Článek
Židovský kalendář je plný svátků, obsahuje jich přes 20, které mají větší či menší význam. Připomeňme si některé z nich.
Roš ha-šana, je spojen s představou Hospodinova soudu nad všemi smrtelníky. Slavnostní ráz Nového židovského roku je při jeho oslavě v synagoze zdůrazněn bílým oděvem účastníků liturgie i s několikerým troubením na šofar (hudební nástroj z beraního rohu). Tento den si židé připomínají své skutky z předchozího roku, svět je v tento den souzen a Bůh rozhoduje, kdo bude zapsán do knihy živých a kdo do knihy mrtvých. Nepříznivý osud hříšníka lze oddálit desetidenním pokáním, které po těchto deseti dnech vrcholí nejzávažnějším svátkem židovského náboženského roku:
Jom kipur, dnem smíření. Smíření jak s Bohem, což je také posláním svátku Jom kipur, ale předpokládá se nejprve smíření s lidmi, kdy věřící musí své bližní, kterým ublížil, požádat o odpuštění.
Pesach, Šavuot a Sukot. Jsou to radostné svátky spjaté s tradicí oslavy úrody i významných událostí dějin Izraele. Pesach se slaví brzy zjara a je jednak oslavou jedné z největších událostí židovských dějin-vysvobození z egyptského otroctví, jednak svátkem jara. Šavuot, neboli svátek týdnů přichází 7 týdnů po Pesachu a je oslavou sklizně, ale i Tóry (soubor židovského učení čtený při všech svátečních příležitostech). Sukot je svátkem stanů, čímž se připomíná čtyřicetileté putování Židů pouští a následná hojnost v Zemi zaslíbené. Sukot se slaví 7 dní v provizorních přístřešcích připomínajících stan (suka).
Mezi významné svátky také patří Chanuka-svátek světel, je upomínkou na osvobození Jeruzaléma roku 164 před naším letopočtem, povstání Makabejských, očištění židovského chrámu a obnovení chrámové služby. Postupně se zapalují svíce na osmiramenném svícnu nazývaném chanukija.
Šabat-pravidelný svátek židovského týdne.
Připoměňme si svátky lidí, kteří s námi žili snad už od 9. století v symbióze a míru. Všude v naší zemi žily početné židovské menšiny. Židé nám přinesli mnohá dobrodiní a z našeho vzájemného přátelství těžíme dodnes.
