Článek
Italové to dokázali. Jejich kuchyně byla v prosinci 2025 zapsána jako první na světě na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Nejde jen o pizzu nebo těstoviny – oceněny byly tradiční postupy, rodinné rituály a regionální rozmanitost, které se předávají z generace na generaci.
1. Kuchyně jako součást každodenního života
V Itálii není jídlo jen palivo – je to čas pro rodinu a společenský rituál.
- Společné obědy a večeře jsou běžné i ve všední den.
- Recepty se předávají z generace na generaci.
UNESCO oceňuje sociální a kulturní hodnotu jídla, nejen chutě.
2. Každý region vaří jinak
Italská kuchyně není jednotná, každý region má své speciality:
- Neapol – pizza, přísně podle tradice
- Řím – jednoduché těstoviny, např. carbonara nebo cacio e pepe
- Boloňa – ragù a čerstvé široké těstoviny
- Sicílie – ryby, mořské plody, sladkokyselé chutě
- Sever Itálie – risotto, máslo a maso
Pravidlo je jasné: jiné město = jiné jídlo.
3. Neapolská pizza má vlastní pravidla
Pizza v Neapoli je náboženství a UNESCO ji chrání samostatně.
Patří sem:
- dlouze kynuté těsto
- pec na dřevo
- rajčata San Marzano
- mozzarella di bufala
Experimenty? V Neapoli se považují za nevhodné.
4. Carbonara není všude stejná
Římská carbonara obsahuje:
- vejce
- guanciale (vepřový líček)
- pecorino
- černý pepř
Žádná smetana
Žádná slanina
Žádná cibule
Jinde v Itálii ji upravují, ale pravá římská je takto tradiční.
5. Tradičně udržitelná kuchyně
Italská gastronomie je historicky:
- sezónní
- lokální
- „zpracuj všechno“ (od slupky po vývar)
Dnešní zero waste trendy jsou tam vlastně starý rodinný standard.
6. UNESCO kandidatura
Itálie dlouhodobě usiluje o to, aby byla italská kuchyně jako celek zapsána na seznam UNESCO.
- Možná jednou ano
- Zatím ne
Už dnes jsou ale zapsané konkrétní gastronomické tradice, například neapolská pizza.
7. Nejde jen o recepty, ale o kulturu
UNESCO oceňuje:
- vztah k jídlu a stolování
- rodinné tradice
- předávání znalostí
- regionální identitu
Nepovažuje za podstatné: nejlepší pizzu nebo luxusní restaurace.
Zajímavosti, které UNESCO ocenilo
- Jídlo se jí pomalu a společně
- Recepty se předávají z generace na generaci
- Každý region má vlastní druh chleba
- Itálie má přes 300 chráněných potravin (DOP, IGP)
- Existují stovky druhů těstovin, každý s konkrétním účelem
Proč je to důležité i pro Čechy?
Italská kuchyně připomíná, že nejde o luxus, ale o jednoduchost, kvalitní suroviny a čas strávený u stolu – něco, co máme s Italy společného víc, než si myslíme.
Zdroje:
Novinky.cz – článek o tom, že italská kuchyně byla uznána jako nehmotné kulturní dědictví UNESCO.
