnil Babiš Agrofert přímo; po přijetí novely je holding přesunut do svěřenských fondů, ale státní instituce a kritici argumentují, že i tak byl Babiš reálně vlastníkem. Soudy v minulosti několik rozhodnutí v tematice dotací v podobných případech už učinily, včetně zásadních výkladů Nejvyššího správního soudu, a tato judikatura má sloužit jako opora pro nynější kroky ministerstva.

Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) už veřejně oznámil, že první rozhodnutí o navrácení dotací by měla padnout do konce září 2025.  Tým úřadů nicméně dosud nevytvořil detailní harmonogram, ani jasně nesdělil, které dceřiné firmy Agrofertu budou dotazy rovněž zatíženy. Současně úřady uvádějí, že probíhají detailní právní analýzy, jež mají zvážit možnosti dalšího postupu s ohledem na již ukončená soudní řízení ohledně nenárokových zemědělských dotací.

Agrofert už dříve deklaroval, že k dobrovolnému vrácení dotací nevidí důvod, a hodlá se bránit právní cestou. Společnost upozorňuje, že dotace tvoří jen relativně malý díl tržeb holdingu — podle posledních údajů zhruba 1 % — a popírá, že by byla tak výrazně závislá na dotačním přísunu.

Klíčovým dilematem pro stát je, zda bude vymáhání probíhat prostřednictvím správního řízení (vydání rozhodnutí, povinnost návratu) nebo zda bude spoléhat na motivaci subjektů, aby se samy vzdaly dotací či projevily „dobrou vůli“. Veřejně se představitelé ministerstva vyjadřovali, že ideálním scénářem je, pokud firmy uznají právní stav a dotace vrátí, což by celý proces výrazně urychlilo. Ovšem právo na odvolání a následné soudní spory mohou celý postup prodloužit — a to i na léta.

Legitimita a právní opora: I když existují rozhodnutí soudů zabývajících se obdobně koncipovanými dotacemi, případ Agrofertu má své specifikum — především ohledně doby, kdy Babiš formálně držel vlastnické podíly. V praxi bude třeba velmi pečlivě odůvodnit, proč dotace měly být považovány za neoprávněné a jaký byl reálný vliv střetu zájmů.

Procesní náročnost: Přesun dokumentace, vyčíslení částek, identifikace konkrétních dotací, řízení, odvolání — to jsou kroky, které vyžadují personální, právní i administrativní kapacity. Dosud chybějí konkrétní harmonogramy a strategické plány.

Politický a symbolický rozměr: Vzhledem k tomu, že Babiš patří mezi politicky exponované aktéry, je riziko, že každý krok státních orgánů bude vnímán i jako politický manévr či kampaňní tah. Agrofert už naznačil, že vidí snahu o návrat dotací jako součást volební strategie státu.

Možné precedenty: Úspěšné vymožení částky ve výši 7 miliard by znamenalo významný precedens pro případné další případy, kdy by stát mohl po firmách požadovat návrat veřejných prostředků s odkazem na střet zájmů nebo jiné nedostatky.

Celá kauza má i silný společenský rozměr – politici a veřejné osobnosti připomínají, že jde o peníze daňových poplatníků, které by mohly být využity na užitečné projekty. Podle ekonomických propočtů by se za 7 miliard korun dalo například:

  • postavit 23 kilometrů nových dálnic
  • zrekonstruovat 1400 tříd na základních školách
  • pořídit 1400 sanitek či 4500 policejních vozů.
  • každý senior by si mohl polepšit o 246 Kč měsíčně
  • učitelé v regionálním školství by mohli dostat přidáno téměř 2900 korun měsíčně

Takové srovnání podle kritiků ukazuje, jak zásadní dopad má neoprávněné čerpání dotací na celou společnost – a proč je vymáhání těchto peněz důležité nejen právně, ale i morálně.

Pokud stát skutečně dosáhne vymáhání dotací z holdingu Agrofert ve výši 7 miliard korun, bude to událost s vysokým právním, politickým i symbolickým dopadem. Nicméně dosud chybí konkrétní plán, jasný postup a harmonogram — a také je nejisté, jak dopadnou případné soudní tahanice. Na to, zda se Agrofert skutečně bude muset dotace vracet v plné výši, nebo zda projdou vyjednáváními či odvoláními, si budeme muset počkat.

Anketa

Měl by Agrofert vrátit státu dotace?
Ano
0 %
Ne
0 %
Celkem hlasovalo 0 čtenářů.



Zdroje:

sociální síť X Danuše Nerudové

https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/2723683

Twitter

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz