Článek
Fotka, která spustila lavinu
Můj bratranec Filip si otevřel malou kavárnu. Požádal mě, jestli bych mu mohla pomoct s propagací, prý stačí pár fotek na Instagram. Vyfotili jsme se u výdejního okénka, s dortíkem v ruce a nápisem „Nejlepší pomocnice“. Do pěti minut jsem měla pod fotkou dvacet lajků a první komentář: „Vám to spolu sluší!“. Nevinná poznámka od kamarádky. Jenže to viděl i můj manžel.
Telefonát, který zamrazil
„Kdo to je? A proč máš ruku na jeho rameni?“ ozvalo se do telefonu ledovým tónem.
Než jsem stačila odpovědět, spustila se lavina obvinění, že mu lžu, že už mě dlouho podezříval a že tohle je důkaz. Stála jsem mezi zákazníky v kavárně, s dortem v ruce a chtělo se mi smát i brečet zároveň. Snažila jsem se mu vysvětlit, že je to Filip, můj bratranec, se kterým jsme vyrůstali, ale v tu chvíli nechtěl slyšet nic.
Překvapivý obrat
O pár hodin později přišel osobně. Vtrhl do kavárny, tvářil se jako detektiv a už od dveří volal: „Kde je ten pán?“ Filip vyšel zpoza pultu s úsměvem a natáhl ruku: „Vy musíte být Martin, konečně vás poznávám! Já jsem její bratranec.“ Manžel zbledl. Otočil se ke mně s výrazem člověka, který právě pochopil, že se ztrapnil před celou kavárnou. Zmohl se jen na větu: „Já… já myslel, že…“. A pak se všichni rozesmáli.
Z trapasu lekce do života
Doma se mi pak omluvil a sám uznal, že by měl víc důvěřovat a míň číst komentáře na sociálních sítích. Já si zase uvědomila, že i malá nepozornost může spustit bouři, když se k ní přidá fantazie a internet. Dnes se tomu smějeme. A když přidám fotku s kýmkoliv z rodiny, vždycky dopíšu: „Ano, je to příbuzný!“. Pro jistotu.
