Článek
Předpokládám, že důvodem, proč se tak děje, jsou pocity opuštěnosti, samoty a mnohdy vyčlenění ze společnosti. Co si budeme povídat, takový je často úděl, pokud chybí hlídání a/nebo se žena musí vzdát všech nebo skoro všech aktivit a koníčků, které vykonávala jako bezdětná.
Dalším důvodem nejspíš bude náročnost mateřství. Neklidná a nespavá miminka, „zlobivá“ a živá batolata. Jekot, věčná nespokojenost, potřeba 100% pozornosti. Do toho vaření a péče o domácnost. Máma musí být na konci dne nutně vyčerpaná, frustrovaná. Nemoct si za celý den dobít baterky dá zabrat. Ale kdo nezažil, nepochopí a bude si to dál představovat jako Hurvínek válku.
A pokud není hlídání, o to je to celé náročnější. Předat dítko babičkám není samozřejmost a nic nárokového. Bavíme se tedy nejen o neustálém upozaďování vlastních potřeb, ale také potřeb partnerských, a to věnovat čas sobě a svému muži. Otcové dětí se sice angažují v péči o děti, pokud tedy žena měla šťastnou ruku při výběru partnera, ale ti také bývají celý den v práci a prostě ten čas pro sebe jako manžele chybí. A tak je to den za dnem.
Nedivím se, že by taková máma párkrát do týdne večer ráda sáhla po skleničce vína, pokud se jí zrovna podaří v rozumný čas uložit děti k nočnímu spánku, aby trochu zrelaxovala a uvolnila se. Jenže pokud mluvíme o alkoholismu, tak se nemůže jednat o jednu sklenku červeného 3× v týdnu. Musí jich být nutně víc, máma se musí přiopíjet, později opíjet. Přesně chápu ty důvody žen, proč pijí nebo by pily, ale upřímně co nechápu, je to, jak je to v reálu uskutečnitelné.
Sama jsem měla velice náročné dítě od narození. Nespalo, neustále brečelo, vyžadovalo 100% pozornost. Bylo neklidné, aktivní, živé a v noci se budilo v intervalu po půl hodinkách až max dvou hodinách. Takže i když by touha trochu si vyčistit hlavu byla, nedokázala bych si tu další skleničku dát právě z důvodu toho, jak bych pak s kocovinou zvládla noc, kdy se absolutně nevyspím. Čekal by mě celý den plný pozornosti, nemoci se natáhnout a pak další napůl probdělá noc. Když si k tomu ještě zkusím představit, že bych ten řev, který je nepříjemný sám o sobě, měla poslouchat ještě s tzv. opicí, přejde mě chuť na alkohol úplně.
Takže buď ty mámy musí mít ta dítka nenáročná, že třeba hodně spí a často se zabaví sama, čímž ale popíráme pití kvůli náročnosti mateřství a neustálého upozaďování vlastních potřeb, nebo je dají někam do ohrádky a samy se zavřou do ložnice, aby to fňukání nemusely poslouchat.
Přitom ty pohnutky napít se absolutně chápu, obzvlášť po náročném dni, kdy už toho má člověk plné zuby, ale nechápu, jak je to v praxi proveditelné. Respektive ty začátky. Pokud už do toho žena spadne, tak už je to o něčem jiném a je jí nejspíš všechno jedno. Zajímalo by mě tedy, jak je možné, že zpočátku zodpovědná máma, to nechá zajít tak daleko, aby se začala opíjet a pak se nemohla o dítě postarat.
Tento článek nemá být útočný či kontroverzní, jen a pouze zvědavý, jak je možné, že matky na mateřské jsou ohroženy alkoholismem a jaký je ten spouštěč, že jednoho dne, a pak každý den, absolutně selže pocit zodpovědnosti. Pokud je to jen z pocitu samoty a osamocení, tak je mi líto, že místo, aby se tyto mámy radovaly, že mají takové štěstí, na rozdíl od jiných maminek, a mají spavé a klidné děti a mohou se tak věnovat i samy sobě a partnerovi, byť doma, místo toho otevřou každý večer lahev vína a vypěstují si návyk, který zavaří nejen jim samotným, ale nejvíce to odnesou právě ty děti a rodina celkově.
