Článek
Úvodem: v ČR je kolem 25 % dospělé populace obézní. Podle WHO je obezita definována jako multifaktoriální onemocnění, které vyžaduje komplexní léčbu.
Dieta, poradenství, pohyb nestačí, často nevede k trvalému snížení hmotnosti, které by dlouhodobě zlepšilo klientovo zdraví. Je nutná farmakologická léčba, případně chirurgické zákroky.
Náklady na zdravotní péči o obézní zahrnuje jak přímé výdaje na léčbu spojené se snižováním nadváhy, tak i další s obezitou spojené, včetně ekonomických, pro sníženou produktivitu.
Součástí této diagnózy bývá cukrovka, hypertenze a další komplikace s obezitou spojené.
To vše jsou obecně známé informace. Tak, jak přibývá obézních, přibývá i požadavků na jejich mobilitu, náklady na speciální invalidní vozíky, speciálně vyrobená převozová lehátka, vyšetřovací lůžka, zubařská křesla, operační stoly. Nutné je i vybavení sanitek, kdy běžné převozové lehátko nezajistí bezpečný transport. Jsou požadavky na vybavení urgentních příjmů. Lůžka na odděleních musí počítat se speciálními lůžky pro obézní, zátěž až na 250 kg. Speciální váhy.
Manipulaci s nimi nemůže zajistit obvyklý počet personálu, je třeba násobně více lidí, aby mohli zajistit ať už polohu či pohyb. Není dnes neobvyklé, že záchranná zdravotní služba musí volat hasiče. Je nutné vybavení transportními plachtami a vanovými nosítky.
K tomu je třeba počítat s vybavením prádlem v nemocnici, materiálem nejen na rány, kterého potřebujete násobně více, speciálně vyrobené injekční jehly, roušky na operačních sálech a další a další pomůcky.
Vybavují se mi případy až dramatické, kdy musela být vybourána zeď domu a s pomocí jeřábu mohl být akutně nemocný obézní pacient transportován.
Otázkou je, jestli pacient s obezitou, která vyžaduje zvýšené náklady spolu se součinností dalších záchranných složek, by se neměl připojistit tak, jako je to u sportovců provozujících rizikový sport. Podle výše BMI - body mass indexu by byla určena výše pojistného.
