Článek
Víte co mají společného Vice, ESPN, a History Channel? Přestože se zaměřují na různé publikum, všechny tyto mediální společnosti vlastní Disney. A co třeba další tři mediální značky, jako například NBC, MSNBC a SyFy? Ty zase spadají pod Comcast. Pokud byste si náhodně vybrali jednu z mediálních společností v USA, většina z nich by spadala pod jednu z pěti obřích korporací.
Od 80. let 20. století se počet firem ovládajících většinu amerických médií zmenšil z 50 na pouhých pět. Média, která byla kdysi řízena relativně velkým počtem nezávislých hráčů, se nyní dostala do rukou téměř monopolních gigantů, kteří jen těsně unikají zásahům antimonopolních zákonů.
Tento článek zkoumá, jak se americká média dostala do rukou několika mocných korporací a co to znamená ve světě, kde bohatí a vlivní mají nepřiměřený vliv na politiku a veřejné mínění.
Kdo jsou velká pětka?
Mediální trh v USA je dnes ovládán těmito pěti korporacemi: Comcast, Disney, National Amusements, News Corp a AT&T (které v roce 2018 koupila Time Warner za 109 miliard dolarů). Pravděpodobně jste slyšeli o Disney, vzhledem k jejich známým akvizicím, jako je Marvel nebo Lucasfilm. Ale co National Amusements nebo News Corp? Tyto anonymně znějící názvy nejsou náhodné. Firmy si úmyslně udržují nízký profil, aby nepřitahovaly zbytečnou pozornost.
Například National Amusements vlastní CBS, Paramount, MTV, Nickelodeon a dokonce i Simon & Schuster. News Corp, impérium Ruperta Murdocha, ovládá Fox News, The Wall Street Journal, National Geographic nebo HarperCollins. Comcast vlastní NBC, Universal Pictures, Rotten Tomatoes nebo Bravo. Disney, známý pro své „rodinné“ hodnoty, má pod sebou nejen ABC, Pixar a ESPN, ale také Vice nebo The History Channel. A AT&T vlastní CNN, HBO, Warner Bros. a další.
Tyto společnosti společně ovládají přibližně 90 % všech amerických médií a jejich obsah zasahuje téměř každou americkou domácnost. Zbylých 10 % pak patří jen o něco menším miliardovým firmám, jako je Sinclair Broadcast Group.
Monopol? Oligopol?
Jak je možné, že pět firem může ovládat celý trh? Dle zákona o monopolech musí firma mít absolutní kontrolu nad trhem, aby byla považována za monopol. Jelikož existuje „pět velkých hráčů,“ zákon je nepovažuje za monopoly. Přesto však společně tvoří oligopol – systém, kdy několik dominantních hráčů efektivně kontroluje trh.
Tento systém znamená, že menší firmy prakticky nemají šanci konkurovat. Pokud dosáhnou určité velikosti, jejich „úspěch“ spočívá často jen v tom, že je pohltí jeden z gigantů. Navíc tyto firmy často uzavírají mezi sebou dohody, což dále posiluje jejich vliv.
Jak jsme se sem dostali?
Klíčovým momentem byla legislativa z roku 1996, tzv. Telecommunications Act. Tato právní úprava měla původně uvolnit regulace a umožnit větší konkurenci v oblasti médií. Ve skutečnosti ale vedla k rychlé konsolidaci moci a trhu.
Ve své knize A People's History of the United States (Lidová historie Spojených států) z roku 2003, označil historik Howard Zinn tento zákon za významný faktor ztráty alternativních a komunitních médií a možná i ztráty veřejné kontroly nad informacemi. Podle něj tato legislativa umožnila velkým hráčům ještě více posílit svůj vliv. V roce 1983 ovládalo většinu amerických médií 50 firem. Do roku 1992 tento počet klesl na polovinu a do roku 2000 na pouhých šest. Dnes je to ještě méně.
Dopad na společnost
Moc, kterou těchto pět korporací drží, má obrovské důsledky. Tyto firmy určují, jaké zprávy se dostanou k veřejnosti, jaké příběhy se vypráví v Hollywoodu a jaké knihy čteme. Přestože jednotlivé značky působí nezávisle, ve skutečnosti slouží zájmům stejných elit.
Tato koncentrace moci udržuje status quo. Média nás odvádějí od závažných problémů, zatímco nabízejí drobné estetické rozdíly, které udržují iluzi volby.
Proč na tom záleží?
Tento trend není omezen pouze na média. Podobné procesy lze pozorovat i v dalších odvětvích, jako jsou farmaceutika, energetika nebo výroba. Koncentrace moci v rukou několika málo společností přináší řadu výzev, zejména v oblasti rozmanitosti nabídky a dostupnosti alternativ.
Jako „spotřebitel“ médií je důležité se zajímat, kdo stojí za obsahem, který konzumujeme, a přemýšlet o tom, jaké zájmy ovlivňují prezentované informace.
Budoucnost médií totiž bude záviset na podpoře rozmanitosti a vytváření prostoru pro menší a nezávislé hlasy, které mohou přinášet nové perspektivy – například prostřednictvím platforem, jako je Médium.cz.
Reference:
Second Thought. (2020, August 28). Capitalism and Monopolies: How five companies control all US media [Video]. YouTube. https://www.youtube.com/watch?v=A1_lCe3vyyc
