Smekám před Vojtěchem Kačenou: borec, který vrátí Zbrojovku na vrchol

Když slyším jméno Vojtěch Kačena, vybaví se mi člověk, který se jen tak nevzdává. Triatlonista, který překonal těžký úraz, a přesto se vrátil do závodního tempa. To chce neskutečnou sílu, nejen fyzickou, ale hlavně v hlavě. Smekám klobouk před jeho vůlí i pokorou.

Vojtěch Kačena je pro mě ztělesněním síly a odhodlání. Člověk, který v životě dokázal to, co většina z nás považuje za nemožné. Nejenže se prosadil v byznysu – je zakladatelem úspěšné skupiny Second Foundation, ale především je to výjimečný sportovec, který si sáhl na dno a znovu se zvedl.

Kačena je totiž Ironman – a to doslova. V jednom ze svých závodů se umístil na druhém místě ve své kategorii a celkově skončil 25., což je výkon, který budí respekt i mezi profesionály.
Jeho časy v Malajsii byly obdivuhodné:

To by samo o sobě stačilo jako důvod k obdivu. Jenže Vojtěch Kačena má za sebou i příběh, který bere dech.

Při tréninku ho srazilo auto. Utrpěl zlomeniny obratlů a dlouho to vypadalo, že jeho sportovní kariéra skončila. Viník nehody ujížděl z místa činu, a Vojtěch tak zůstal se svým zraněním a bolestí sám.
Ale nevzdal se. Krok za krokem, s obrovskou vůlí a disciplínou, se dokázal vrátit do plného tréninku. Postupně se dostal zpět mezi špičku a znovu závodil v Ironmanu.

Tohle není jen příběh o sportu. To je příběh o člověku, který si dokázal, že limity existují jen v hlavě.

Dnes je Vojtěch Kačena novým majitelem fotbalového klubu Zbrojovka Brno. A stejně jako v Ironmanu, i tady má jasný cíl – vrátit klub do první ligy. Nejen to – chce postavit nový stadion a moderní tréninkové centrum.
A co je na tom nejvíc obdivuhodné? Plánuje to z vlastních prostředků, bez veřejných dotací.

Je to vize, která zní jako sen – ale kdo jiný by to mohl dokázat než člověk, který už jednou porazil osud?

I když by mohl působit jako „velký hráč“, Vojtěch Kačena zůstává skromný, sympatický a lidský. Nepůsobí jako někdo, kdo se potřebuje předvádět – spíš jako člověk, který věří ve smysl své práce a dělá věci pořádně.

Možná i proto působí jeho příběh tak silně.
Není to jen o výkonech, ale o přístupu k životu.

Držím mu palce – za všechny fanoušky, co milují Brno, fotbal a poctivou práci.