Článek
Straussové nejsou mezi hudebníky jediní, kteří se prosadili až poté, co opustili víru předků. Mendelssohn - Bartholdy, Jacques Offebach a další. Gustav Mahler, který se stal v roce 1887 prvním kapelníkem a uměleckým ředitelem tamnější Dvorní opery, což byla nejvýznamnější funkce v německém hudebním světě vůbec, musel přestoupit na katolickou víru, aby se mohl svého úřadu ujmout.
Mezi Židy bylo mnoho nadaných hudebníků a v Evropě neměl nikdo starší hudební tradici než Židé. Hudba totiž zůstala podstatnou součástí židovských bohoslužeb. Nepřekvapuje tedy, že mnozí uznávaní hudebníci vstoupili do dějin. Například Johann Strauss. Ano. Zakladatel slavného hudebního rodu Johann byl synem pokřtěného židovského hostinského.
Johann Strauss starší i mladší se řadí mezi nejpopulárnější hudební skladatele 19. století. Je uznáním jejich hudebních počinů otevření muzea rodiny Straussů ve Vídni v loňském roce. Nepředpokládám, že v muzeu bude zmínka o židovském původu rodiny.
V poslední době, kdy se opět šíří vlna antisemitismu, myslím na ty, kteří v diaspoře v minulosti vykonali mnoho dobrého pro novou zemi, kterou přijali za svou vlast. Židé v diaspoře vždy usilovali o úspěchy v umění a vědě aby dosáhli větší slávu pro nové vlasti a přispěli k jejímu bohatství. Jako Židé nebyli akceptováni. Aby mohli pro větší úspěch jejich nových vlastí naplno působit, museli se často vzdát své víry. Tak, jako Strauss, Mahler, Mendelssohn, Offenbach a mnozí další.
Letošní novoroční koncert dirigoval Kanaďan, Janick Nezet - Seguin. Pronesl své novoroční vyznání a naději, že hudba může být mezinárodním jazykem. Vyzval k laskavosti mezi lidmi a především přál všem na světě mír.
Připojuji se s přáním vzájemné lidskosti, porozumění a míru mezi lidmi. Doufám v naději, že zlo opět nevstoupí do našich srdcí a mysli.
Zdroj info: Paul Johnson: Dějiny židovského národa
