Článek
V prvním díle jsem popsal, co mě vedlo k přemýšlení o přechodu ze spalovacího do elektrického auta.
Nyní se budu zabývat procesem výběru, koupě, dovozu a předání auta a také prvními servisními náklady.
Jak víte z předchozího dílu, jsem ženatý a máme dvě děti. Už ne mimina, ale ještě ne teenagery. Není tedy už třeba nějak zvlášť velkého zavazadlového prostoru (kočárek, přenosná postýlka apod.) a zároveň zatím ještě není potřeba řešit velikost místa na nohy pro osoby sedící na zadních sedadlech.
Syn hraje závodně florbal, takže místo pro jeho sportovní potřeby nezabere příliš prostoru. Já jsem golfista, takže jsem potřeboval, aby se mi do kufru vešel bag, vozík a boty. Manželka s dcerou se žádnému sportu aktivně nevěnují.
Jediné, co bylo potřeba vzít v potaz, byla nějaká ta dovolená, kdy alespoň na letiště je potřeba dojet s určitým množstvím zavazadel.
Než jsem se v květnu 2024 vydal s manželkou na výlet půjčenou Teslou, přemýšlel jsem o následujících autech: Superb, Alfa Romeo Stelvio nebo Guilia, příp. VW Arteon. Chtěl jsem něco, co vypadá relativně dobře a aspoň jednou za život jsem si chtěl dopřát auto, které nabídne minimálně 200kW. U každého z výše uvedených modelů se mi ale něco nezamlouvalo. Ať už to byl slabší výkon, pořizovací cena s ohledem na stáří a nájezd, oblíbenost u zlodějů aut (nemám garáž ani neparkuju na hlídaném parkovišti), velikost zavazadelníku a/nebo nákladnost servisu, případně známé poruchy a závady (a jejich finanční náročnost). Pak jsme vyzkoušeli Teslu a v podstatě bylo jasno. Zejména díky očekávaným nákladům, které vycházejí hluboko pod výše uvedenými auty. Chtěl jsem ale auto, které bude už vyrobené v Číně, protože americkou verzi jsem měl půjčenou a měl jsem s ní jediný velký problém - nepohodlnost sedaček. Po hodině jízdy se v tom nedalo sedět (tím nechci říct, že ta sedadla budou nepohodlná pro všechny, manželka si třeba na posed nestěžovala). Kolega z práce, kterého jsem zmiňoval v prvním díle a který má Model Y, tedy vyrobený v Berlíně, má sedačky, ve kterých se sedí dobře. Vycházel jsem tedy z předpokladu, že auta určená pro evropský trh (tzn. auta z Berlína nebo Šanghaie) budou mít sedačky uzpůsobené evropským zadnicím, a ne těm obřím americkým. V Berlíně se „trojka“ nevyrábí. Buď jsou k dispozici tedy auta americká (VIN začíná kódem 5YJ) nebo auta z Číny (VIN začíná LRW). Tento předpoklad se i potvrdil, díky bohu.
Moje požadavky na auto byly následující:
Tesla Model 3 Long Range, rok výroby 11/2021 a mladší (tzn. auto po faceliftu s tepelným čerpadlem vyráběné v Číně), najeto do 100tis. km (ideálně do 75tis., aby i na auto byla ještě chvíli tovární záruka; ta je do 80tis., a na baterku a motory do 192tis. km), ne po totálce nebo po nějaké obří škodě.
Auta s nájezdem do 80tis. km se ale nepotkávala s mým rozpočtem (800tis. Kč), takže jsem věděl, že budu muset koupit auto, na které už nebude tovární záruka.
Hledal jsem na různých inzertních portálech, ale nic, co by mě nějak zvlášť zaujalo, jsem nenašel. Tohle období hledání trvalo zhruba měsíc. Auta, která se mi zamlouvala (byla tuším tři), jsem si vždycky projel na cebii a na každé z nich vyplavala nějaká zásadní škoda, která mohla mít vliv na budoucí servisní potřebu nebo dokonce na ovladatelnost auta.
Oslovil jsem také dva soukromé dovozce, ale tam jsem také nepochodil. Napsal bych o nich víc, ale mám pocit, že bych si akorát tak koledoval o trestní oznámení, takže to zveřejňovat nebudu. Ve zkratce asi můžu říct, že se mi jejich způsob dovozu příliš nezamlouval.
Nakonec jsem objevil inzertní server carvago. Po několika dnech hledání jsem našel auto, které se mi líbilo a přes cebii prošlo bez vážných záznamů. Auto bylo ze Švédska, po prvním majiteli, nejeto mělo podle inzerátu 80tis. km (reálně o 10tis. km víc, za což jsem usmlouval mírnou slevu) a bylo 2,5 roku staré (vyrobeno 12/2021 v Číně). Výhodou koupě v carvagu je (alespoň já to tak vnímám), že dávají na auto záruku půl roku nebo 10tis. km podle toho, co nastane dřív, a tak jsem měl aspoň jakous takous jistotu, že nějakou zásadní chybu bych mohl řešit v rámci reklamace.
Nyní popíšu, jak to celé probíhalo v létě roku 2024. Není mi známo, jak celý proces probíhá dnes, nebo jak bude probíhat v budoucnu. Alespoň pro představu bych to zde ale chtěl zmínit.
Auto jsem tedy vybral, načež se rozjel následující sled událostí. Do dvou dnů do bazaru dorazil smluvní technik, který auto detailně nafotil (poslal cca 40 fotek se všemi detaily), ověřil papíry, provedl testovací jízdu a sepsal elaborát na jednu celou stránku A4, na jehož konci bylo doporučení, zda vozidlo koupit či nikoliv. Resumé znělo - koupě doporučena. Pokud si řeknete, že tohle doporučení dávají určitě na všechna auta, tak si myslím, že tomu tak není. Vzhledem k tomu, že standardně dávají na auto záruku 1/2 roku nebo 10tis. km a zákazník má možnost si přikoupit delší nevěřím, že by měli zájem na tom, prodat člověku totální střep. Kupující má pak 24hod. na rozmyšlenou. Já příliš neváhal a řekl jsem si, že do toho půjdu. V bance jsem tedy promptně vyřídil úvěr a uhradil celou sumu. Každé dva až tři dny jsem z carvaga měl telefonát nebo alespoň SMS, abych věděl, v jaké fázi se proces koupě, převozu a přihlášení nachází. Auto jsem objednával začátkem července 2024 a dle vyjádření carvaga bylo reálné, že bych jej měl dostat do konce měsíce. Resp. do 20 prac. dnů. To mi vyhovovalo, protože 15. srpna jsme měli v plánu vyrazit na dovolenou do Holandska a chtěl jsem tuhle cestu podniknout už v novém autě.
Jak jsem zmínil, ze strany carvaga nemůžu na úroveň komunikace a předávání informací říct jedinou připomínku. Opravdu jednání na jedničku s hvězdičkou. Nicméně, proces převozu a přihlášení se protáhl, a tak se stalo, že jsem auto přebíral až 14. srpna. Naštěstí se to stihlo před odjezdem na dovolenou, ale člověk by byl klidnější, kdyby se s autem před takhle dlouhou cestou měl šanci trochu sžít. Na předání jsem si vzal s sebou kolegu teslistu, aby mi pomohl auto prohlédnout a provedl mě procesem přidání majitele do aplikace, ve které auto spravujete. Zásadní nedostatky jsme při předání neodhalili, tedy jsem auto převzal, ofotil občanku, řidičák a kupní smlouvu a odeslal do Tesly, aby mi auto v appce přiřadili.
Proces přiřazení auta se ale před odjezdem nestihl dokončit, objevila se tam nějaká chyba, k jejíž nápravě došlo až po návratu z dovolené, takže celou naší dovolenou jsem byl odkázán na nabíječky jiných poskytovatelů, což se promítlo do celkové ceny za energii. Obecně totiž platí, že Tesla majitelům svých aut nabízí lepší ceny za dobíjení na svých nabíječkách. Možnost nabíjet na dlouhých cestách za výrazně lepší cenu, než nabízejí poskytovatelé třetích stran, mi přijde jako benefit v podstatě k nezaplacení.
Pomalu se dostávám k informaci, na kterou někteří možná čekají a sice k vyčíslení nákladů za energii na dovolené. Během celé dovolené jsme najezdili celkem 2600 km (cesta tam i zpět a k tomu nějaké ježdění po výletech v rámci Holandska) a stálo nás to 4750 Kč, což přepočteno na peníze vychází na 1,83Kč/km, vše v rámci rychlostních limitů dané země (pozn. aut.: s jednou výjimkou, kterou holandská administrativa ocenila na 44EUR za 4 km/h nad limit). Pro porovnání, s jihokorejcem jsem jezdil dlouhodobě za 3Kč/km, takže jen za benzín bychom bývali utratili víc jak 7800Kč (a to ještě s cenami na našich benzínkách, v Holandsku a Německu by to vyšlo dráž). Odhaduju, že kdybych mohl používat nabíječky Tesly, mohli bychom se s náklady na energii dostat i ke 4000Kč, protože mám pocit, že v Holandsku stála tehdy kWh něco kolem 0,25EUR.
Tolik první vyčíslení nákladů na elektromobilu. Dá se tedy říct, že i když nedobíjíte za úplně nejnižší ceny, které na trhu jsou, pořád jezdíte s nižšími náklady na km než se spalovacím autem. Tedy takhle, pokud máte auto s rozumným aerodynamickým odporem a tím i přijatelnou spotřebou. Jste-li však velmi akční, jezdíte často na dlouhé cesty nebo po cestách, kde po trase nemáte žádnou rychlou nabíječku, a přitom máte auto velikostně a spotřebou přibližujícímu se menšímu BVP si můžete přečíst na kamarádově blogu. :)
Dostávám se pomalu k závěrečnému bodu tohoto dílu a sice k servisním nákladům.
Ihned, jakmile jsme se vrátili z Holandska, jsem se objednal do servisu TeslaDave v Pelhřimově na prohlídku, aby auto zkontrolovali a případně řekli, co je potřeba vyměnit, opravit nebo jestli za sebou třeba nemá nějakou dobře ukrytou totálku. Do oficiálního servisu byly a jsou dlouhé čekací lhůty. Tady byli schopni auto do 10 dnů přijmout. Výsledek prohlídky byl, že auto je v zásadě ok, jen bude nutné ve velmi blízké době vyměnit přední ramena (to je „nemoc“ všech Tesel, že jim ramena odcházejí poměrně rychle) a srovnat geometrii. Nebylo na co čekat. Kontaktoval jsem carvago s tím, že v nezávislém servisu mi odhalili závadu na předních ramenech a že tuto skutečnost reklamuju jako skrytou vadu o které jsem při koupi nebyl spraven a žádám odstranění závady. Odpověděli mi, že TeslaDave není autorizovaný servis a že potřebují tohle potvrdit z autorizovaného servisu, vč. odhadu nákladů na opravu. Objednal jsem se tedy na servis do Čestlic, a ač se mi to často nestává, měl jsem dávku štěstí, neboť mi termín dali poměrně rychle. Auto prohlédli, potvrdili „ramena na odpis“ a vystavili doklad o odhadu ceny na 42tis. Kč. Tento doklad jsem obratem předal do carvaga. Zase poměrně rychle jsem od nich dostal odpověď, že reklamaci uznávají jen v polovičním rozsahu, jelikož se jedná o spotřební materiál. Možná, že kdybych se pustil do nějakého sporu s právníkem v zádech, dalo by se to asi uhrát na celou sumu. Přišlo mi ale důležitější opravit auto, takže jsem se k tomu postavil dle známého úsloví o vrabci v hrsti a holubovi na střeše. Následně jsem se v TeslaDave domluvil na výměně a seřízení rozhozené geometrie a cena byla stanovena na 27tis. Žádné další náklady na servis jsem nevynaložil. Resp. musel jsem koupit nové pneu a auto nechat přezout (ale to jsou položky, které se musí řešit u každého auta, tudíž je do mimořádných servisních nákladů nepočítám). Celkový účet za servis v roce 2024 byl tedy 6.000,- (po odečtení toho, co jsem vyreklamoval). U ojetiny to považuju za dobrou hodnotu.
Do konce roku 2024 jsme žádnou extra velkou cestu neabsolvovali, proto jsem se vždy snažil nabíjet u obchod. domu, který mám kousek od místa bydliště a kde je cena pomalého nabíjení 5,90/kWh. Je to ta nejlevnější, jaká se dá na veřejných nabíjecích stanicích najít. Díky tomu jsem se s nájezdem a náklady na energii do konce roku 2024 dostal na tyto hodnoty: září: 1100 km a 1,3Kč/km; říjen: 1500 km a 1,1Kč/km; listopad: 1400 km a 1,5Kč/km; prosinec: 2100 km a 1,3Kč/km.
Znovu opakuju, že na jihokorejci jsem jezdil nejméně za 3Kč/km. Jsem přesvědčený, že drtivá většina běžných benzínových aut jezdí za tyto, příp. horší hodnoty. Jen podotýkám, že informace z palub. počítače o spotřebě „na sto“ jsou v podstatě irelevantní. Jediný validní výpočet je vydělit sumu vydanou na palivo od posledního tankování počtem ujetých km od posledního tankování. Jinými slovy, reálnou sumu za projeté palivo vydělit reálně najetými kilometry. Stejným způsobem vypočítávám své náklady na svém autě.
Tímto jsem vyčerpal témata pro tento díl. V dalším si povíme něco o pro a proti u elektromobilů a podíváme se na mé náklady za rok 2025.
Závěrem mi dovolte vás požádat o podporu. Pokud vám článek přijde zajímavý, podělte se o odkaz na něj se svými přáteli a známými, prosím. Předem díky.
