Článek
Newyorské metro není pro slabé nátury
Když vstoupíte do stanice metra, která je pod správou Metropolitan Transit Authority (MTA), máte pocit, že jste se ocitli v zemi třetího světa. Stanice tu jsou v porovnání s těmi v Praze opravdu neudržované, plné krys a lidí bez domova. Nemluvě o všudypřítomném odéru, který tento mix elementů přináší. Tedy aspoň ty pod zemí. Pokud jste navíc naivně přijeli v létě, tak víte, že newyorské metro v červenci nebo srpnu je „peklo na zemi“ díky teplu a vlhkosti, které tu panují.
Nicméně je to pořád ten nejlepší a nejlevnější způsob, jak se v New Yorku dostat skoro kamkoli
Cena jedné jízdy je nyní 2,90 dolarů, což se vám vyplatí opravdu, pokud pojedete jen jednou či dvakrát. Pokud se však plánujete pohybovat po New Yorku metrem vícekrát, potom si kupte týdenní jízdenku za 34 dolarů. Koupit lístek z automatu může být boj, pokud si zrovna usmyslí, že nepřijímá bankovky, ale karta vás spasí.
S lístkem v ruce se už můžete cítit jako vítěz, ale ještě musíte projít turniketem, což je taková malá mini-hra na téma „udělej to správně, než tě dav začne proklínat.“ Žlutá strana k vám, černá páska dole, a neprojet ani rychle, ani pomalu. Pokud vám to nejde napoprvé (ani napodruhé a napotřetí), nenechte se zaskočit očima obrácených v sloup lidí za vámi. Oni si tím taky prošli. Je to takové malé newyorské „subway“ zasvěcení. Vítejte do klubu!
Jakmile jste prošli turniketem, hurá, jste oficiálně součástí světa, kde platí jen jedno hlavní pravidlo: přežít. Zásadní rady pro nástupiště – nikdy nestůjte na jeho konci, pokud nemáte zájem o návštěvu „neoficiálních toalet“ a pokud možno stůjte zády ke zdi nebo v dostatečné vzdálenosti od kolejí pro případ, že by někomu, komu se nedostalo léčení, přišlo vtipné vás tam shodit. Žádná paranoia není na škodu, jen vás udrží naživu.
Pokud jste si na svou cestu zvolili jednu z denních špiček (která trvá od 7:00 do 9:00 ráno, od 14:00 do 15:00 odpoledne a poté od 17:00 do 18:00 večer – tedy vlastně skoro celý den), gratuluji podruhé! Nejen že uvidíte nejvíce lidí, co kdy můžete, se nacpat do jednoho vagónu, ale pravděpodobně si na vlak taky počkáte. Ale nebojte, třetí vlak, co přijede, už vám otevře náruč… možná.
V samotných vlacích už na vás čeká upgrade – čistší prostředí a klimatizace, která je pro mnohé větší záchrana než samotný metro systém. V létě je to jediná věc, co vás oddělí od kolapsu na vlhkost 75 %. A v zimě? No, pokud vás nezahřeje pohled na davy lidí, alespoň to zvládne topení.
Z výše zmíněných důvodů je to tedy perfektní útočiště pro lidi bez střechy nad hlavou
Pokud jste omylem nastoupili do vagónu, který jste si při příjezdu nezkontrolovali ještě z platformy (jako každý správný Newyorčan), a najdete v něm „obyvatele“ s celým jeho šatníkem, který nesundal minimálně měsíc, máte dvě možnosti: buď se přikrčíte v rohu, nasadíte tričko přes nos a modlíte se, aby další zastávka přišla rychle, nebo v tichosti přestoupíte do jiného vagónu. Pokud si dotyčný navíc mumlá sám pro sebe a energicky přechází tam a zpět, rozhodně se vyvarujte očního kontaktu a úsměvu!
Když už mluvíme o vagonech, statisticky, první a poslední dva jsou takovým nepsaným teritoriem pro vytvoření domácího zázemí.
Jestliže máte to štěstí a váš vagón neobsahuje žádný provizorní domov, užijete si pestrou paletu spolucestujících. Můžete být v pokušení hodnotit jejich outfity nebo způsoby, ale pozor – neříkejte to nahlas ve své mateřštině s myšlenkou, že „stejně nikdo nerozumí.“ Může se stát, že osoba, kterou jste právě kritizovali, vás při vystupování sjede pohledem a řekne: „Na shledanou.“ Vítejte v New Yorku, kde každý druhý mluví minimálně třemi jazyky.
Pokud vás navíc napadne napomenout muže, který zabírá svým posedem místo pro tři („man spreading“), nebo člověka, co si zapálil cigaretu přímo ve vagónu, doporučuji to nedělat. Newyorčané mají pro tyto situace vlastní pravidla – ignorovat, přežít a pokračovat dál. Takže nebuďte ten, kdo se pokusí zavádět pořádek. Kdo ví, co by to mohlo vyvolat! Nechcete být přeci hlavní hvězdou večerních zpráv.
Neřestí mnohých turistů jsou „žabky“ (flip-flops) na objevování krás města. Pokud má někdo „flip-flops,“ můžete se vsadit, že to není „rodilý Newyorčan.“ A pokud ano, tak jedině proto, že jede na jednu z mnoha dostupných NYC pláží metrem. Důvodů k vynechání této oblíbené plážové obuvi k cestování metrem je hned několik. Již zmiňovaná špína a pak také to, že se vystavujete tomu, že vám budou lidé v těch davech šlapat na prsty. Au!
Ale v neposlední řadě také to, že prostě nikdy nevíte, jestli se zrovna něco nestane a vy nebudete muset utíkat. Newyorčané toho viděli a slyšeli dost na to, aby i náznak střelby či čehokoli, co jen připomíná možné smrtelné nebezpečí, hnal dav, a vás s ním, vstříc nejbližšímu východu. V ten moment jste do minuty bez svých „žabek“ a běžíte bosí.
V pozitivním světle je newyorské metro hlavně platformou pro mnoho podnikatelů a umělců. Podnikateli mám na mysli lidi prodávající cukrovinky všeho druhu cestujícím. Donedávna byl prodej těchto komodit výhradní doménou mladých kluků z chudých čtvrtí, ale s ohromným přílivem migrantů z Latinské Ameriky v posledních dvou letech se stále častěji setkáváte s matkami a jejich dětmi. Pokud obdivujete jejich podnikatelského ducha či máte zrovna nízký cukr, nachystejte si pár dolarů.
Potom jsou tu samozřejmě také „podnikatelé“ z řad bezdomovců, kteří se s urputností jejich kolegů výše snaží prodat svůj čas strávený s vámi. Cestují od jednoho konce vlaku na druhý a pokud jedete daleko, pravděpodobně je uvidíte několikrát. Ignorování ne vždy pomůže, ale vyslovení „no change“ už většinou ano.
New York metro je známou scénou pouličních umělců, kteří si vzali na svá bedra zpříjemnit váš zážitek s MTA
Těch, kteří zkoušejí zaujmout své publikum přímo na nástupištích, je mnoho – od talentovaných hudebníků s kytarou či saxofonem až po zpěváky, kteří vám v mžiku mohou zlepšit náladu. Pokud budete mít opravdové štěstí, narazíte na tanečníky, kteří promění vaše nudné cestování v neoficiální olympijské hry v kategorii „Akrobacie mezi madly“. Jasně, první salto je fascinující, ale po desátém byste už možná raději obdivovali skrytý talent někoho, kdo zvládne sedět v klidu.
Navzdory všem těmto zážitkům a bizarnostem by New York bez svého metra jednoduše nefungoval. Je to systém, který umožňuje nejen obyvatelům, ale i turistům plně prožít dynamiku New Yorku, a to v jeho plné kráse – včetně hluku, zápachu a chaosu, který k němu neodmyslitelně patří.
Takže se pohodlně usaďte, ignorujte všechny své smysly a užijte si divadlo na kolejích – newyorský underground ve své nejdivočejší podobě.
