Článek
Pamatuju si tu atmosféru v roce 2021. Spousta lidí říkala: „Stačí, Babiše už nechceme. Dejme šanci Spolu, bude líp.“ Jenže je rok 2025 a líp fakt není. Stačí se podívat kolem sebe – drahé bydlení, ceny v obchodech vysoko, daně taky nikdo nesnížil, spíš naopak.
A teď koukám na čísla. ANO má podle průzkumů kolem 33 %, koalice Spolu spadla někam k 19 %, a třeba ve středních Čechách dokonce přišla o třetinu voličů oproti minulým volbám. To není drobnost, to je obrovský odliv důvěry. SPD i STAN mají něco kolem 12 %, Piráti sotva 9 %. Prostě lidi hledají, komu ještě věřit – a moc možností tam není.
Někdo řekne: „Jak můžete zase chtít Babiše? Vždyť už tu byl!“ Ale ono to není jen o něm. Je to spíš vzkaz: „Takhle to fakt nejde.“ Vláda, která měla být tou nadějí, prostě nenaplnila očekávání. A člověk, když pořád slyší sliby a pak vidí prázdné peněženky a problémy v nemocnicích, školství nebo dopravě, tak se nedivím, že si řekne: radši něco jiného.
Mně osobně vadí hlavně ta arogance. Místo aby politici přiznali, že se jim něco nepovedlo, tak si jedou pořád tu svoji písničku. A volič mezitím čeká, jestli se mu zlepší život. No a když se nezlepší, tak zkusí jinou možnost. To je logické.
Volby 2025 tak podle mě nejsou jen o tom, kdo bude premiér. Jsou o tom, že lidem fakt došla trpělivost. Už nechtějí poslouchat výmluvy a hádky, chtějí výsledky. A jestli jim je nedá tahle vláda, dají šanci jiné.
A teď je otázka: bude to lepší, nebo horší? To nikdo neví. Ale jisté je jedno – signál od lidí je jasný.
Jsem velmi zvědavá jak to celé dopadne. Jedno je jasné vždy bude někdo spokojen a jiný bude zklamán, ale tak to je. Hlavní je to nehodit za hlavu a odvolit. Vždyť to zabere jen pár minut času.
