Článek
Každoročně absolvují tisíce studentů české vysoké školy a přecházejí z akademického světa do reálného pracovního života.
Objednávka daná trhem práce je: informační technologie, strojírenství, kybernetická bezpečnost, energetika, zdravotnictví, datová analytika nebo vývoj AI. Připomínám, že nový jaderný blok bude potřebovat kolem 12 tisíc zaměstnanců, především inženýrů, průmyslováků a vyučenců technických oborů.
Jaká je skutečnost v uplatnění absolventů vysokých škol? Co trh potřebuje a co nabízí?
Podle statistik ČSÚ v roce 1990 absolvovalo a na Českou republiku připadlo kolem 12 tisíc absolventů. Pod tlakem EU a jejich programů (Boloňská deklarace) na zvýšení počtu vysokoškoláků, (vidím to jako „masismus“, více absolventů za cenu i slabších schopností). Vloni bylo už absolventů 66 379.
Je v České republice hlad po umělcích, žurnalistice, politologii či absolventech společenských věd nebo absolventech, pracujících ve službách? Ne. Nejedná se totiž o produktivní obory. Zatímco absolventi především potřebných, technických oborů budou produkovat nové hodnoty, ti ostaní absolventi je budou pouze spotřebovávat.
Situace se i s přibývajícím počtem absolventů nejenže nelepší, ale dokonce v některých odvětvích stagnuje, nebo se jejich počty snížily. U informatiky, stavebnictví, zemědělství a dalších příbuzných oborů ze skupiny produktivních, klesly počty absolventů z 28% na 23%.
Co se týče výzkumu, inovací, tam počet vědecky pracujících absolventů klesá, takže nelze očekávat, že stačí finance, aby se rozvoj směřující k produktivním ekonomickým činnostem zlepšil. Dokonce ubývá i pedagogů, takže je zde aktuální otázka, jestli se z toho začarovaného kruhu špatně pracujícího školství můžeme ještě vymanit.
Jestliže politici hovoří a slibují, jak přestaneme být montovnami a staneme se ekonomickým tygrem, jsou to buď přímo lži nebo nedostatek informací o práci školství, především ministerstva, které určuje, jak bude hospodářství úspěšné.
Pokud bude ministerstvo školství pokračovat ve stylu doporučeném EU, pokud bude chtít v plném rozsahu realizovat Rámcové vzdělávání, budeme mít sice odborníky na politologii, gender a množství umělců, ale nebude mít kdo rozvíjet výrobu s vysokou přidanou hodnotou.
Škola musí připravovat děti, žáky a studenty smysluplně. Je otázkou, proč školní mládež nebaží po technických oborech? Ano, na to je třeba intelekt, ten je třeba školou podpořit a hýčkat. Tady má učitel napřít síly. Bohužel, díky výše uvedenému masismu, stačí málo, nezvyšovat tlak a požadavky, wellbeing. Ať se děti cítí hlavně dobře. A když ještě na výuku nepříznivě působí inkluze, je pro nadané žáky a učitele nemožné se posunout v takovém prostředí ke kýženým výsledkům(Seznam, Médium, Katarina Valentová: Kvůli školským reformám hloupne celá generace. Nejen inkluze škodí vzdělávání).
Obrázek.:Pixabay, Clker-Free-Vector
