Článek
Znamená to, že lépe nebude, ať povládne kdokoli?
Nacházíme se v inflační a energetické krizi. Následky covidu, inflace i válka odkryly strukturální trendové problémy, které evropská ekonomika, jejíž jsme součástí, má. Vyvíjely se dlouhodobě. Strukturální problémy způsobující větší zranitelnost finanční stability jako demografické změny, Green Deal, dluhy veřejné, firemní či soukromé, ale i výdaje na obranu. Nezvládnutá digitalizace tyto trendy zhoršuje.
Byly sliby vlády zasazeny do reálného ekonomického rámce? Ukazuje se, že rozpočet v současné celoevropské krizi a rozpočtová odpovědnost nemá naději tato vláda vyřešit, protože se zdá, že politici nejsou schopni stav veřejných financí reálně posoudit. Výsledkem je, že česká ekonomika neroste, nemá potřebný potenciál, investiční pobídky se vyčerpaly a impulz k nastartování ekonomika marně hledá. Vše se děje za trvalého zadlužování daného politickou realitou.
ODS nechce danit velké firmy (ne sektorová daň), nestará se o nízké daně pro velmi bohaté (proto zavedla WFT), daně odvádějí především chudší lidé.
ČEZ, především její akcionáři se bouřili, protože Windfall Tax odsála finance díky dani z nadměrných zisků, aby se vylepšil rozpočtový příjem, ale zde se vláda ani nepokusila o reálné úspory.
Sektorovou daň, která byla možností doplnit rozpočet z příjmů bank, se nepovedla. Banky efektivně vyklouzly z daně z mimořádných zisků, kterou jim nešikovně předepsalo ministerstvo financí.
U zbrojařů se zdanění z mimořádných zisků neuskutečnilo.
Rozpočet, respektive fiskální politika, jejímž úkolem je ovlivňovat a usměrňovat ekonomiku se nedaří i možná proto, že v rámci vlády fiskální politice, například struktuře zdanění, co se daní a co ne, chybí odborníci.
Zdroj info: Julie Hrstková, týdeník ekonom 8. 8. 2024: Jediná věc, na které se všechny partaje v Česku shodnou: Chaotické utrácení, které nikam nevede
