Článek
Henry Kissinger, jeden z nejvýznamnějších amerických diplomatů a politiků poválečné éry, který zemřel ve 29. listopadu ve věku 100 let s sebou nese dosti kontroverzí. Jeho politická kariéra byla poznamenána klíčovými momenty, včetně schvalování tajných kobercových bombardování v Kambodže, či klíčová role ve sbližování USA s Čínou v následujících desetiletích.
Pro mnoho obyvatel Kambodže nebyl vliv Henryho Kissingera pouze abstraktní, ale pociťován hluboko v srdci, přetrvávající i po jeho smrti. Nášlapné miny částečně spojené s americkým zásahem, stále představují hrozbu, když dodnes explodují. V sousedních zemích Vietnamu a Laosu úředníci stále pracují na odstraňování nevybuchlých bomb z války, do níž se Kissinger před pěti desetiletími zapojil.
V letech 1969 až 1973, jako poradce pro národní bezpečnost a ministr zahraničí za prezidenta Richarda M. Nixona, řídil Kissinger kobercové bombardování velkých částí Kambodže. Americká vláda tvrdila, že tyto oblasti slouží jako útočiště komunistických povstalců z Jižního Vietnamu a severovietnamských vojáků. Historik Ben Kiernan odhaduje, že během této operace bylo na Kambodžu svrženo asi 500 000 tun bomb, přičemž obětí bylo až 150 000 civilistů.
Rozsah těchto útoků, známých jako Operace Menu, byl dlouho držen v tajnosti. Odtajněné záznamy však odhalily, že Kissinger osobně schvaloval každý z 3 875 náletů na Kambodžu. V roce 1970 na telefonickém hovoru s Nixonem dokonce nařídil masivní bombardovací kampaň, která měla zasáhnout cokoliv, co letí či se hýbe.
Historikové shodně tvrdí, že tato bombardovací kampaň přispěla k vzestupu totalitního režimu Rudých Khmerů. Během jejich čtyřleté vlády byly spáchány nesčetná zvěrstva, včetně genocidy, která postihla až 2 miliony lidí, což představovalo čtvrtinu tehdejší kambodžské populace. Mnozí z přeživších dodnes trpí traumatem.
Hun Sen, dlouholetý vůdce Kambodže, začal svou politickou kariéru jako velitel Rudých Khmerů. Tvrdí, že se k nim připojil kvůli bombardování Spojených států. Toto tvrzení podporuje i Youk Chhang, výkonný ředitel Dokumentačního centra v Phnompenhu, který uvádí, že bombardování se stalo mocným nástrojem náboru nových bojovníků.
V pozdějších letech byl Kissinger kritizován a někteří jej označili za válečného zločince. Odmítl však tuto kritiku a tvrdil, že bombardování Kambodže bylo mírnější než pozdější útoky. Tato tvrzení však mnozí historikové zpochybňují.
Lidskoprávní aktivisté věří, že Kissingerova role ve vedení bombardování v Kambodži by měla být brána na vědomí a nezapomenuta. Desetiletí násilí a utrpení, které následovaly, jsou stále výraznými stopami na tváři kambodžské historie.
Kissinger se po desetiletí vyhýbal otázkám ohledně bombardování Kambodže a ve veřejných komentářích zamlžoval pravdu. „Chtěl jsem jen objasnit, že nešlo o bombardování Kambodže, ale o bombardování Severovietnamců v Kambodži,“ řekl o tajných amerických náletech během slyšení v Senátu v roce 1973, kdy byl potvrzen do funkce ministra zahraničí. Kissinger odhadoval, že americké útoky během jeho účasti ve válce měly za následek pouze 50 000 mrtvých kambodžských civilistů.
Jeho rozhodnutí schválit bombardování Kambodže v letech 1969 a 1970 mělo za cíl vykořenit prokomunistické síly Vietkongu operující západně od Vietnamu. Tato kampaň vyvolala debaty o tom, zda Spojené státy porušily mezinárodní právo tím, že rozšířily konflikt do zdánlivě neutrální země. Kissinger však svá válečná rozhodnutí obhajoval mnoho let poté, tvrdě argumentujíc, že prezidenti nemohli dosáhnout urovnání dříve, aniž by se zcela vzdali amerických zájmů.
Jeho role ve vietnamské válce byla kontroverzní, a to i před jejím formálním skončením v roce 1975 po vítězství Severního Vietnamu. Kritika přicházela i od severovietnamského vyjednavače Le Duc Tho, který odmítl Nobelovu cenu za mír společně s Kissingerem s tím, že Spojené státy pokračovaly ve „válečných činech“ i po uzavření dohody.
Další kontroverze vznikly kvůli Kissingerově roli v normalizaci vztahů mezi USA a Čínou v roce 1979. I přes historické napětí a rivalitu se stalo Kissingerovo úsilí o přiblížení k Číně klíčovým momentem ve vzájemných vztazích. Normalizace americko-čínských vztahů vytvořila nový politický a ekonomický kontext v jihovýchodní Asii a posílila postavení Číny na mezinárodní scéně. Někteří však Kissingera kritizovali za to, že tímto způsobem posílil prosperitu Číny.
V Kambodži se ho premiér Hun Sen dlouho snažil obvinit z válečných zločinů za jeho roli v bombardovací kampani, která byla spojována s vzestupem Rudých Khmerů a hrůzami konce 70. let. Ve Vietnamu se zase názory na něj liší; zatímco někteří obviňují Kissingera za jeho roli v podporování Číny, jiní ho považují za klíčovou postavu v usilování o lepší vztahy se Spojenými státy.
Tento kontroverzní idol i přes své sporné činy, zůstává idolem, a jeho politická kariéra, ovlivněná klíčovými momenty, jako je bombardování Kambodže a přiblížení USA k Číně, nadále vyvolává debaty. Jeho vliv na geopolitiku jihovýchodní Asie, ať už v pozitivním, nebo negativním světle, je stále předmětem diskusí a zůstane součástí historického zkoumání a interpretace.
Zdroj:
