Článek
Na dovolenou jsme se těšili celý rok
S manželem Petrem jsme spolu osmnáct let. Děti už máme dospělé, a tak jsme si loni řekli, že konečně pojedeme někam jen sami dva. Vybrali jsme si desetidenní pobyt na řeckém ostrově, kam jsem se chtěla podívat už dávno. Nebyla to nejlevnější dovolená, ale rozhodli jsme se, že si ji po letech práce dopřejeme.
Každý měsíc jsme si odkládali část peněz stranou. Já jsem se těšila na moře, Petr zase na to, že nebude muset deset dní řešit práci. V lednu jsme zájezd objednali a zaplatili zálohu. Rezervace byla na dvě osoby a všechno vypadalo v pořádku.
Asi měsíc před odletem mi Petr řekl, že jeho maminka by také potřebovala někam vyrazit. Bylo jí sedmdesát tři let a od té doby, co měl jeho otec zdravotní potíže, se skoro nikam nedostala. Souhlasila jsem, že bychom jí mohli koupit nějaký kratší pobyt nebo jí přispět na lázně. Tím pro mě rozhovor skončil.
V cestovní kanceláři přišlo překvapení
Dva týdny před odletem jsem šla kolem pobočky cestovní kanceláře a napadlo mě, že se zeptám na podrobnosti ohledně zavazadel. Pracovnice si vyhledala naši rezervaci a požádala mě o jméno cestujícího.
Když jsem řekla své jméno, chvíli hledala a potom se zarazila. Vysvětlila mi, že v aktuální rezervaci už nefiguruji. Před několika dny totiž proběhla změna účastníka zájezdu.
Místo mě měla letět Petrova maminka.
Nejdřív jsem si myslela, že jde o nějaký omyl. Jenže pracovnice mi ukázala potvrzení změny, kterou Petr vyřídil osobně. Všechno bylo zaplacené a připravené k odletu.
Z kanceláře jsem odcházela s pocitem, že jsem právě zjistila něco, co se přede mnou mělo ještě nějakou dobu tajit.
Manžel už měl všechno promyšlené
Když Petr přišel večer domů, zeptala jsem se ho, jestli mi nechce něco říct o naší dovolené. Nejdřív dělal, že neví, o čem mluvím. Teprve když jsem zmínila návštěvu cestovní kanceláře, přiznal pravdu.
Jeho maminka si prý potřebuje odpočinout a on jí chtěl udělat radost. Otec se po nedávném pobytu v nemocnici stále zotavoval a ona se o něj celé měsíce starala. Petr proto usoudil, že bude nejlepší, když s ní pojede k moři on.
Zeptala jsem se, proč mi to neřekl. Odpověděl, že se bál, že bych nesouhlasila.
Pak přišla věta, která mě zasáhla ještě víc než samotná změna rezervace. Petr totiž počítal s tím, že během jejich dovolené budu chodit k jeho otci, připravovat mu jídlo a pomáhat mu s běžnými věcmi. Vždyť mám podle něj stejně volno, protože jsem si na ten termín vzala dovolenou v práci.
Najednou jsem pochopila, že si naplánoval odpočinek pro sebe a svou matku, zatímco mně přidělil deset dní péče o jeho otce. A ani se mě nezeptal.
Tentokrát jsem odmítla ustoupit
Petr se snažil všechno vysvětlovat. Tvrdil, že příště pojedeme spolu a že teď jde hlavně o jeho maminku. Jenže já proti ní vůbec nic neměla. Dokonce mi jí bylo líto, protože péče o nemocného manžela je náročná.
Vadilo mi, že Petr rozhodl o našich společných penězích, zrušil moji dovolenou a automaticky předpokládal, že se přizpůsobím.
Řekla jsem mu, že o jeho otce se samozřejmě může postarat rodina, ale ne způsobem, který si vymyslel za mými zády. Pokud chce s maminkou odjet, musí zajistit péči jinak. A také chci vrátit peníze, které jsem na zájezd našetřila já.
Následující dny byly nepříjemné. Petr mi vyčítal, že myslím jen na sebe, a jeho maminka se cítila provinile, když se dozvěděla, co se stalo. Nakonec sama řekla, že nikam nepojede, pokud kvůli tomu máme doma takové problémy.
Dovolená nakonec dopadla úplně jinak
Petr se pokusil rezervaci znovu změnit, ale cestovní kancelář už návrat mého jména nedokázala bez dalších nákladů zařídit. Zájezd nakonec využil s maminkou. Jeho otec zůstal po domluvě s rodinou doma a péči si mezi sebou rozdělili Petrův bratr a placená pečovatelská služba.
Já jsem si původně plánované volno nechala. Našla jsem si malý penzion na Šumavě a odjela na několik dní sama. Poprvé po dlouhé době jsem nemusela řešit, co bude kdo jíst, kam pojedeme ani co je potřeba zařídit.
Když se Petr vrátil, omluvil se. Přiznal, že celou situaci vyřešil špatně a že měl se mnou mluvit dřív. Peníze za moji část zájezdu mi postupně vrátil ze svého účtu.
Dodnes mě mrzí, že jsme na vysněnou dovolenou neodjeli společně. Ještě víc mě ale překvapilo, jak samozřejmě manžel počítal s tím, že můj čas může naplánovat za mě.
Jeho mamince jsem odpočinek přála. Jen jsem nečekala, že ho budu muset zaplatit vlastní dovolenou.
