Článek
Norimberské zákony představovaly základ, na kterém se pak postupně vybudovala nadstavba právních norem, omezující židovské aktivity. Na podzim 1938 už byla hospodářská moc Židů zlomena, německé hospodářství bylo znovu silné díky židovskému majetku a země byla opět vyzbrojena.
Ale Hitler byl připraven k dalšímu dějství: dát této ideologii mezinárodní charakter. Ve svých projevech vyjadřoval obavu ze židovského ohrožení ze zahraničí, údajnou moc Židů vést proti němu válku. Vedla ho k tomu skutečnost, že po anšlusu Rakouska zůstával počet židovského obyvatelstva pod nacistickou nadvládou stále vysoký, i když kolem 200 000 Židů z Německa uprchlo.
Příležitost k mezinárodnímu tažení proti Židům se naskytla, když 9. listopadu 1938 zavraždil v Paříži Žid Herschel Grynszpan nacistického diplomata Ernsta von Ratha, aby se pomstil za osud své rodiny, která byla v rámci nařízení německé vlády vypovězena na polské hranice.
Téhož večera Goebels na schůzce nacistických pohlavárů v Mnichově oznámil, že protižidovské odvetné výtržnosti už začaly. Z jeho popudu Hitler rozhodl, že pokud se tyto výtržnosti začnou šířit, nemají být proti nim podnikány žádné kroky. Nacisté to správně pochopili tak, že se mají stát jejich organizátory. Nastala Kristallnacht. Pojmenována podle střepů z rozbitých výloh a oken. Nacisté rabovali a demolovali židovské obchody. SA vyslala skupiny svých mužů, aby vypalovali synagogy. 20 000 Židů bylo odvedeno do koncentračních táborů. (Himmler otevřel první tábor Dachau už 7 týdnů po nástupu Hitlera k moci. Důkaz toho, že se nástroje pro „konečné řešení“ dlouhodobě připravovaly).
Vrcholem cynismu bylo označení Židů jako viníky nepokojů a židovské obce dostaly pokutu ve výši 1 miliardy marek (400 milonů dolarů). Protože následky nepokojů nesly většinou pojišťovací společnosti, Ministerstvo spravedlnosti Německa muselo židovské pojišťovací nároky zrušit zvláštním výnosem. Stejně tak byly anulovány i vraždy Židů. Kromě toho museli Židé střepy z ulic uklidit. Následovala arizace majetku, tedy státem prováděná krádež a stěhování Židů do ghet.
Řádilo se i v českém pohraničí. Na území bývalého Československa bylo vypáleno podle odhadu 35 synagog. V řadě měst zfanatizovaný dav fyzicky napadal židovské občany a docházelo k rabování a ničení židovského majetku včetně židovských památek.
Hitlera však zneklidnila skutečnost, že pogrom byl v zahraničí kritizován a změnil proto taktiku. Goebels pokračoval ve své antisemitské propagangadě, ale ztratil roli vykonavatele protižidovských násilností a hlavní roli převzal Himmler. Nyní už pod jeho taktovkou probíhal celý proces zbyrokratizováním antisemitské politické linie, která umožnila vrůst násilí do kolosálních rozměrů - pogrom se tak změnil na genocidu. Válka proti Židům se stala celonárodní záležitostí. Aby se taková politická linie dala zvládnout, bylo třeba napřed definovat Židy, poté je zbavit majetku a nakonec soustředit do jednoho místa. Proces koncentrace Židů - jejich vydělení ze společnosti a podrobení úplně jinému režimu, vyžadoval zapojení celého národa. Tento proces byl nelítostný a vyžadoval od tisíců byrokratů určitou dávku bezcitné krutosti, která byla téměř stejně nelítostná, jako konečný vražedný proces sám.
Pokud se ptáte, proč Židé včas neuprchli do bezpečných zemí, je třeba říci, že 32 států vědělo, že Hitler Židy vyhubí a nechalo je napospas jejich osudu. Roky 1924 a 1938 jsou v historii holokaustu a zvěrstev druhé světové války opomíjeny zcela neprávem. První datum značí přijetí antiimigračního zákona ve Spojených státech, kterým zabránili příchodu Židů a obyvatel původem z východní Evropy. Tyto migrační kvóty zcela opomíjely rostoucí antisemitismus v Evropě a nastavovaly limit pro Židy prchající z Evropy na pouhých 15 000 uprchlíků ročně, což mělo za následek setrvání většiny židů ve státech, kde byli utlačováni, lynčováni a okradeni o veškerý majetek. (Thomas Paukner).
Vždy pro mne bylo záhadou, jak svět mohl dopustit krutosti druhé světové války, i když dostával zprávy o tom, co se děje v koncentračních táborech-osud Židů nikoho zásadně nezajímal. Nyní se západní svět opět odvrací od Židů. Činí tak na základě propagandy, rozdmychávající antisemitismus ve světě. Ideologie Hitlera, propaganda Goebelse a metody Himmlera jsou oprašovány k radosti islámského světa. Záminku k oživení antisemitismu díky masakru 7. října vyvolal terorista Hamás a ukázal na viníky - Židy. Jedná se o stejný styl a postup jako v Německu za holokaustu.
Bude svět opět lhostejný k útisku Židů v diaspoře a uvěří propagandě?
Zdroj informací.: Paul Johnson: Dějiny Židovského národa
:https://medium.seznam.cz/clanek/thomas-paukner-kolocaust-zacal…
