Článek
„Budu spát, až budu mrtvá.“
Stydím se přiznat, že to byla fráze, kterou jsem dříve používala, ať už k ospravedlnění práce do dvou hodin ráno kvůli termínu, nebo k odeslání ještě jednoho e-mailu, či k vynechání jídla, protože „nemám čas.“
Zjistila jsem však na vlastní kůži, že tento „vtip“ není vůbec vtipný. Data z 2024 Mercer Global Talent Trend Report to potvrzují. Tato robustní studie, která zahrnovala více než 12 000 účastníků z celého světa, ukazuje, že 82 % pracovní síly je ohroženo vyhořením. Mezi hlavní příčiny patří nadměrné pracovní zatížení, vyčerpání a finanční stres.
To je toxická produktivita v kostce – nezdravá posedlost být neustále produktivní, často na úkor našeho duševního a fyzického zdraví, vztahů a celkové kvality života. Tento postoj je běžný v dnešní pracovní kultuře, kde je neustálá produktivita oslavována, a někdy dokonce očekávána. Ale tento způsob myšlení není jen škodlivý - je nebezpečný.
Porozumění kořenům toxické produktivity
Toxická produktivita je složitý fenomén, který vychází z psychologických a společenských faktorů. Normy produktivity jsou hluboce zakořeněny v naší psychice díky prostředí, ve kterém jsme vyrůstali – prostředí, které tvrdou práci spojuje s ctností a odpočinek s leností. Tento postoj je dále posilován kulturou, která podporuje perfekcionismus a kde je vlastní hodnota jednotlivce spojována s jeho úspěchy.
Sociální média zesilují tlak toxické produktivity tím, že vytvářejí neustálý pocit konkurence. Výzkumy ukazují, že srovnávání se s ostatními je spojeno s nízkým sebevědomím a depresí, přičemž nejvíce postiženy jsou ženy. Tento tlak přispívá k workoholismu, který se objevuje jako způsob zvládání úzkosti nebo nízkého sebevědomí, kdy „zaneprázdněnost“ slouží jako rozptýlení od negativních myšlenek a pocitů.
Pandemie tyto tendence ještě zhoršila, protože mnoho lidí využívalo práci jako způsob, jak si udržet pocit kontroly a účelu v nejistých časech. V době, kdy hrubý domácí produkt (HDP) uprostřed krize prudce klesal, zastaralé metriky produktivity vyvolaly iracionální obavy z ekonomického kolapsu. Místo toho, abychom si uvědomili, že svět čelí zdravotní krizi a že to není „business jako obvykle,“ došlo k urychlenému tlaku na návrat k před pandemickým úrovním HDP.
Kromě toho vzestup generativní umělé inteligence (gen AI) dále zkresluje naše představy o produktivitě. Ptám se vás: Pokud je gen AI tady, aby nám ušetřila čas v minutách a hodinách, jak budeme měřit produktivitu? Pokud někdo dokončí svou práci dříve díky AI, neměl by být za to odměněn? Toxická produktivita nikdy neskončí – a možná se ještě zhorší – pokud nezačneme měřit dosažené cíle, místo odpracovaných hodin.
Éra přehánění všeho
Lidé už nyní bojují s plněním základních pracovních povinností, a když k tomu přičteme ohromný 192% nárůst týdenních schůzek po pandemii, stává se to ještě obtížnější. Přeháníme to se schůzkami, sdílením informací a spoluprací – což jsou jedny z nejhorších pracovních návyků, které pandemie přinesla. Přestože dlouhodobě panuje názor, že více odpracovaných hodin znamená vyšší produktivitu, data a výzkumy ukazují opak.
Workforce Index od Slacku, který analyzoval více než 10 000 kancelářských pracovníků po celém světě, zjistil, že „zaměstnanci, kteří se cítí povinni pracovat přesčas, vykazují o 20 % nižší produktivitu.“ Také trpí „2,1krát vyšším stresem souvisejícím s prací, 1,7krát nižší spokojeností s pracovním prostředím a 2krát větším vyhořením.“
Laura Giurge, profesorka na London School of Economics, zkoumá dopady „časové chudoby,“ což znamená mít příliš mnoho věcí na práci a nedostatek času na jejich dokončení. Výzkum Giurge zjistil, že zaměstnanci, kteří pracovali o víkendech a svátcích místo standardního rozvrhu pondělí až pátek od 9 do 17 hodin, vykazovali sníženou vnitřní motivaci. Práce mimo pracovní dobu vedla k tomu, že lidé přemýšleli o lepším využití svého času – což vedlo k vyšší fluktuaci.
Výzkum společnosti Atlassian odhalil, že 78 % respondentů má problém dokončit svou práci kvůli nadměrným schůzkám, přičemž šokujících 67 % lidí na úrovni ředitelů a výše uvádí, že kvůli přetížení schůzkami musí pracovat přesčas. 76 % respondentů se cítí vyčerpaných po dnech plných schůzek a 80 % věří, že by byli produktivnější s méně schůzkami.
Stigmatizace odpočinku
Bohužel„odpočinek“ je ve většině pracovišť špatným slovem. „Hrdinská kultura“ oslavuje ty, kteří zůstávají dlouho v práci, vynechávají dovolené a pracují o víkendech. Tato filozofie vytváří prostředí, kde je odpočinek vnímán jako slabost nebo nedostatek závazku.
Přestože jsou dobře známy výhody čerpání volna – včetně snížení stresu, zlepšení duševního zdraví a zvýšení produktivity po návratu – několik studií ukazuje, že zaměstnanci trpí nedostatkem dovolené. Podle každoročního globálního průzkumu společnosti Expedia mezi 11 500 zaměstnanci celosvětově 62 % respondentů necítí, že mají dostatek času na odpočinek nebo pauzy.
Podle 2024 PTO Report od fintech společnosti Sorbet se trvale podhodnocuje využívání dovolené. Zaměstnanci v roce 2023 využili v průměru pouze 10 dnů dovolené. Studie také zjistila, že ženy v USA se o 19 % méně cítí komfortně při čerpání dovolené než jejich mužské protějšky. Není divu, že američtí pracovníci pociťují důsledky nedostatku dovolené.
Pew Research zjistil, že 49 % lidí, kteří nevyužívají své celé volno, se obává, že se jim práce nakupí, 43 % by se cítilo špatně kvůli tomu, že by jejich kolegové museli převzít jejich úkoly, a 19 % se obává, že čerpání volna by mohlo poškodit jejich šance na povýšení.
Zpráva ze Slacku také zjistila, že „polovina všech kancelářských pracovníků říká, že si během pracovního dne téměř nikdy nebo nikdy nedávají pauzy.“ Globální průzkum společnosti Compass Group o stravování na pracovišti z roku 2023 zjistil, že jedna třetina zaměstnanců na celém světě jí o samotě. „Jíst u stolu“ může znít jako další trend na TikToku, ale přináší vážné následky. Výzkum zjistil, že stravování o samotě významně zvyšuje depresivní příznaky a lidé, kteří seděli déle než osm hodin denně bez fyzické aktivity, měli riziko úmrtnosti podobné riziku spojenému s obezitou a kouřením.
Vliv stresu a neustálé dostupnosti
Neustálá přítomnost technologií, jako jsou chytré telefony a e-maily, způsobuje, že lidé mají pocit, že musí být k dispozici 24/7. Tento fenomén, nazývaný „always-on culture“ (kultura neustálé dostupnosti), má neblahý vliv na duševní zdraví pracovníků. Studie ukazují, že neustálé připojení k pracovním nástrojům vede k vyššímu stresu, horšímu spánku a zvýšenému riziku vyhoření.
Laura Giurge ve svém výzkumu o časové chudobě také zjistila, že neustálé připojení vede k tomu, že lidé těžko rozlišují mezi pracovní a osobní dobou. „Čím více je pracovní čas nejasný, tím větší tlak lidé cítí a tím méně se cítí produktivní,“ řekla Giurge.
Prostředí podporující zdravou rovnováhu mezi pracovním a osobním životem je zásadní. Zpráva společnosti Buffer o stavu „práce na dálku“ za rok 2023 odhalila, že 25 % pracovníků na dálku má problém „odpojit se“ od práce po pracovní době.
Cesty k produktivitě a štěstí
Po vlastní zkušenosti s vyhořením vím, že práce tu pro vás nebude, až ji budete opravdu potřebovat. Také jsem viděla příběhy manažerů, kteří zasvětili svůj život neustálé produktivitě, jen aby podlehli tichému a neúprosnému stresu, který je připravil o zdraví a někdy i život. Tato realita mi otevřela oči a přinutila mě si uvědomit, jak snadno se můžeme ztratit ve světě, který oslavuje jen výsledky a ignoruje lidskost. Teď vím, že některé hodnoty, jako je zdraví a rovnováha, nelze obětovat ani pro nejvyšší kariérní cíle.
Reference:
Beshay. (2024, April 14). More than 4 in 10 U.S. workers don’t take all their paid time off. Pew Research Center. https://www.pewresearch.org/short-reads/2023/08/10/more-than-4-in-10-u-s-workers-dont-take-all-their-paid-time-off/#:~:text=When%20workers%20who%20don't,they%20took%20more%20time%20off.
Falk, S. (2023, July 27). Understanding the power of intrinsic motivation. Harvard Business Review. https://hbr.org/2023/03/understand-the-power-of-intrinsic-motivation
Giurge, L. M., Whillans, A. V., & West, C. (2020). Why time poverty matters for individuals, organisations and nations. Nature Human Behaviour, 4(10), 993–1003. https://doi.org/10.1038/s41562-020-0920-z
Moss, J. (2024, November 13). Let’s end toxic productivity. Harvard Business Review. https://hbr.org/2024/11/lets-end-toxic-productivity?tpcc=orgsocial_edit&utm_campaign=hbr&utm_medium=social&utm_source=linkedin
Slack. (n.d.). The surprising connection between after-hours work and decreased productivity. Slack. https://slack.com/blog/news/the-surprising-connection-between-after-hours-work-and-decreased-productivity
Work Trend Index | Will AI fix work? (n.d.). https://www.microsoft.com/en-us/worklab/work-trend-index/will-ai-fix-work
