Článek
Američtí občané, kteří jsou skeptičtí ke své vládě, mají rčení „Right wing, left wing - still the same bird“ neboli „Pravé křídlo, levé křídlo - pořád stejný pták“. Jistě mi dáte za pravdu, že toto rčení značně vystihuje mnoho politických reálii u nás i ve světě.
V Americe o to víc, že tu jsou jen dvě politické strany a to takzvaní „Demokraté“ a „Republikáni“. Je tu sice pár politiků vystupujících jako nezávislý, tudíž nejsou členy žádné strany, ale jejich procento a politická moc je tak zanedbatelná že nemá cenu se o nich bavit.
Demokratická a Republikánská strana mají dlouhou a proměnlivou historii v americké politice, přičemž obě strany prošly významnými změnami ve svých základních programech.
Demokratická strana, založená na počátku 19. století, byla původně spojována s agrárními zájmy, zejména na Jihu, a silně prosazovala práva jednotlivých států. V tomto období Demokraté podporovali otroctví, které bylo ekonomicky klíčové pro jižní státy. Věřili, že jednotlivé státy by měly mít pravomoc rozhodovat, zda povolí otroctví, a odmítali federální zásahy do této oblasti. Díky této pozici byli Demokraté dominantní stranou na Jihu před občanskou válkou, s programem zaměřeným na zachování otroctví.
Na druhé straně vznikla Republikánská strana v roce 1854 jako strana proti otroctví v reakci na rostoucí napětí ohledně rozšiřování otroctví do nových amerických teritorií. Republikáni, především ze severních států, byli proti šíření otroctví a prosazovali jeho zrušení.
Abraham Lincoln, první republikánský prezident, vedl zemi během občanské války a proslavil se svým úsilím o zrušení otroctví prostřednictvím Prohlášení o emancipaci a prosazení 13. dodatku. V této době Republikáni podporovali silnou federální vládu, aby vynucovala protiotrocké zákony a později realizovala politiku rekonstrukce zaměřenou na začlenění bývalých otroků do společnosti.
Po občanské válce došlo u obou stran k transformaci. Demokratická strana, zejména na Jihu, se postavila proti rekonstrukci a podporovala segregační zákony známé jako Jim Crow, které prosazovaly rasovou segregaci a zbavovaly černochy jejich práv. Po většinu konce 19. a začátku 20. století jižní Demokraté odolávali snahám o pokrok v oblasti občanských práv pro černošské Američany.
Mezitím se Republikánská strana, která byla stranou zrušení otroctví a občanských práv, stále více spojovala se zájmy severních průmyslníků a podnikatelů a přesunula se směrem k podpoře byznysu a omezení vládních zásahů.
Nejdramatičtější změna ve stranických programech nastala ve 20. století. Demokratická strana začala měnit svou tvář za vlády Franklina D. Roosevelta ve 30. letech 20. století. Rooseveltovy programy New Deal rozšířily roli federální vlády v poskytování sociálních záchranných sítí, vytváření pracovních míst a regulaci průmyslu během Velké hospodářské krize. To znamenalo začátek spojování Demokratů s progresivními, pro-vládními politikami zaměřenými na řešení ekonomické nerovnosti a podporu pracující třídy.
V 60. letech, za vlády prezidenta Lyndona B. Johnsona, Demokratická strana plně podpořila občanská práva a prosazovala zásadní legislativu, jako je Zákon o občanských právech z roku 1964 a Zákon o hlasovacích právech z roku 1965, které zakazovaly rasovou segregaci a chránily volební práva menšin. Tento posun způsobil, že mnozí jižní běloši, tradičně spojení s Demokratickou stranou, přešli k Republikánům.
Transformace Republikánské strany byla zřetelnější v druhé polovině 20. století. Po 60. letech, kdy Demokraté začali prosazovat občanská práva, Republikáni stále více oslovovali konzervativní voliče, zejména na Jihu. Nixonova „Jižní strategie“ cílila na bílé voliče z Jihu, kteří byli nespokojeni s postojem Demokratické strany k občanským právům. Platforma Republikánské strany se také změnila směrem k podpoře omezené vlády, snižování daní a deregulace. Za vlády Ronalda Reagana v 80. letech Republikáni plně přijali pro-byznysový přístup s omezenou vládou, podporující snižování daní a omezování vládních výdajů na sociální programy, což se často označuje jako „trickle-down ekonomika.“
Dnes je Demokratická strana obecně spojována s progresivními politikami, které prosazují vládní intervenci do zdravotní péče, vzdělávání a ekonomiky, s cílem podporovat sociální spravedlnost a snižovat nerovnost. Naopak Republikánská strana prosazuje konzervativní hodnoty, zaměřené na omezenou vládu, nižší daně, osobní odpovědnost a tradiční sociální hodnoty. Tyto změny ukazují, jak se obě strany dramaticky změnily oproti svým původním postojům, zejména v otázkách občanských práv a role vlády.
Nicméně, ať už sympatizujete s jedním či druhým politickým směrem v Čechách, pokud věříte v nemocenskou, mateřskou, zákoník práce, odbory nebo důchod, tak jste podle amerických měřítek „Demokrat“.
* K přeložení uvedených odkazů na externí webové adresy v angličtině můžete použít Google Translate pro Web
