Článek
V těhotenství není jisté nikdy nic a stát se může kdykoli cokoli a ani porod není zárukou živého a zdravého miminka. Avšak když to vezmeme statisticky, tak ohledně rizika neúspěšného těhotenství vyhrává právě první trimestr. Dle dostupných informací zhruba 12-15 % těhotenství v tomto období končí potratem.
Ve skutečnosti je toto číslo ještě vyšší, jelikož mnoho těhotenství tělo vyloučí ještě dříve, než žena přijde na to, že těhotná vůbec je. Jsou to tzv. biochemická těhotenství, která se většinou tváří jako mírně opožděná menstruace. Častěji na ně přijdou ženy, které se cíleně snaží o miminko a brzy testují pomocí těhotenských testů. Ty jsou schopné zachytit již velice rané stádium těhotenství, zhruba 10 dnů od početí. Jsou to lékařsky ještě nepotvrzená těhotenství a některé zdroje uvádí potratovost 50-70 %.
První trimestr - radost i obavy
V tomto křehkém období se velké množství žen, které se často potýkají s nevolnostmi, modlí, aby vše bylo v pořádku. Aby se embryo vyvíjelo; aby začalo tlouct srdíčko; aby se vyloučily vady plodu a hlavně aby nezačaly krvácet, což bývá často předzvěst začínajícího spontánního potratu. Nebo se bojí, aby je náhle nepřešly těhotenské nevolnosti, což také mnohdy nevěstí nic dobrého.
Jenže co když těhotenské nevolnosti trvají, prsa bolí, žena nekrvácí a na minulé prohlídce u svého gynekologa viděla bušící srdíčko svého miminka? A přesto už těhotná není, akorát o tom ještě neví. Dozví se to až na další kontrole, kdy začne tušit, že je něco špatně až ve chvíli, kdy gynekolog nic neříká a jen dlouze zkoumá monitor při právě probíhajícím ultrazvuku. A pak řekne: k„Je mi to moc líto, mám pro vás špatnou zprávu. Embryo již nežije. Už nevidím srdeční akci.“
Zamlklé těhotenství - zákeřný potrat
Gynekolog v tuto chvíli sdělí diagnózu tzv. zamlklého těhotenství. Tedy situaci, kdy si tělo stále myslí, že je těhotné, ale přitom embryo v děloze již nějakou dobu, i několik týdnů, nežije. Ženy na tuto skutečnost, obzvláště pokud se jedná o první zkušenost, nejsou připraveny. Tělo jim nedalo žádný signál, že je něco špatně, nevypudilo plod jako u spontánního potratu. Nejenže právě přišly o dítě, ale ještě takto zákeřně, bolestivěji a bez varování. Jejich vlastní tělo je zradilo.
Aby toho nebylo málo
Jenže to není všechno. Jako by nestačilo, že žena takto bolestivě a v šoku přijde o dítě, ještě je zapotřebí vyřešit, co s embryem, které tělo nevypudilo. Ač je možné nějakou dobu čekat, zda tělo náhodou mrtvé embryo nevypudí, lékaři tuto možnost moc rádi nemají z důvodu rizika zánětu dělohy a posléze sepse, pokud by k vyloučení embrya nedošlo. Proto se nejčastěji žena posílá na gynekologický zákrok v celkové narkóze, kdy se provede revize dělohy, a je tak jistota, že je tělo důkladně vyčištěno. Samozřejmě tento zákrok, jako jakýkoliv jiný zákrok, s sebou nese určitá rizika. Avšak žena nemusí čekat týdny na to, zda embryo odejde samo, ale revizí se trápení ukončí dříve, a ona se tak může začít dříve zotavovat jak psychicky, tak fyzicky.
Nevýhody kyretáže
Kyretáž je pro ženy, které potkal zamlklý potrat, nutné zlo nejen kvůli tomu, že musí být hospitalizované v nemocnici, kde jsou samy se svým smutkem, který vrcholí přivázáním rukou a nohou na sále předtím než jsou uspány, ale také proto, že je nutné dodržet šestinedělí. A následně dle doporučení lékařů čekat na první tři menstruace a až pak se moci znovu začít snažit o miminko. Nutno podotknout, že v tomto se názory lékařů dosti liší. Každopádně žena stejně neotěhotní dříve než je na to její tělo připraveno. Dalším rizikem je možnost děložních srůstů a ztížení tak dalšího otěhotnění.
Toto všechno odpadá, pokud žena potratí spontánně. Ale ženy, které si prošly zamlklým těhotenstvím, jsou bohužel potrestány hned několikrát.
Potratová pilulka?
V některých případech lze ještě ženě podat tzv. potratovou pilulku. Jedná se o chemický koktejl, který má vyvolat stahy dělohy a tím pomoci samovolnému potratu. Jenže výsledky jsou nejisté a ženy musí mnohdy stejně ještě na dočištění pod narkózu. Trápení si tím tedy naopak kolikrát prodlouží.
Nebagatelizujme bolest žen
Často se setkávám s bagatelizováním potratů v prvním trimestru od žen, které si touto zkušeností nikdy neprošly. Zármutek žen je přímo úměrný k délce marného snažení o miminko, kdy namísto radosti, že se konečně podařilo, vystřídá bolest ze ztráty. Těmto ženám nepomůže bagatelizování typu, že lepší teď než později (ony to samy vědí, přesto si říkají - proč zrovna já?), že to byl jen shluk buněk nebo příště to vyjde (a co když ne? Samy se bojí, že už třeba neotěhotní a pokud ano, tak co když se to stane znovu?) a tak dále. Buďme navzájem empatické a pokud nevíme co říct, tak raději neříkejme nic.
Zdroj:
https://www.otehotnet.cz/clanky-a-rady/samovolne-potraty-a-zamlkle-tehotenstvi–proc-k-nim-dochazi/
