Článek
Hlavními postavami byli Joyce McKinney, tehdy sedmadvacetiletá bývalá americká královna krásy, a teprve devatenáctiletý Kirk Anderson, misionář Církve Ježíše Krista svatých posledních dnů.
Jejich verze vztahu
Podle Joyce McKinney spolu tvořili pár, plánovali budoucnost a ona sama tvrdila, že otěhotněla, ale těhotenství prý skončilo potratem. Andersona označovala za lásku svého života, jenže pod tlakem církve ji prý opustil. Když se pak přesunul do Anglie, brala to jako zradu a rozhodla se ho získat zpět – za každou cenu.
Anderson ale líčil situaci úplně jinak. Podle něj šlo jen o jednostrannou posedlost. O žádném skutečném vztahu nemohla být řeč – naopak se před ní snažil utéct a několikrát si změnil jméno i místo pobytu. Tvrdil, že Joyce ho pronásledovala a nakonec i odvedla násilím.
Tři dny v chatě
V září 1977 se Joyce McKinney s pomocí Keitha Maye zmocnila Andersona přímo před kostelem v Surrey. Podle jeho výpovědi byl převezen do chaty v Devonu, připoután k posteli a tři dny držen proti své vůli. Joyce se ho údajně snažila svést – oblékala se do latexu, pouštěla hudbu a nutila ho k sexu.
Ona to však popírala. Tvrdila, že žádné násilí neproběhlo, naopak prý chtěla Andersona „osvobodit od církevní manipulace“ a jejich soužití bylo podle ní dobrovolné.
Anderson se nakonec dostal na svobodu lstí. Začal předstírat, že ji miluje a dokonce slíbil svatbu. Joyce mu uvěřila a odpoutala ho – v tu chvíli utekl na policii.
Soud a život na útěku
Joyce a Keith May byli zatčeni a obviněni z únosu. McKinney si navíc libovala v pozornosti médií a sama detailně popisovala, co se v chatě dělo – čímž ještě přiživila senzaci.
Po propuštění na kauci už ale k soudu nikdy nedorazila. Společně s Mayem zmizeli do USA pod falešnými jmény. Britský soud je v nepřítomnosti potrestal pouze za porušení podmínek kauce, hlavní obvinění – únos a sexuální napadení – se k projednání nikdy nedostalo.
Joyce tak za případ nestrávila ani den ve vězení.
Ohlas a pozdější život
Kauza se stala legendou, symbolem posedlé lásky i bulvárního senzacionalismu. Joyce se v médiích objevovala i později – například s tvrzením, že nechala naklonovat svého bulteriéra. V roce 2010 o ní vznikl dokument Tabloid.
Anderson se stáhl do soukromí a k případu už se veřejně nevyjadřoval.
Příběh tak dodnes balancuje mezi dvěma verzemi: podle Joyce šlo o romantický zápas o lásku, podle Andersona o traumatický únos. Jisté je jen to, že soud nikdy definitivně nerozhodl – a pravdu už se asi nikdo nedozví.
