Hlavní obsah
Práce a vzdělání

Spěje školství pod tlakem EU k experimentu sociálního inženýrství?

Sociální pedagogové, kteří nejsou pedagogy, neziskové organizace s často vědecky nepodloženými programy, pedagogové s neodpovídajícími požadavky na potřebné vzdělání a další.

Článek

Úloha školství je řídit vzdělávání žáků. Společnost očekává od vzdělávacích institucí co nejlepší výsledky, které umožní nové generaci ve společnosti uspět. Jen díky vzdělání a schopnostem nové generace může stát prospívat.

Mění se v současnosti cíl školství na péči o menšinu, která dosáhne možná zanedbatelně lepších výsledků, ale na úkor všech ostatních? Žáků a pedagogů a především vzdělávacího procesu. Jak dopadne experiment sociálního inženýrství?

V poslední době znalosti a schopnosti žáků a studentů spíše klesají a nezaměstnatelnost absolventů díky menším nárokům na úroveň vzdělání bude stoupat. Co může být překážkou pro pedagogy odvádět dobrou i když těžkou práci? Nejsou to jen finance, které jsou nedostatečné. Problémů je mnohem více. Špatné vedení, ovlivňování a zasahování do osnov nepedagogy, protlačování nevědeckých metod. Školáci, kteří mentálně nestačí zvládat výuku ani s pomocí asistentů a zpomalují tak progres výuky, chování nezvladatelných žáků a mnohé další problémy, které mohou vést až ke snižování úrovně vzdělání celku.

Sociální „pedagog“, pracovník bez pedagogického vzdělání. Nově zaváděná profese do škol může být odpovědí na pokárání z Bruselu, který kritizuje vyšší počet vyloučených dětí z výuky v běžných školách. Takže zpět ze speciálek do škol, které s pomocí asistentů a dalších nepedagogických pracovníků dosahují minimálních výsledků. Dovolí tento styl práce pedagogům vzdělávat tu bezproblémovou populaci?

Mnozí pedagogové si hledají jinou práci, především ti mladší a spíše z důvodu finanční neatraktivity. U starších zkušených pedagogů jsou často za odchody nespokojenost s vedením škol. Na jejich místa zřejmě nastoupí pedagogové s neúplným požadovaným vzděláním, například bakaláři. Budou se muset slučovat třídy, kde při počtu žáků nad 30 nebude snadné dosáhnout kýžených výsledků výuky. Možná se budou muset slučovat i školy, tedy rušit malé školy, aby bylo více pedagogů potřebných k zajištění výuky na těch městských. Změny ve směřování školství také mohou být důsledkem odchodu pedagogů.

Myslím, že angažovat sociální pedagogy snad může prospět v případech nezvladatelného chování dětí a dalších nežádoucích projevů, které se ale musí řešit mimo školní třídu. Není možné, aby ve třídách přibyly mimo asistenty další osoby - sociální pedagogové, kteří budou „pomáhat“ ve třídě. Aby se vůbec učitel ke své práci dostal. Tady je třeba spolupracovat se školou, ale mimo třídu a ve spolupráci s rodiči a sociálními pracovníky pomáhat, pokud je tato práce s rodiči vůbec efektivní. Důsledek chování a přístupu dětí ke vzdělávání je důsledek působení jejich rodičů. Tam je třeba zaměřit pozornost. Ve školách příliš nerušit. A také, aby sociální pedagog nebylo zaměstnání pro zaměstnání a školy nesloužily přednostně problémovým žákům a jejich asistentům a sociálním pedagogům.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz