Článek
Před dvaceti lety došlo, především na území Asie, k největší přírodní katastrofě za posledních několik století. V Indickém oceánu došlo k zemětřesení, vyvolaném podsunutím Indické tektonické desky pod Barmskou tektonickou desku. To vytlačilo nepředstavitelnou masu vody, která se okamžitě začala valit na všechny strany směrem k pobřeží. Záleželo jen na tom, které pobřeží je blíže a které dále. Tsunami se valily na všechny strany obrovskou rychlostí dosahující až 800 km/h, což se blíží rychlosti proudového letounu. Takovou rychlostí se tsunami pohybují na otevřeném moři s dostatečnou hloubkou. Když se přiblíží k pobřeží, kde je moře mělké, rychlost sice klesá, ale tsunami roste do výšky.
Jako první zasáhla smrtonosná vodní stěna břehy severní Sumatry, nacházející se v severní části Indonésie. Zde také měla asi nejtragičtější dopady. Ničivé vlny dorazily k pobřeží Sumatry již asi 15-20 minut po jejich vzniku a dosahovaly výšky přibližně 30 metrů. 30 metrů vysoká je asi desetipodlažní budova. Tato vlna pronikla hluboko do vnitrozemí a způsobila katastrofu epických rozměrů.
V Thajsku umírali turisté
Do Thajska vlna dorazila o více než půl hodiny po Sumatře. Nejhůře zasaženou thajskou oblastí bylo mezi turisty celosvětově oblíbené letovisko Khao Lak, které leží na jeho západním pobřeží nad poloostrovem Phuket. Khao Lak doslova spláchla 15 metrů vysoká vlna tsunami, která za sebou zanechala přibližně 4000 mrtvých těl. V Thajsku si ničivá tsunami vyžádala celkem asi 8000 životů. Z těchto osmi tisíc mrtvých byla velká spousta turistů, pocházejících snad ze všech zemí světa včetně České republiky. A to je zřejmě důvod, proč se na Thajsko upíraly zraky celého světa.
Titulní stránky všech světových médií plnily katastrofické snímky thajského pobřeží. Apokalypsa, která zasáhla Thajsko, byla opravdu strašná. Ale co do počtu obětí, byla oproti Indonésii zanedbatelná. V Thajsku zahynulo celkem 8.000 lidí, kdežto na území Indonésie ničivé tsunami vzaly život přibližně 160.000 lidem. Přesto byla největší pozornost upřena právě na luxusní turistické destinace Thajska.
Následky tsunami jsou vždycky fatální
Média se zajímala hlavně o turisty
Důvodů k tomuto nepoměru bylo několik. Především je to zájem médií, která se zajímala nejdříve právě o oblasti, kde umírali turisté z Evropy a Ameriky. Dále je to dostupnost. Thajsko mělo v té době mediální infrastrukturu na úplně jiné úrovni než Indonésie. Obzvláště na území severní Sumatry. Pro novináře tedy byl přístup k informacím výrazně složitější právě v Indonésii, než v turisticky exponovaném Thajsku.
Tragičtější dopady než v Thajsku mělo zemětřesení a následné vlny tsunami i v dalších zemích. Na Srí Lance přišlo o život 35.000 lidí a v Indii zemřelo 10.000 lidí. I přesto, že k posunu tektonických desek došlo u asijského pobřeží, katastrofa si vyžádala oběti i v daleké Africe. Na somálském pobřeží katastrofa připravila o život dalších 90 lidí. Celkový počet obětí po celém světě se odhaduje na téměř 230.000, což z tsunami z roku 2004 dělá jednu z nejničivějších katastrof novodobé historie.
Od roku 2004 ušly postižené země dlouhou cestu a podnikly mnohé kroky, které by následky případné další katastrofy výrazně snížily. Například byla zřízena celá síť seizmických stanic. Jde o bóje, které dokáží tsunami detekovat a obyvatelstvo včas varovat. Byly instalovány poplašné systémy, jako jsou například sirény. Takový systémy včasného varování mohou lidem zachránit životy tím, že se stihnou včas evakuovat, což je jediná možná účinná ochrana proti tsunami.
Samozřejmě stále existují odlehlé oblasti, kde je varování místních obyvatel velmi komplikované, a kde by bylo třeba ještě varovné systémy zlepšit. Proti síle přírody se ale lidé nedokáží zcela ubránit zřejmě nikdy. V roce 2004 nám příroda ukázala svoji sílu tak, jak jsme ji doposud neznali a měli bychom si uvědomit, že páni dění na Zemi nejsme my, lidé, ale právě příroda.
Zdroje:
