Článek
Válka ve Vietnamu byla rozsáhlým konfliktem v letech 1955 až 1975, který si vyžádal miliony lidských životů a měl dalekosáhlé důsledky. Komunistický severní Vietnam v čele s vůdcem Ho Či Minem chtěl (s podporou Číny a Sovětského svazu) pohltit demokratický jižní Vietnam.
Severní Vietnam dobyl 30. dubna 1975 hlavní město jihu Saigon, čímž válka skončila. Výsledkem bylo sjednocení země jako Vietnamskou socialistickou republiku.
Vstup USA do války
Po konci 2. světové války se Spojené státy stále obávaly z šíření komunistického vlivu v různých zemích světa. Jižní Vietnam proto podporovaly od počátku, například dodávkami vojenské techniky. Po 11 letech od zrodu konfliktu došlo ke zlomu. V srpnu 1964 se USA pod vládou prezidenta Lyndona B. Johnsona přímo zapojilo do války na základě Tonkinské rezoluce podepsané kongresem. Vpád amerických vojsk měly ospravedlnit dvě události v Tonkinském zálivu, kdy měli komunističtí námořníci z Vietnamu napadnout americkou válečnou loď USS Maddox. Později se ukázalo, že ke druhému incidentu nikdy nedošlo.
Co byl Vietkong
Komunisté z jižního Vietnamu se organizovali do partyzánské skupiny Vietkong (Việt Cộng). Jednotku přímo vyzbrojovala Vietnamská socialistická republika.
Agent Orange a masakr v My Lai
Kromě běžného leteckého arzenálu zapojili Američané také chemickou zbraň v podobě herbicidu Agent Orange a bomby z napalmu. Děsivým symbolem se stal masakr ve vesnici My Lai roku 1968, kde američtí vojáci povraždili zhruba přes 500 civilistů, zejména žen a dětí a starých lidí. Během toho znásilňovali, mrzačili a mezi mrtvými byly i těhotné ženy. Podle informací od velitelů měli na místě být členové Vietkongu, což nebyla pravda. Za válečné zločiny byl odsouzen jen jeden americký voják, který si místo původního doživotí odseděl 4 roky.
Proti zapojení USA do války začali masivně protestovat samotní američtí občané. Aktivisté vytvořili několik výborů, které společně 15. října 1969 uspořádali Moratorium za ukončení války ve Vietnamu. Přesně o měsíc později se ve Washingtonu uskutečnil největší protest vůbec.
Důsledky
Počet obětí z řad civilistů podle odhadl vystoupal na 2 až 3 miliony. Mrtví byli i mezi Kambodžany, kde působili partyzáni. Na vietnamském území jsou dodnes nevybuchlé bomby, na jejichž likvidaci pracují různé organizace. V posledním měsíci války USA přepravili tisíce dětí v rámci operace Babylift a dali je k adopci do amerických rodin. Někteří sirotci při cestě letadlem zemřeli. Válka po sobě zanechala trauma mezi vietnamskými i americkými občany.
