Článek
Jak se stalo, že voda pro občana v Česku je dražší než ve většině zemí EU? Průměrná částka za kubík vody je 138 korun za metr krychlový i více. Před privatizací stál kubík vody 80 haléřů. Takže voda nám zdražila 170krát za posledních 35 let. Komu poděkovat? Kdo dopustil, že hospodaření s vodou, strategickou surovinou, kterou voda bezesporu je, ovládají cizí společnosti a cena vody stále roste?
Proč v řadě zemí zůstává voda pod veřejnou správou, což umožňuje její konečnou cenu regulovat? Ceny jsou dány i vysokou daní z přidané hodnoty, která je v Česku 12%. Ti, kteří „vodu“ privatizovali, tvrdí, že se do její výroby málo investovalo, že nebylo dost financí do infrastruktury. Proto údajně bylo nezbytné české vodárny pronajmout či privatizovat zahraničními společnostmi. O tom už je dnes pozdě polemizovat.
V současnosti komerční společnosti, především francouzská Veolia a Suez, španělská Aqualia, rakouská Energie AG vydělávají miliardy, dividendy míří do zahraničí. Vodu potřebuje každý člověk k životu a tak se tento byznys vyplácí.
Sledují příslušná a odpovědná ministerstva, jestli legislativa a regulace pro ČR nejsou zneužívány? Tvorbu cen reguluje zákon v mantinelech, které umožňuje provozovateli si určit výši ceny sám. Podle této dané legislativy si společnosti vypočítávají zisk. Chápu, že je rozdíl, jestli jde do vodovodů voda podzemní nebo povrchová, jaké společnost používá technologie. Jaká kvalita vody je u nás předepsána, jaké jsou náklady na čištění vody odpadní.
Společnosti rychle a dlouhodobě zdražují vodu, aby se jim údajně vrátily investice. Ale investice z větší části financuje do této infrastruktury EU. Byla tato infrastruktura v tak špatném, až dezolátním stavu? Ne každá vodárenská společnost převzala zařízení v nefunkčním stavu a přesto voda dodávaná i takovou společností, která nemusela příliš investovat, je neúměrně drahá, bez doložených nákladů a investic.
Podle dat Eurostatu zdražilo vodné za posledních 10 let o 56 % a a stočné o 76 %. Odpovídají tyto ceny 7 % přiměřeného zisku, do kterého si mohou společnosti zahrnout náklady spojené s distribucí vody? Ministerstvo financí nestanovuje cenové stropy, ale posuzuje oprávněnost nákladů. A to je třeba sledovat.
Společnosti by měly zdůvodnit cenu, kterou účtují náklady a investicemi, byly-li skutečně vloženy. Pokud nedovede společnost podložit cenu náklady, například investicemi do dlouhodobého hmotného majetku, její zisky tedy jsou ekonomicky neopodstatněné. A tady je povinnost ministerstva financí, aby prověřilo oprávněnost takových zisků a toky peněz.
Nesmyslně drahá voda je často dána pouze obchodní marží, která je mimo realitu českého vodárenství. Občané, kteří platí za vodu více, než je cena v Paříži, Berlíně, Vídni, mohou mít pocit, že regulace vodárenských společností nefunguje. Co na to státní orgány?
Zdroj info: Právo, Jakub Svoboda, Anna Hošková: Voda nad zlato. Češi za ni platí víc než většina Evropy. 25.8.2025
Seznam. Médium, Katarina Valentová: Drahá pitná voda v ČR je v MSK. Zisk zahraniční společností je až 83%. 2024
Obrázek: Pixabay, bennimax
